Dlubal David

„hledám smysl života..."
1537
pátek, 1-IV-2005, 01:45

Stále hledám...
hledám smysl života
kde se asi skrývá (???)
kudy vedou jeho kroky
proč smysl nevídám
proč jej nevidím
proč jej necítím
kde se schovává?

„hnití života"
1536
pátek, 1-IV-2005, 01:44

Bolest v srdci
bolest v duši
hniloba teče z uší
srdce v rytmu smrtky buší

„stesk po smrti"
1535
pátek, 1-IV-2005, 01:43

I
Je mi tak smutno
a myslím stále na Tebe
uvnitř mne spaluje prázdno
tělesně je mi zle
Je mi na nic
je mi blbě
čas se zpomaluje
srdce stále rychleji bije

II
Jsem smutný a zoufalý
mezi lidmi se cítím být nahý
stereotyp života...
odehrává se již dlouho
jsi má jediná jistota
doufám že shledám se s Tebou
v objetí za nedlouho

III
Je mi tak smutno ze života
ve kterém chybí jeho smysl
často se lidí ptám:
kde berou chuť žít!?!
proč litry prázdnoty pít
a proč snídat bolest a žal
- možná že už jsem toto kdysi psal
ale stále je to aktuální
život jen tak stojí
...

„prvotní zoufalství"
1534
pátek, 1-IV-2005, 01:29

Zoufalství schované za úsměvem
který je vrhán Tvým směrem
přesvědčuje Tě že jsem v pohodě
opak je však pravdou...
kdybych ukázal Ti mysl nahou
a pocity sžírající schoulené
rozbil bys betonovou zeď hlavou
a zeblil se jak ještě nikdy ne
podělal by ses strachy
a věděl bys že Tě smrt blízká nemine

„zlo uvnitř spoutané"
1533
čtvrtek, 24-III-2005, 00:54

Bojím se víc než kdy jindy
že mnou v minulosti spáchané křivdy
vrátí se mi na tisíckrát zpět
pak uslyšíš můj srdcervoucí řev

zaklepu Ti na rameno
pohladím Tě po tváři
ač byls mužem staneš se ženou
Tvá hlava leží na polštáři

zhmotní se zlo které jsem vytvořil
budu tím zlem
okovaný sám sebou
nikdo se mi nevyhne

„zanedlouho"
1532
středa, 23-III-2005, 13:27

Už mi zbývá jen pár dní
a potom už usnu navždy
vybuchnou sopky ledový
vyhasnou ohně trnový
svalí se k zemi všechno živý
a poté už jen mrtvoly hnijí

„bez"
1531
středa, 16-III-2005

I
Pohyb je bez bolesti
barvy se vytratily
pohledy mě stihly
čehosi bez tváře
City se ztratily
temnota zavírá
dveře mé duše
Smrt si vzpomíná
na zabití mladého muže
na kus popálené kůže
a na to jak se bál
než se za hranice dostal
kde život nemá žádnou moc
a vládne celou dobu noc
kde světlo se nenosí
a teplo je věčnost

II
Tváře tu neexistují
těla jsou pouhou iluzí
všechno je v ničem
a nicota je vše
...

„vyhlídka blízká"
1530
středa, 16-III-2005, 01:25

I
Mraky visely nízko
smrtka kosu si blízko
do rosy odložila
krví tůň špinavou naplnila
Slunce se schovalo
mraky zas plakaly
ráno se unavilo
smrtka Ti zrcadlo nastaví

II
Pohlédneš na tvář zjizvenou
myšlenky poskakují
údery svobodné slečny Tě neminou
a pak se plíce
do krve řeky roztahují

„ten pocit"
1529
úterý, 15-III-2005, 00:18

V noci miluji pohled na krajinu
ten pocit že jsem tady sám
chci cítit na své hrudi hlínu
k ránu píseň smrtce zazpívám

„novinka"
1528
pondělí, 14-III-2005, 04:24

Slyšel jsem o lidech kteří mnoho lžou
nevěděl jsem však že jich je tolik
pomaleji stárnou a později zemřou
tak to abych začal také lhát
pokud i zítra se chci probrat

„pán se svým sluhou"
1527
pondělí, 14-III-2005, 04:20

Putoval pán se svým sluhou
po zemích českých v noci
pán jen seděl – sluha táhnul
znaven služebník
však táhne celý večer již
pán mrská bičem po zádech
pak slyšeti do dáli hluboký nádech
a v břiše pánově zabodnut kříž

„polibek smrti na čelo"
1526
pondělí, 14-III-2005, 04:15

Vezmi si mé snědé tělo
s myslí věčně v oblacích
polibek smrti na čelo
vlasy padaj v chomáčích
Vezmi si můj mozek černej
a mlaskej jak se patří
slibuji že budu věrnej
a splním vše co mi jen naznačíš
Vezmi si srdce zlomené
nohy v krvi zpocené
vezmi si mou prdel tlustou
vezmi si mou duši nečistou
...
...
...

„čerstvá krev"
1525
pondělí, 14-III-2005, 04:09

Chceš mou mladou krev
tak na tady ji máš
chceš mou čerstvou krev
tak si ji vezmi – je Tvá
chceš moji čerstvou mladou krev
tak mi ji vysaj ze střev
chceš mou čerstvou černou mladou krev
tak mi roztrhni trup
a rozstříkej ji po schodech
chceš mou rudou čerstvou krev
tak ji vypij dvakrát po dvou litrech

„v hrobě beze smrti"
1524
pondělí, 14-III-2005, 04:03

I
Přemýšlím jaké by to bylo
kdybys tu byla se mnou
a dítě se nám narodilo
do mého hrobu
Přemýšlím nad stránkou temnou
kterou v sobě navždy mám
zda nechat ji neopracovanou
či vrstvou tenkou a jemnou
ji uvnitř sebe zkracovat
Přemýšlím jaké by to asi bylo
kdybychom žili v mém hrobě
zda bys mě utlačovala
a jestli bych žil vedle Tebe nebo v Tobě
Přemýšlím proč odešla jsi
a kdy se asi vrátíš
žiješ v mých vzpomínkách
čas spánku mi krátíš

II
Přemýšlím jaké by to bylo
kdybys tu byla nyní
zda bych cítil kýžené uvolnění
či nazýval Tě donekonečna sviní
- uvažuji nad tím co
v mé mysli vykvetlo
po dobu která nazývána
klinickou smrtí

Já však nebyl na klinice
odešla jsi dobrovolně
a proti mé vůli

III
Přemýšlím nad tím jaké bylo by
ležet s Tebou v kaluži hniloby
na konci cesty života
kde Tvá hebká hladká ruka
neb pařát – jedno jak to nazvem
ždíme ždíme až do sucha
- krev veškerá žádná
Tys oděna do černého prádla

„vegán II"
1523
neděle, 13-III-2005, 22:18

I
Za doby bídného úhynu
kdy život prchá před smrtí
řekl jsem že na to co je normální
se s chutí a z výšky vyseru
a budu se zpytovat zda (i já) jsem vinen
Rozhodl jsem se postavit proti
a záda ukázal lidské společnosti
drnkal jsem na struny aniž bych znal noty
a čekal co z toho všeho vyplyne
- co kolem změní se a jak se změním já
svět se párkrát otočil
a já viděl že neexistuje bytost nevinná
... že však může podívat se sama do sebe
a zjistit co se dělat dá

II
Uvržen v nemilost okolí
zjišťoval jsem že cokoli
řeknu oné mase lidí
tak každé slovo pošpiní
jejich vnitřní nejistota
a nenávist vůči sobě samým
- někteří ví že mám pravdu
ale sobě si to nepřiznají
lžou si – a sebe podvádějí

III
Ta vnitřní zloba žene je
proti tomu co říkám – a proti mě
... s pocity že urážím a obelhávám je
stojí mi v patách za deště
následují kroky mé
za lesem počkají si
pak se to stádo na mě vrhne
a zabíjačka se strhne ...

„kapitalismus II"
1522
neděle, 13-III-2005, 21:57

I
Sláva a čest zabijákům
sláva a peníze manipulátorům
Nechť vyhřívají se na kamenech zmije
nechť z oblohy krev proudem chčije
Slávu našim führerům
přejme slunce a zdraví dlouhé
nenechme dopustit na ně
a když nám do rukou daj zbraně
bojujme za ně bojujme pro ně -
pro lepší svět
aby co nevidět
na celém světě širém
lidé chodili pouze v bílém
a vládla čistá rasa
ne nějaká špinavá svině
či teroristická chasa

II
Sláva a čest führerům
neboť jen jejich um
dopomůže k lepším zítřkům
kdy hrubý domácí produkt vzroste
ekonomika vychrlí nové zrůdy
pro něž budeme nejprve chůvy
a po nějakém krátkém čase
kdy strach bude cítit v hlase
budou vládnout zrůdy všude:
chudoba pro chudé bude
a ti mocní bohatí
ze zrůdných spárů se vyplatí

III
Sláva a čest kapitalismu
sláva a čest lidským choutkám
z chudých a nemocných budou loutky
co se ve větru krve houpaj

„láska nerozlišuje pohlaví"
1521
neděle, 13-III-2005, 01:18

I
Za humny se čerti žení
na kopci nedalekém sedí
žena nahá spoutaná
společností okovaná
řetězy má na holeních
a jeden dlouhý na krku
ruce za zády v křoví
dávající záruku
že se odtud nedostane

II
Sedí žena sedí sama
společností přikována
ke stromu vyprahlému
za osud neblahý vdána
Sedí žena na vyprahlém kopci
odsouzena v chladném kotci
ku samotě

III
Sleduje jak život si jde
po zoufalé suché cestě
pokaždé se ženě vyhne
ozbrojen v neviditelné vestě

IV
Odsouzena za lásku
ke druhé mladé ženě
- každé ráno východ slunce
sama na kopci v sedě
hledí do očí budoucnosti
už se jenom tiše směje

V
Při západu příštího dne
si jí starostlivá smrtka všimne
pohladí jí po těle
a pak obě vesele
spolu v dešti rána tančí

„výlet do lidské duše"
1520
neděle, 13-III-2005, 00:58

Pojď člověče za mnou
ukážu Ti stránku temnou:
výlet do lidské duše

„můj otrok"
1519
neděle, 13-III-2005, 00:55

Sežeru Ti Tvoje srdce
nezůstaneš v jednom kuse
na sedm dílů roztrhám
Tvé lidské tělo
hovna čerstvá rozžvýkám
vyřežu na Tvoje čelo:
otrok!

„ve jménu boha vraždění"
1518
neděle, 13-III-2005, 00:50

Za kvílení střelných zbraní
za zvuku ručních granátů
držíš ve svých rudých dlaních
páteř dětskou na háku

Ve jménu boha vraždění
propaganda násilí
usilovné snažení
o ostatních ovládnutí

Cé čtyřka zpívá metrem
detonace v autobuse
dívám se na kusy stehen
rozházených po skále
a roztrhané železnici