Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Rozprávka
  • Akčný

Recenzie (27)

plagát

Výlet (2002) 

Řekla bych, skvělé rodinné trio Janžurová a dcery Remundovi. Talent bezpochyby zdědily po mamince a tím, že mají všichni tři stejné rysy, na mě celý film působil daleko věrohodněji a opravdověji. Výborný herecký výkon předvedla i Naďa Kotršová s Igorem Barešem, který se nevím proč, stal pro mě symbolem muže. Protože odpustit ženě to, co odpustil on a ještě ji u toho utěšovat je více než mužné a přesně tak, bych si charakter pravého muže představovala. Je to asi absurdní, ale my ženy občas potřebujeme udělat průser, abychom si uvědomili, kdo pro nás znamená nejvíc a aby nám konečně došlo, že ten život, který žijeme se nám líbí. Celou dobu jsem prožívala problém Theodory, jako Zuzany, a pevně doufala, že se nerozhodně špatně. Protože z vlastní zkušenosti vím, že je to více než těžké. Zase se zde ukázal obyčejný a přesto nevšední námět Alice Nellis, která s ním u mě zabodovala. Prostě, bylo to tak něja po česku a co je český, to je hezký ;-)

plagát

Hrdý Budžes (2003) (divadelný záznam) 

Na tuhle hru se můžu dívat pořád do kola a snad nikdy se nepřestanu smát...skvělý, téměř geniální výkon Báry Hrzánové, která naprosto excelovala a vskutku jsem jí celých 121 minut věřila, že je opravdu tou osmiletou holčičkou, která se svoji dětskou naivitou proplouvá nesnadnou érou komunismu. Nejde napsat nic jiného, než....SMEKÁM. Je to výborně zahrané a to nasazení z toho přímo srší. Velký obdiv patří i Ireně Douskové za její nápad a literární zpracování, bez kterého by tato vynikající hra nespatřila světlo světa. Už teď se nemůžu dočkat až ji uvidím na živo. Doporučuju se podívat, když už nic jiného, tak lepší herecký výkon uvidíte jen výjmečně.

plagát

Ene bene (1999) 

Nedivím se, že to není příliš atraktivní film, ono co bychom si povídali, volby a mezilidské problémy nikdy nejsou žádným trhákem a jsou sami o sobě zaškatulkované v krabici NUDNÉ. Kamera možná taky není excelentní a celý film působí značně ponuře. Ani od tohohle filmu nejde očekávat záplavu přehršelých dialogů, které híří vtipem a dostanou diváka do kolen. Ale tak co od něj vlastně očekávat? Já myslím, že situaci přesně opačnou, která diváka s citem a pochopením dostane do kolen taky, i když trochu jinak. Precizně napsané postavy, které nám poodhalí jen málo ze svých životních problémů, jsou tak precizně zahrané, že chápavému divákovy umožní do nich nahlédnout. V tomto případě bych chtěla vyzdvihnout přímo excelentní výkony Leoše Suchařípy, Ivy Janžurové a Evy Holubové, kteří ne nadarmo patří mezi českou špičku. Velmi mile mě překvapil také výkon Theodory Remundové a Vladimíra Javorského. Myslím, že všichni herci zahráli maximum a tím tento film vyzdvihli ještě víš a to nejde jinak, než ohodnotit 4 hvězdičkama. :-)

plagát

V reťaziach (2006) 

Když jsem se tento film rozhodla pustit, tak jsem vlastně vůbec nevěděla o čem je. Podle názvu jsem si ani v nejmenším nedokázala představit, že by mohl obsahovat něco tak duchaplného. Typovala jsem to spíše na nějaký akční film. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem zjistila o čem opravdu je a kam směřuje. V prvních chvílích jsem si říkala, že to asi nebude nic moc a že mě to nejspíš vůbec nechytne, ale pak se to rozjelo a nabralo to úplně jiný směr, který mě kupodivu začal bavit a s kterým jsem se místy i ztotožňovala. Myslím si, že ten kontrast, který vytváří Samuel L. Jackson a Christina Ricci je až neuvěřitelný, stejně jako je neuvěřitelný jeho počin s řetězem. On si prostě řekne, že z toho tu holku vyseká, ať to stojí, co to stojí a že jí pomůže. Chvílema mě až dojalo, že i přes veškeré mínění, které na ní okolí má, on v ní vidí dobrého člověka, který má problém. Dokázal pochopit, že její problém tkví v úplně něčem jiném, v něčem, s čím si ona sama neumí poradit. Všichni ji odsoudili, za to jak se chová a nikdo se už neptal proč se tak chová a právě tenhle pohled mě zaujal. Jediné, kdy jsem si řekla, že je to vlastně celé absurdní a beznadějné byl moment, kdy Christina sedí s Justinem v autě a oba mají „ záchvat“. V tu chvíli jsem si řekla, tak tihle dva to nedají. O to překvapující bylo zjištění, že pomocí malého řetízku okolo pasu, který symbolizuje řetěz, na kterém byla Christina uvázaná, tuto zapeklitou situaci zvládnou. To byl asi jediný moment, kdy jsem se opravdu od srdce zasmála a řekla si, že tohle je jediný čemu nevěřím. Možná jsem hodně ovlivněna vlastní zkušeností, ale myslím si, že tento film stojí za to vidět, protože spolu s bluesovou hudbou tvoří celek, který se dostane až pod kůži.

plagát

Muži v nádeji (2011) 

Co dotat...já prostě miluju české komedie, asi se s tímto typem humoru zkrátka a dobře ztotožňuji. Vůbec mě neuráží, když se tam řeší nevěra a je tam více "postelových" scén, než by mnozí uznali za vhodné. Samozřejmě neříkám, že by to měla být samozřejmost a nevěra by se měla stát součástí běžného života člověka, ale ona tu je a vždycky byla. Možná jí jen Jiří Vejdělek ukázal ve filmu trochu víc a s větší nadsázkou, než bychom mi, muži i ženy chtěli vidět. Já se zkrátka a dobře bavila, i když nějaké chvilky, kdy to začínalo být fádní, byly, ale alespoň jsem měla možnost se vydýchat a znovu se zkoncentrovat. Scéna se smrtí Simony Stašové byla asi zbytečná, ale zas až tolik tomu neuškodila. Herecký koncert Jirky Macháčka a Bolka Polívky se konal a splnil má očekávání. Na konci navíc zazářila skupina MIG 21 se svoji perfektní a více než chytlavou závěrečnou písní, která tomu teprve dodala ten správný glanc. Nu co, prostě jsem jim to zase snědla i s navijákem i s tou hromadou nadsázky, která přece komedii neškodí:-).

plagát

Jeden deň (2011) 

Po zhlédnutí traileru a přečtení obsahu jsem si děj filmu představovala asi trochu jinak a to si myslím, že byla ta zásadní chyba. Film, na který jdete už s určitou představou, a on ji potom nesplní, je předem odsouzen k tomu, že si vaše plné sympatie už nejspíš nikdy nezíská. Šla jsem na romantickou komedii, kde romantiky bylo pomálu, a komedie se mísila s tragédií. Romantický je ten příběh jako celek, to ano, uznávám, když se nad ním člověk zpětně zamyslí, ale když jste vtaženi do děje, tak to alespoň mě tak nepřišlo. To je asi ten zásadní problém, proč jsem v konečném dojmu dala jen tři hvězdičky. Jinak výkon Anne Hathaway a Jima Sturgesse byl výborný. Anne se vskutku měnila po 20 let přímo před očima diváků a nutno podotknout, že více než věrohodně. Skoro bych se nebála říci tak trochu jako Popelka, z které se najednou stane nádherná princezna, a můžu konstatovat, že jsem její proměnu s nadšením pozorovala. Jim svou roli zvládl také znamenitě a působil tak věrohodně, že stát přede mnou, tak jsem mu chvilkama i nafackovala :-). Hodnotit tento film, bylo pro mě těžké, už jen díky tomu, že ten problém, který řeší Emma a Dexter je mi blízký a naprosto mě děsí představa, že je to v podstatě pravda, člověk celý život neví, rozmýšlí se a čeká, až jednoho dne zjistí, že promeškal celý svůj život a už s tím nejde nic udělat. Přitom by stačilo se ve vhodnou chvíli rozhodnout a říct si, když to tak chci, tak to tak bude, vždyť život máme jen jeden, tak proč ho nežít a neužít si ho. Možná právě tady nad tou úvahou nutí poslední část filmu diváka, aby se zamyslel, tak proč se nezamyslet. Ale ano v celkovém dojmu je to pohodový film pro pohodový večer.

plagát

Perfect Days (2011) 

Alice Nellis se zařadila mezí mé oblíbence především díky tomu, že se nebojí vyzdvihnout problémy moderní doby a myslím si, že tento film o jednom z nich je. Excelující Ivana Chýlková, která mimochodem snad ani nestárne a jestli ano, tak leda do krásy, je v podání Eriky ztvárněním problému mnohých moderních žen po čtyřicítce. Má nádherný byt, skvělou kariéru a zdá se tak, že jí v životě vlastně nic nechybí, zdání ovšem klame. Její biologické hodiny tikají a ona má pocit, že se za chvíli zastaví úplně. I přes slova své maminky, že ona je vlastně šťastná a že jí nemůže nic chybět, se rozhodne celou situaci vyřešit po svém. Možná se může zdát, že řešení, které našla je více než nemožné, praštěné či pro většinu společnosti nechutné, ale v tom je dle mého vyjádřena ta naprostá beznaděj, které propadá. Výkon Ondřeje Sokola jako Richarda je více než přesvědčivý, myslím, že se do své role vžil vskutku výborně a společně se Zuzanou Bydžovskou a Zuzanou Kronelovou je to bezesporu kvalitně obsazený film. Protipólem je tu mladý Vojta Kotek, který dodává celému filmu ještě více na absurditě a přesně v tuto chvíli se tu objeví momenty, kdy si může divák říct, bože ona už se snad vážně úplně zbláznila, to už je vrchol...ano, je to vrchol dnešní doby. Na závěr bych chtěla říct, že se mi tento film líbil, nebyl sice excelentní, sem tam by se tam pár momentů, které by tam být nemusely, našlo, ale já se bavila a to vesměs po celou dobu filmu a ještě k tomu všemu mě tento film donutil zamyslet se nad takovou to situací, která se ženě určitě snadno může přihodit. Nechci mužům nějak křivdit, ale asi málo z nich dokáže pochopit její počínání, neboť si ani při nejlepší vůli nedokáží představit, co se ženou dokážou udělat hormony, myslím, že i mnohým ženám to dělá problémy. Nezbývá nic jiného než říct, jděte, koukněte a zhodnoťte podle sebe, určitě to ale není film, který by za to nestál. Když už nic jiného, tak se snad aspoň trošku zasmějete.