pipapa

Nazvala bych to spíše "Slabé cukríky", neb je to opravdu velmi slabý čajíček - monotónní, suchopárné, mdlé, nevýrazné jak nápadem, tak herecky, nudné až na půdu - od poloviny jsem to brala posuvem, jinak bych u toho asi vykvetla. Štefankovičová došla svého vrcholu v hraných filmech až svým posledním hraným filmem "Kúpeľňový hráč" - ten u mě zabodoval.

První hodina filmu je, bohužel, dost plytká a nezábavná a navíc totálně doražená nesnesitelně uřvanou/hysterickou Štěpničkovou a v podivně nevýrazné roli plácajícím se Burianem, který tu první hodinu nemá vlastně co hrát. Avšak poslední půlhodina diváka bohatě odmění - děj dostává konečně spád a konkrétní obrysy a herecké příležitosti, a tím i výkony, stoupají o několik levelů výše. Moravské nářečí nemám ráda, "tahá mi to uši", ale místní kroje, folklór a lidové tradice jsou přepychové. 60% ...Bonusy na dvd: zatímco Bohumil Švarc hovoří o filmu velmi inteligentně a rozumně, Lubomír Lipský dokazuje, že to byl odporný podvrat´ák a převlékač kabátů a že dobrý herec není zdaleka zároveń také inteligentní a charakterní člověk.

Troška, bravo!!! Rodinná komedie, obsahující krásnou přirozenou nahotu a navíc skvěle komediálně zúročenou, nemá ve světovém kině obdoby a mít nikdy nebude! Na "svobodném" Západě a v USA zcela nepřípustné nebo jen silně cenzurované. Kdo našel u nás po roce 1989 podobnou odvahu a umělecký vkus? - NIKDO! V bývalé východní "totalitě" bylo, co se přirozenosti a vkusu týká, více svobody než na celém Západě dohromady a nejodvážnější byla zejména DEFA v bývalé NDR. Uživatelů-božích hovádek, kteří zde označují Troškovu vysoce uměleckou nahotu za porno, bych se zeptala - "víte vůbec co je to porno?...viděli jste vůbec někdy porno?!" Zatímco porno je jeden velký a zbytečný HNUS a byznys, přirozená nahota je naší součástí, a proto i součástí naší kultury. ....Ultimátními filmovými díly s vysoce uměleckým zobrazováním nahoty/erotiky jsou díla Piera Paola Pasoliniho, ale ten netočil rodinné komedie ani filmy pro mládež!

Promarněná šance i přes skvělou výpravu a dobré herecké výkony mužských protagonistů. Proč? = velmi nepřehledný děj, pohádkové nerealistické scény, cenzurovaný sex a nahota pro uslintané blbečky, úplně zbytečná mysterióźní postava černého rytíře, z něhož se nakonec vyklube (v US-kině velice módní a zároveń trapná) haulyvúdská americká amazonka, občas snaha o přiblížení se US-americkým akčním krvákům... Originál ve čtyřech jazycích (francouzsky, polsky, rusky, švédsky) vytváří zajímavější atmosféru celého díla než jednolitý český dabing...Něco jako drsná a frivolní pohádka Zdeńka Trošky na pozadí skutečné historické události!

Příjemná přirozená nahota a nečekaný originální konec. Jinak celkem nudné upovídané drama, plácající se mezi doktorovou ordinací, plážemi a nočními kluby.

Miluji Miss Marple v podání Margaret Rutherford, a tak tahle "Agatha Christie na Nilu" byla pro mne opravdu utrpení. Zdlouhavé, překombinované, průhledné a laciné, kýč každým coulem. Role Bette Davis totálně nevýrazná. Naopak jedna hvězda právě a jen za superbní Angelu Lansbury v roli permanentně alkoholizované spisovatelky a přepychově nadabované Alenou Vránovou. Spousta možných pachatelů a jejich motivy, některé jakoby zprstuvycucané, je podávána nezáživně a velmi direktně jako na talíři, rozuzlení pak ve formě školní přednášky. Způsob, jakým postupovali skuteční pachatelé, je nedůvěryhodný, technicky v reálu nemožný...Krimi-pohádka jako dělo.

Sigourney mi do takového mdlého kýče vůbec nesedla. Ani pohádka, ani horor. Nic! Typický produkt (US-amerického) konzumu, kde i umění je jenom zboží!

Depresivní a značně oploštělé kino. Kdyby ta dáma, jak se hezky česky řekne, seděla na pr...., tak by nemusela čelit více či méně oprávněným výpadům proti své, asi né úplně nevinné, osobě. Ale kdyby zase všechny ty dámy (a všichni ti pánové) seděly na svých zadcích, ubylo by jedno téma pro literaturu i film... A co ten otevřený konec? Jak si s tím vším paní Maruška poradila? Já bych plesala radostí, že mi proradná dcera zanechala obrovskou vilu, hodila bych se do gala, pozvala mužskou omladinu a zpívala si: "Nemám ráda černé pátky, nemám ráda splín, život máme stejně krátký, mele nás jak mlýn, nemám ráda smutné pátky, pověry jsou kroky zpátky, jsem raděj´ veselá, mně to nic nedělá, hej, HEJ!

Našla jsem to (+další) v kůlně na tříděný odpad - že by alespoń kouzelná krajina Tyrol, jak ukazuje barevný obal? Ano, barvité tyrolské exteriéry tu jsou, ale jinak opět nekoukatelná slaboduchá zábava. Teprve po nástupu císaře Josefa na filmové plátno to dostane alespoń trochu koukatelnou komediální formu.  Ani se nedivím, že to domácí obyvatelstvo hází rovnou do odpadu.

Fim vypráví příběh mladého Cira v Římě za 2.svět.války a těsně po ní. Ciro se nezajímá o práci ani o to, jak pomáhat rodině, fláká se s partou kamarádů, provádějí různé neplechy a malou kriminalitu. Zamiluje se do Iris, které slibuje, že začne pracovat, ale zůstane jen u slibů. Prožije románek s vdanou ženou, který ale rychle ukončí. Teprve když při jedné takové kriminální aktivitě dojde k neštěstí, uvědomí si Ciro, že je třeba se konečně stát dospělým a změnit svůj dosavadní pofidérní život...Na dobu vzniku celkem dobře natočené a ve svém projevu velmi cudné, avšak též dosti ukřičené a ulítané = italský temperament se zde nezapře. Jeden z prvních, ne-li vůbec první film na dané téma. Na stejné téma se později objevily filmy od Felliniho, Pasoliniho, Bologniniho aj. Představitel Cira, Oscar Blando, je docela pohledný kluk. Francesco Golisano dostal později hlavní roli ve slavném filmu "Zázrak v Miláně"(režie Vittorio De Sica).