honzii

Kéž by tvůrci minisérie Pacifik dokázali alespoň z deseti procent vystihnout to, co Tenká červená linie.

Těšil jsem se na absurdní britský humor a dostal jsem.. no.. rozhodně ne absurdní britský humor. Podle mého potenciál celé látky mou oblíbenou dvojicí Peggem a Frostem nebyl ani z poloviny využit a tak se pro mě tato, sice milá, ale vlastně docela nevtipná mimozemšťanská estrádka stala malým zklamáním.

Už celých deset let pilně chodím na každého nového Pottera do kina. První dva Columbusovo díly jsem ve svém mladém věku považoval za báječné filmy přesně vystihující atmosféru knihy. Na Vězni z Azkabanu jsem byl v kině hned dvakrát. Oslnil mne. Ohnivý pohár a Fénixův řád jsem shledal celkem zábavnými, ale narozdíl od přelomového a atmosferického Vězně mne ani zdaleka tolik nedostaly. Princem dvojí krve ovšem začalo mé opravdové znepokojení. Voldemort se proměnil tak trochu v excentrického hadího exota, z něhož vyprchaly poslední zbytky hrůzy (jestli nějakou kdy vzbuzoval) a nahradil ji šílenstvím, což je VELICE špatně, neboť Voldemortova nebezečnost a hrůza by měla být pohonnou hmotou napětí nejen Prince dvojí krve, ale i následujícího sedmého dílu. Konec konců je to představitel ZLA. Ale teď k sedmému dílu. Jeho nečekaným problémem je, že první půlka byla nad očekávání dobrá, napínavá a slušně vybudovaná, kdežto ta druhá stojí za starou belu. Kam se podělo napětí? Kde zmizela gradace? Scény se mi odehrávají před očima a já se cítím naprosto stejně nevzrušeně po celý film (až na kratičký souboj Snapea a McGonagallové). Když začne "epická" bitva o Bradavice, tvůrci nehorázně zanedbávají mikropříběhy postav, se kterými jsme strávili deset let, a místo toho nám servírujou onanistické epické záběry na zlé obry (které jsou mi fuk), jak kosí hodné kamenné rytíře (které jsou mi taky fuk), načež očekávají, že je vše v pořádku, když nám předhodí již vychladlé mrtvoly našich oblíbených postav (které mě, samozřejmě, zajímaly), které zahynuly bůhvíjak. To, že bitva o Bradavice postrádá zásadní dějovou linii, která by nám pomohla prožívat boj spolu s námi důvěrně známými vedlejšími postavami,byl jedním z důvodů, proč mě prostě nedokázala strhnout. Těmi dalšími důvody můžou být např. vcelku neinvenční choreografie bojů, absence vybudování napětí a nesmyslně uspěchaný konec. A přitom je to scéna, kterou vrcholí celá série! Co se týče závěrečného souboje Harryho Pottera a Voldemorta, mé zklamání z celé bitvy se pomalu ale jistě proměňovalo v apatii. Celé to proběhlo bez žádných zajímavých důrazů a neměl jsem ani trochu pocit, že jsem zrovna svědkem té kýžené chvíle, na kterou jsme tak trpělivě čekali. A to ostatně platí o celém tomto filmu. Z kina jsem toužil odcházet omráčený, naměkko a s katarzí, ale odcházel jsem apatický a zklamaný s přesvědčením, že to celé mělo být prostě lepší.

Pojdme si na chvíli nehrát na intelektuály a brát tenhle film takový, jakým je. Je to promilitaristický americký guilty pleasure náborový ultrapřetrikovaný super film o mimozemštanech, kteří si dovolili napadnout američanům jejich matičku zemi a parta přeživších odvážných marináků jim za to jde nakopat prdel! Čekáte myšlenku? Čekáte něco jiného než masturbaci nad vlastenectvím, patosem, efekty a armádou? Čekáte inteligentní film? Vy se jděte bodnout! Ne tvůrci, ale vy! Tohle není Spielberg. A ted vypněte mozky, vžijte se do řadového Američana a jděte to zkouknout. Občas se pousmějte nad patosem, občas si zajásejte nad sestřelením nějakého toho emzáka a užijte si ten film. A vy, pseudointelektuální hateři, jděte už sakra dopr.. :D

Jen kroutím hlavou nad tím, jak lidé nedokáží ocenit kvalitní žánrový film. Ovšemže podobných filmů je přehršel. Ale málokterý dokáže být stejně béčkový jako chytrý, parádně obsazený a zahraný, ale hlavně málokterý dokáže uplést takhle prohnanou boudu na diváka, aniž by si divák připadal podvedený. A to je něco, co já strašně moc cením. Film Neznámý trpí jen tím, že je tím typem filmu, kterým je. Ale v rámci tohoto žánru, či, chcete-li, tohoto tématu, je to rozhodně velmi dobrý film a já od něj dostal rozhodně o mnoho víc, než jsem očekával. A po několika ohlasech (důležitých k tomu, abych se na film vůbec podíval) jsem čekal minimálně dobrý film. Jo a Liam Neeson je bourák.

Po nějaké době se nad místními komentáři vztekám. Nejspíš se málo dívám na filmy s kriminální tématikou. Opravdu totiž neshledávám Tajemnou řeku filmem, který by byl jako ostatní. Mnohokrát okopírovaná šablona? Docela rád bych znal seznam filmů, které s Tajemnou řekou šablonu sdílejí. Souhlasím s tím, že režie Clinta Eastwooda je trochu mdlá. Je to stará škola. Stejně jako kamera. Dobrý film ale potřebuje hlavně dobrý příběh a ten je tady vynikající. Vaří se mi krev, když někdo označuje tento scénář za průměrný, bože chraň za špatný, přestože i já bych měl minimálně jednu výhradu. Příběhová linka se ženou Seana Devinea (Kevin Bacon) sice měla svůj význam v prokreslení charakteru postavy, ale prostě nebyla dobrá, nijak nefungovala. Přesto si film zaslouží mé plné hodnocení. Tou nejhlavnější hodnotou, kterou je Tajemná řeka pěti-hvězdičkovým-hodnocením-hodna, jsou vztahy postav a z nich vycházející témata. A ta jsou zpracována, až na zmíněného Seana Devinea, podle mého názoru prostě výborně.

Tenhle film má všechno, co takový film má mít. Sehranou ústřední dvojici, charismatického neotřelého záporáka, pěknou babu, slušný příběh, šmrnc, vtip, akci, triky... prostě nápaditost. U podobných filmů se předem bojím, že mě otráví svou obyčejností, trapností a rádobyvtipností. Naštěstí se tak nestalo. Takhle si představuju příjemnou filmovou jízdu.

Jsem hluboce dotknut. Opravdu jsem se bránil tomu, abych ten film každým dalším záběrem nenáviděl, ale nemůžu si pomoct. Všechno je špatně. Hlavní postavy jsem neměl rád. Vilém je malé dítě, Sandra je náměsíčná děvka. Příběh, na to, jak je jednoduchý, není nijak zajímavě vystavěný. A že na to byl čas, vždyť to trvá jen 80 minut. Hudba mi v 90% přišla otravná (téma Vilém jede na koni mi neskutečně lezlo krkem) a kamera, do které jsem vkládal takovou naději, nebyla ničím zajímavá. Pouze přechodový filtr mi neustále lezl do obličejů herců. To, co v Kytici aspoň trochu fungovalo (nějaká filmová řeč, příběh odvyprávěný obrazem), mi zde přišlo ještě lacinější a vlastně trapnější. Hlavně že kapka vína padne slečně Sandře Lehnertové mezi prsa. Jde o normální masturbaci, vydávanou za krásný úmysl. Avšak jednu scénu musím od toho hnoje očistit. A to je scéna, kdy se kněz ptá kata, jestli se bojí smrti. Tam byl nějaký závan smyslu. Převést na plátno dílo Máchy je těžké. Ale myslím si, že to mohlo jít lépe.

Tento film si zaslouží plný počet hvězdiček. Je velmi dobře natočený i zahraný. Hugo Haas jako utopistický doktor Galén je opravdu těžko zapomenutelný. Ale i ostatní postavy - dvorní rada Sigelius, Maršál, Baron, jsou výtečně zahraní. Navíc nenudí, přestože je k dispozici pouze stará, nekvalitní kopie, neboť se děje stále něco zajímavého - vše je poutavě režírované. A film skěle graduje. Závěrečný dialog Galéna s Maršálem, ve kterém téma příběhu vrcholí, jsem si opravdu vychutnával. Hugo Haas nám dal nahlédnout do obou stran. Chápeme Galéna, ale máme možnost na okamžik pochopit i Maršála. A to je pro mě hlavní důvod, proč si film zaslouží plné hodnocení. Ovšem to už je zásluha pouze pana Čapka.

Celé je to hrozně originální, snaživé, šokující a neotřelé. Jenže to všechno vyčerpá už v traileru. Hrozně lituju, že jsem ho viděl. Protože film samotný nenabízí nic moc navíc. Pár dobrých momentů vyvažuje pár otravných a takhle je to pořád dokola. Vlastně jsem se hrozně nudil. Líbí se mi motto filmu, líbí se mi základní nápad a jsem rád, že tenhle film vzniknul. Není to ale bůhvíjaká zábava, jak se může zdát, nejen protože námět neutáhne celovečerní stopáž. Nudný chytřesetvářící a rádobysatirický úlet.