ibeh

Opravdu velké zklamání. Nechápu zdejší vysoké hodnocení. Od seveřanů jsem zvyklá na daleko větší jízdu, pořádný černý humor nebo bláznivé situace. Tohle byl vlídný humor až moc, socialistický čajíček, realita s růžovými brýlemi. Lidskost beru, ale v jiném podání. Strašně předvídatelná vyprávěnka. Nemám ráda polopatické filmy. Docela mi zatrnulo, když mi začalo připadat, že vidím naivitu 50. let. Švédové se opravdu na severu vymykají. Škoda. Hvězdu navíc dávám za herectví Rolfa.

Pro mne navždy krotitel duchů, otec rodiny v Až vyjde měsíc či herec Bob ve Ztraceno v překladu. Je to sympaťák a pan herec, který si šel vždy svou cestou. Silná osobnost, která občas "zlobí". Dokument byl příjemný, ale nešel příliš do hloubky, což je škoda.

Příjemný film na léto. V televizním filmovém klubu Americké nezávislé léto, kde se dá vždy na ČT art (do r. 2013 ČT 2) něco zajímavého vybrat. Kluci sympaťáci a rodiče lezli na nervy i mně :) Svobodaaaa....!

Tolik zajímavých míst a tak krátká stopáž :/ Diváci jsou jen jako přelétaví motýlci.

Příliš mnoho informací na krátkou stopáž. Člověk si nestačil ani jedno krásné místo pořádně vychutnat.

Kdepak Anežka, ta se ničeho nebojí :) Dvojice Trojanů vynikající a hned za nimi Loj i paní Pokorná. Ta má sice malou roli, ale opravdu výraznou. Kamera občas dechberoucí a hudba taky moc pěkná. Příběh je strhující, akorát konec soudu se poněkud táhne a taky trochu nechápu, proč ho paní režisérka až tak překroutila. Ostatní tvůrčí výmysly mi nevadí, chápu, že Anežka chtěla mít příběh něčím okořeněný. A též ukázat, jak rozporuplná osobnost byl pan Mikolášek. Nelituji, že jsem byla v kině, jenom doufám, že teď nebudu potřebovat nějakého šarlatána ;)

Pátý film od Andersona, který jsem viděla, a nechytl mne až tak jako ostatní. Bill je sice skvělý, ale na 114 min. to nestačilo. Děj se docela táhl a dada vtípky mě tentokrát až tak nechytly. Ale vizuální a hudební originalita jako vždy na výši. Jeho novější tvorba už má větší grády. Úplná špica je pro mne Až vyjde měsíc.

Ano, opravdu velmi zvláštní den s hereckým koncertem Loren a Mastroianniho, který se celý odehrával v jednom momentálně skoro prázdném domě a z venku stále jako kulisa znělo profašistické davové italské uvítání Hitlera. Smutné a velmi lidské.

Alžírsko - země tisíce barev. Tak pestrá, jak jsem ani netušila. Dronové záběry z výšek (i ty z balonu, byla jsem poučena :)), které by člověk jako běžný turista vůbec neměl šanci vidět, nemají chybu. Skalní městečka, trhy, rozmanité oázy v poušti, červený písek i skály, zbytky tisíce let prastaré architektury, záhadné kresby ve skalách....Faktické i poetické, včetně pěkné hudby. Hluboký zážitek.

Slaboduchý pohraničník, geniální psi, postava zamračeného Peterky jak z němého filmu a k tomu velící Lukavský a Haničinec, tvářící se nepatřičně seriózně. Krimi zápletka jasná od začátku, takže jsem vydržela jen proto, že jsem se občas zasmála, a byla zvědavá, jestli je ta druhá půlka opravdu tak špatná jako ta první :) Fakt totalitní fraška. Pan režisér měl zůstat jen u té pomocné režie, kterou se většinou živil. V roce 1973 po svém druhém filmu odešel z branže a udělal asi dobře. Hvězda navíc za starou Šumavu.