blitzer

Takovýhle film by už dneska vzniknout nemohl, a to nejen proto, že před pár dny bohužel zemřel Ladislav Smoljak. Zvrácený systém bytové politiky, kdy lze byty pouze směňovat a nikoli prodávat nebo kupovat, mohl totiž fungovat pouze ve stejně zvráceném režimu. Ale všechno zlé je pro něco dobré, a tak vznikla tahle výtečná česká komedie se skvělými herci a vynikajícím scénářem pánů Smoljaka a Svěráka.

Zajímavý cyklus o divokém jídle, kterým provází Ray Mears a prof. Gordon Hillman. Jelikož jsem to viděl v původním znění bez titulků, tak jsem ne všemu rozuměl, zvlášť pokud šlo o názvy různých rostlin. Nicméně některé z nich šlo poznat, protože rostou i u nás. Což se mi líbilo, protože je možné si tak některé z Rayových pravěkých receptů vyzkoušet (minimálně ten houbovej v posledním díle určitě zkusím ;-) Ale hlavně se mi líbily ty pravěké metody úpravy a přípravy jídel. Sympatické taky bylo, že i když se občas nějaký experiment nevyvedl, tak ho přesto v pořadu ukázali... chybami se člověk učí, že :-)

Příběhově se to tak trochu plácá od nikud nikam (což je dáno hlavně tím, že se v podstatě jedná o biografii) a žánrově to je celkem neusazený. Bylo pár momentů, kdy jsem se opravdu zasmál a ani nemůžu říct, že bych se nudil, ale to je asi tak všechno. Film, zejména v závěru, dost kličkuje mezi komedií a dramatem, což mi nešlo tak úplně dohromady. Jinak Carrey i McGregor to zahráli naprosto parádně. Co se týče based on a true story, tak to se mi snad ani nechce věřit, že je něco takovýho možný :-)

Naprosto zbytečnej a nudnej film. Jestli to měl bejt obraz americký společnosti, tak to potěš. Film se měl podle mě zaměřit na jedno téma a to rozebrat, např. ten antisemitismus. Takhle se jednalo pouze o přehlídku zbabělých, bezcharakterních, bigotních, rozstřesených, ožralých nespavců, paranoidních, nechutných, zvrácených, voyeristických, ubohých, oplzlých telefonujících (slova hlavního hrdiny). Na druhém konci drátu to ovšem nebylo o moc lepší. Moderátor byl krajně nesympatickej, arogantní a namyšlenej. 1* dávám za povedenou kameru. PS: potěšila mě akorát hláška zfetovanýho rockera Kenta: znáš tu píšničku od Megadeth: "Mír je naprodej, ale kdo kupuje..."

Parádní, naprosto ujetej, ale originální snímek se skvělou hlavní představitelkou. Gabriela byla neuvěřitelně sympatická a ten její milej kukuč mi připomínal roztomilý štěnátko. Za celou téměř hodinu a půl se toho sice moc nestalo, ale i tak jsem se nenudil ani vteřinu. V neposlední řadě musím vyzdvihnout hudbu, která zvlášť ve spojení se závěrečným nožovým tancem byla luxusní. PS: A přece mluví...

Poslední dobou se vyrojilo celkem dost postapokalyptických filmů (namátkou Cesta, T4, Doomsday), což je na jednu stranu dobře, protože tenhle žánr mám obzvláště rád, na druhou stranu některé z nich nevynikají nijak oslnivou kvalitou. To naštěstí není případ The Book of Eli (ačkoli vzhledem ke zdejšímu hodnocení, jsem byl zpočátku dost skeptický). Je sice pravda, že scénář není kdovíjak promakaný ani originální, ale o to tady tolik nejde. Válkou zničený svět vypadal skutečně úchvatně, Denzel i Gary hráli parádně a já jsem se královsky bavil po celou dobu. Pro mě to je jeden z nejlepších zástupců žánru od dob kultovního Šíleného Maxe 2.

Na začátku je potřeba přijmout skutečnost, že většina situací, které se alespoň v prvních dílech seriálu tváří jako 100% reálné, jsou uměle vyvolané. Bear tedy běhá po horách/lese/džungli/poušti atd. pouze když jede kamera a po pozření několika syrových žížal, brouků, hadů a další havěti si skočí na pár hambáčů do nejbližšího Mekáče. Když tedy toto akceptujeme, odpadne nám reality-show prvek a zbyde pouze prvek naučný. Což není málo. Otázkou ovšem je, do jaké míry jsou všechny rady skutečně přínosem a kdy jsou zahrány pouze na efekt (problém zejména novějších dílů). Tak se můžete například v prvním díle dozvědět, že "i když je voda z potoka křišťálově čistá, je vhodné ji vždy převařit" a o pár dílů později vidíte, jak si Bear ždíme odpornou tekutinu ze sloního hovna přímo do pusy.

Sympatičtí herci, parádní akce, hrůzunahánějící masky a gore efekty, spousta srandy a hlášek, super soundtrack (For Whom the Bell Tolls byl víc než příjemnej začátek), stylový pravidla přímo v obraze a jako třešnička vtipný Murrayho cameo... tenhle koktejl dává dohromady jednu z mála skutečně povedených hororových komedií.

Fekální a sexistickej humor není mým šálkem kávy, ale neustálý narážky na středo-východní konflikt byly trefný (v podstatě se jedná o vykrádání konceptu Cohenových alter eg). Doporučení.: českej dabing nebrat!

- Mohla bych těď řídit? - Umíš to? - Já neumim ty šlapky šlapat, ale volantem umim. Pohodička volně plující krásnou českou letní krajinou za doprovodu pohodové hudby. Plné hodnocení sráží pouze zbytečně vypjatá scéna na chatě, která mě z tý předchozí pohody násilně vytrhla... možná to ale mělo být předznamenání věcí příštích. EDIT listopad 2014: Zvyšuji na plné hodnocení, protože se mi Jízda napevno usadila v hlavě a často na film vzpomínám. A to se mi stává málokdy.