Recenzie (21)
Návrat ztraceného syna (1966)
Nejvyhrocenější Schormova autopsie. Nélítostná studie člověka v mezním vyšinutí a zároveň krystalicky čistá scénáristická práce nacházející adekvátní vyjádření v nervózní režii. Přísná, ale spravedlivá Schormova osobnost vypovídá ve svém asi vrcholném díle o křehkosti lidské psychiky vstříc mocensko-politickým mechanismům. Jan se pokusil o sebevraždu, a proto skončil na psychiatrické klinice. Jednoduchá kauzální řada vyvolává mnoho fatalních konotací existenciálního rázu.