pipapa

Nevím, zda bych hodnotila jinak, ale protože jsem napřed viděla seriál Řím, kde byli Walkerová, Purefoy i Hinds superbní, a také BBC seriálovou verzi Casterbridgeský starosta z roku 1978, byla pro mne tahle verze z r.2003 doslova utrpením. Výše uvedená trojice mi do staré romantické Anglie nepasovala ani typem ani hereckým projevem. Příběh je zpracován povrchně a nezábavně, prostě narychlo spíchnutá slátanina, kterou jsem ani při dobré vůli nedokoukala. Děkuji, ale repete nebude.

Ani ne 18-ti letá haj-sosajety dcerka se ve slabé chvilce zaplete se starším haj-sosajety mužem a otěhotní. Její rodina podezírá z otcovství chudého předáka z fabriky, který se zná s jejich dcerou od mala a občas se s ní, ve vší počestnosti, potkává i ted´. Rodinný teror donutí dívku k odchodu z domova. Dívka se živí příležitostnou prací a žije v nuzných podmínkách. Chudý chlapec ji už dávno tajně miluje, proto se jí ujme a vezme ji pod svá křídla...Další dějově bohatá, zábavná a srdcervoucí červená knihovna z pera Catherine Cookson. Zvláště ženské obecenstvo příběhem určitě zklamané nebude!...Stopáž v popisu na ČSFD je mylná = stopáž originálu je ca.145 minut!

Další typický a dějově bohatý příběh z dílny Catherine Cookson. Nechybí opět ani drsné momenty/tvrdá realita, ani naivní romantika, ani červená knihovna...Milostné city hlavní představitelky pak na konci najednou skáčou jako veverka se stromu na strom = když ji zklamal ten, kterého milovala, tak se zamiluje (na povel?) do druhého, kterého předtím nechtěla! U mě to takhle "na povel" nikdy nefungovalo, ale lidé jsou různí, zvláště ti literární a filmoví.

Superbní Maria Miles v roli Nellie Chapman, ženy, která miluje i přes všechny překážky stále a celým srdcem a nakonec tato silná láska dojde svého naplnění...Adaptace jednoho z děl Catherine Cookson.

Opět typická Masina a la Fellini=uplakaný klaun s vytřeštěnýma očima. Fellini vlastně zcela opomíjel (záměrně/amatérsky?) to, že jeho manželka má  obrovský herecký potenciál a degradoval ji pouze na "obličej" klauna smutného nebo klauna-šaška.  Quinn není absolutně moje parketa a jeho mexická/aztécká vizáž je odpudivá. Fellini opět "tančí" a do toho občas hodí nějaké to drámo. Grazie, questo non fa per me!(Díky, tohle není nic pro mě!)

Velice zajímavě pojaté divadelní představení s výbornými hereckými výkony všech v čele se Sklenčkou a Klemem. Dítě se mi velmi líbil v roli vše-vznešeně-ohlašujícího herolda, pro takovéhle role/typy byl jako stvořený. Merunkové hluboký výstřih opravdu sluší. Nejsem expertka na módu účesů té doby, ale drdol Věry Kubánkové, který naštěstí na část představení změnila, mě trochu rušil, protože mě "házel" ca. do 60.let 20.století...Nádherné divadlo, které si určitě budu ráda reprízovat.

Historickou dobrodružnou romantiku mám velmi ráda, ale takhle na-jedno-kopyto toporně a nudně zpracovaný děj mě vůbec neoslovil/nepotěšil. Asi jsem už rozmazlená mnoha jinými skvělými seriály podobného typu. První polovina seriálu téměř výlučně jen samé honičky-końmo-na-jedno-kopyto v sice krásných exteriérech, ale i to omrzí, pokud se tam vlastně nic jiného neděje, než že ti honící dohoní ty honěné, oni jim utečou a oni je zase honí, zase je dohoní a oni zase utečou a tak stále dokola prvních pět dílů seriálu. Hrůza! Druhá polovina je sice trochu více interiérová=mluvená, ale zaběhlý mustr se opakuje i tady=chytili-utekl, znova chytili-zase utekl, byl zajat a pak vysvobozen a utekl, ale zase ho chytili a on zase utekl a stále to samé. Navíc mi Pietraszak v dané roli vůbec nesedí. Naopak se mi  velmi líbí Edmund Fetting v roli markrabího von Ansbach. Seriál je ale stále o něco koukatelnější než jeho německý "rímejk" z roku 1982 od stejného režiséra.

Marxismus formou hraného filmu. Nádherná "pohádka" o tom, jaké by to mohlo být, kdyby...Marxova filosofie je dokonalá a jediná pravdivá jako celek, protože je to filosofie pozemská, lidská a konkrétní. Zatímco ve filmu se uchopení moci lidem pod vedením uvědomělého pekaře povedlo a lid byl št´astný a spokojený, v reálu byl takový pokus o uchopení moci lidem hned z několika důvodů odsouzen dříve či později k neúspěchu. Hlavním a nepřekonatelným problémem, kterým se Marx ani jeho následovníci v té době bez zkušenosti reálného výsledku nemohli zabývat, bylo, je a bude, že historicky zkažené a vývojově/mentálně omezené lidstvo dosáhlo svého vrcholu v nejvyšším stadiu kapitalismu = žido-konzumu, kde pouze technika jako důležitá součást zotročování mas se záměrně rozvíjí odstrašujícím tempem a všechno ostatní, zejména mezilidské vztahy a přirozené bytí, je v devastaci. Sebedestrukce v těch nejživějších barvách, ale "kdo chce kam, pomozme mu tam"!!!...Ještěže my, kteří smýšlíme jinak, můžeme alespoń ve filmech socialistické nebo jiné pokrokové kinematografie vidět, že se dá nebo se i krátce dalo (u nás 1948-1988) žít jinak.

Spíše literární než reálné drama. Hlavní hrdinka je tak posedlá čistotou své duše, že odmítne společensky vhodného nápadníka, který se jí nelíbí, ale ve svazku s ním by si čistou duši uchovala, a před nátlakem rodiny se raději vydá do rukou prohnaného aristokratického zhýralce, kterému se pak celé ca.3hodiny brání a před nímž utíká až k dobrovolnému tragickému konci. Po určitém čase začne tento úděsně monotónní děj krutě nudit. Neustálé psaní, odesílání a doručování dopisů začne jít také brzy notně na nervy.

Víceméně dílko jen pro geje. Zajímavý námět je podaný velmi povrchně, nezáživně a místy až psychadelicky. Záměnu identity mladšího bratra za již mrtvého staršího bratra v dospělosti, ale se jménem mladšího bratra, jsem moc nepochopila - tedy co tím chtěl autor sdělit - snad že mladší bratr byl v dospělosti stejný jako starší bratr v době, kdy ještě žil, a skončil také tragicky...Jedna hvězda za hezkého Cristóbala Rodrígueze Costabala a jeho narcisticko-erotické zrcadlové exhibice. Krásný Mauro Vaca - ale kromě obličeje z něj neuvidíte ani koleno...Masturbaci jako v non-pornografickém sociálně-kritickém snímku "KenPark" tady ani při té veškeré žhavé sexuálnosti neuvidíte, i když Alberto Fuguet se snažil a šel při točení masturbace až na samou hranici svých neodvážných možností...Tla-produkce jsou opravdu vážně míněny jen pro gej a lesbo komunitu, i když se často tváří jako běžná umělecká díla...Film jako by chtěl geje spíše zastrašit, než ukázat jejich někdy velmi komplikovaný a nebezpečný život.