Ragdoll

Solidní základ by byl, s ním se dá seriál rozvinout do mnoha směrů a vymyslet spoustu zajímavých a originálních epizod s dobrými zvraty i akčními momenty, příběh nám to s radostí dovoluje. Pilot nastavil příjemné tempo a jako úvod a návnada k dalšímu sledování posloužil bezchybně, jen možná příliš překombinovaně. Herci se dělí na dvě skupiny: do jedné patří ti sympatičtí s průměrně rozvinutou schopností ve skutečnosti vyjádřit nějaké emoce a nevypadat uměle, osoby ve druhé mi nesedli hned v prvním momentě, kdy jsem je viděl, ale řekněme, že na plátně si vedou o něco lépe. Naneštěstí, hlavního hrdinu vidím spíše v té druhé. Může to i vyznít jako o něco horší provedení Prison Breaku, máme tu podobné důmyslné plány a riskantní a promyšlené operace, které mohou působit trochu jednoduše, v několika případech téměř amatérsky. Jinak dobře odvedená práce a osobně by mi nevadilo, kdyby se takovýchto seriálů točilo více. 80%.

Dlouho jsem si od Big Bang Theory držel řádný odstup, nikdy se nenechal zlákat svými přáteli a jejich doporučeními ani náhodně viděnými částmi různých epizod a vůbec nevím proč. Jsem za to však velmi rád, protože to čekání na další série bych nevydržel ani náhodou. Ke konci první je seriál samozřejmě na stoprocentní úrovni a dobrá věc je, že i před shlédnutím těch ostatních mohu očekávat stále neobyčejně kvalitní zábavu. Je pozoruhodné, po kolika dílech mají tvůrci stále co nabídnout, herci se neopakují ani nepřehrávají, jako např. v Himym, kde byli vtipní, poté jemně otravní, ale to ani nevadilo a nyní jsou tak neuvěřitelně trapní, že pořad míním dokoukat jen z bývalé úcty. Tady jsou všichni představitelé perfektní, u mě však naprosto bezkonkurenčně vítězí Howard, jistě sami víte proč :-). Další realistický kandidát do mé vyvolené desítky je na světě a rozhodování, kdo půjde ven, bude sakra obtížné. Proč je tam tak zatraceně málo míst?! 100%.

Natočit seriál o začátcích prohibice byl výborný nápad, až se divím, že to někoho nenapadlo mnohem dříve. Je to ovšem dobře, protože bůhví, jak by to dopadlo bez vynikajícího Steva Buscemiho, který se do této role narodil a těžko by jsme hledali někoho vhodnějšího. Navíc se mi vzhledově strašně líbí provedení ulic, domů či bilboardů, je to jako hrát znovu Mafii s novější grafikou a jiným příběhem. A dialogy jsou opravdu královské, ty člověka zabaví natolik, že mi jedna hodinová epizoda uběhne mnohem rychleji než trapné dvacetiminutové How I Met Your Mother. Jen po shlédnutí čtyř dílů bych byl rád, kdyby vzniklo několik dalších sérií, aby jsem se dokázal zabavit alespoň na dva dny :) a CSFD by opravdu měla upravit Topku, aby se do ní vešlo nejméně dvacet seriálů, takhle mám velký problém s jejich zařazováním. A řekněte mi, kdo, třeba jen jednou, někdy nezatoužil být mafiánem! 100%.

Upřímně řečeno, Indyho zapřísáhlým fanouškem jsem nikdy nebyl a všem jeho filmům se téměř vyhýbal. Ale jelikož jsem na Království křišťálové lebky náhodou narazil v televizi (kterou zapínám tak jednou do měsíce) a nic jiného nebylo na práci, pokusil jsem mu opětovně přijít na chuť. Naneštěstí se podle většiny jedná o (zatím) nejhorší ze všech dílů, ale tak to s comebacky po nějakých dvaceti letech většinou bývá. Nicméně, úvod byl zábavný, některé akční scény více než jen trochu přehnané (přežití atomového výbuchu v ledničce apod.), ale to je zanedbatelné mínus a až do chvíle, kdy hrdinové našli chybějící lebku ve zlaté hrobce, bych byl ochoten hodnotit i pěti hvězdami. Bohužel, po slávě přichází pád. Harrison je stále charismatický člověk a hlavně dobrý herec, více to rozpitvávat nemá smysl. Nemohu říci, že Cate Blanchett tou osobou také není, ale opravdu by měla přestat kývat na záporácké role, které jí vůbec nesvědčí a její smrt byla příšerně provedena. Z druhé poloviny filmu mě pobavila pouze scéna s termity, jinak celá doba v chrámu a jeho následné zborcení výrazně poničily Indyho reputaci. Kdyby nebylo českého znění a pitomých reklam, možná bych dal i ****.

Opět máme stejnou příběhovou kostru, na které už však můžeme natočit pouze podprůměrnou podívanou, jelikož okolnosti nám lepší stavební materiál bohužel neposkytly. Problém není s neustálým střídáním režisérů, ale v celé sérii jako takové, jež sklouzla na velmi strmou cestu, z které už se jen těžko dostane pryč. Po příšerném třetím díle se kvalita ocitla někde u bodu mrazu, kde se dokázala udržet v podstatě po další čtyři filmy, ale na tom není nic chvályhodného, když se vezme v úvahu, jak na tom byl první a poslední díl. Dříve pro mne Saw znamenal dobrou zábavu, teď se to zvrhlo spíše v utrpení.

Tady mohu bezpečně hodnotit už po prvním díle, neboť vás zatáhne do skvělého děje prakticky ihned, bez jakýchkoliv zbytečných natahování a nudných sekvencí. Seriál má krásné vizuální provedení, příběhovou linii, ani zdaleka ne přehnaný sci-fi základ (v podstatě se tam nic mystického ani neobjeví, když nepočítám slovní zmínky od dracích a podobných bytostech), který je správně drsně reálný, tak, jak by se to v dejme tomu našem středověku bezpochyby stalo (vynášení rozsudků smrti bez mrknutí oka, žádné oplakávání nebo litování mrtvých, to byla každodenní rutina, atd.). Ani nemá cenu zmiňovat perfektní dialogy a herecké výkony (Tyrion Lannister rulezz), no, prostě, Hra o trůny má své důvody a není jich málo, proč je ve zdejším žebříčku na neuvěřitelném pátém místě. A opět, jako u všech výborných filmů i seriálů, píšu: je to nemožné popisovat, to se musí vidět. Dost seriozně uvažuji o zařazením do mé Topky.

Malé zlepšení je trochu viditelné, ale opravdu jen malé. Pořád jde o téměř nejhorší díl ságy, trojku v té příšernosti však překonat nemůže. Ze solidní hororové atmosféry, které bylo v prvních dvou dílech na rozdávání, se další filmy osvobodily a v podstatě vznikl nový žánr, obsahující spoustu nových pytlů na těla, zbytků lidí přiškvařených ke zdi, ještě více nereálné pasti a hektolitry a hektolitry naší životadárné červené tekutiny. Děj zůstává stejně otravný, flashbacky jsou stále k ničemu, jen snímek uzavírají více do sebe a přináší další nové postavy, aby vysvětlili, kam tenhle zmizel, proč je tahle mrtvá, bohužel bez žádného řádu a logiky. Jediným plusem byl Tobin Bell, kterého však tvůrci museli nechat zabít, opět co nejnásilněji (nemohl v klidu pojít na rakovinu, museli mu cirkulárkou podříznout krk) a naopak plátno ovládá nesympatický detektiv Hoffman, náš nový Jigsaw. Nemastné, neslané, nechutné.

Brutalita mi v hororech vůbec nevadí, při pohledu na krev nezbělám jako zeď a příběh moc neřeším, neboť je u tohoto žánru většinou těžce irelevantní. Nemohu však vystát nezábavné vycpávací momenty snažící se udržet diváka v napínavém modu, které z 95% selhávají. Jedná se o nesmyslný sled vraždících scén, kde nejpoužívanější objekt je motorová pila, kde jde o rozporcování všech lidí co nejbrutálnějším a nejkrvavějším způsobem. K čemu potřebujeme logiku, když se o všechno postará jedna velká cisterna s červenou barvou? Viděl jsem všechny díly Saw a mohu říci, že tenhle je z nich nejméně zábavný a matematika typu čím více kusů těl, tím větší obliba jaksi nefunguje. Zápletka je neuvěřitelně absurdní a na nás útočí jeden zbytečný flashback za druhým, kde se tvůrci snaží ospravedlnit všechny ty námi viděné příšernosti, bohužel však bojují předem prohranou válku. Už je mi jasné, proč z toho nevznikla pouhá trilogie, protože tohle by jako ukončení nezanechalo příliš dobrý dojem

Říkáte, že Jim Carrey se hodí jenom do komedií, které zachraňuje od béčkové hranice svým nekonečným repertoárem grimas a šklebů, ale jako herec za moc nestojí? Tak to jste na omylu! Nejen, že bez jediného problému dokázal ztvárnit vcelku komplikovanou roli v celkem komplikovaném dramatu, on dokonce podal naprosto nejlepší výkon, s trochou ne nebezpečné konkurence v podobě Kate Winslet (u několika scén, např. když se ve zmenšené podobě koupal ve dřezu, jsme byli schopni v něm opět vidět záblesk jeho komediantského já, ale nakonec, komu to vadí?). Jediná osoba, která mi na plátně vadila, byla Kirsten Dunst, jež si chtě nechtě spojím se Spidermanem, kde mě její výkon nijak neohromil a myslím, že se z té romantikou přeslazené holčičky nikdy nedostane. Já vlastně nemám žádné další výtky, příběh byl perfektně navržený a dokázal si úplně v pohodě udržet divákovu pozornost po celý film a i chvíli po něm, a když jsou dobře ztvárněné postavy a zajímavě gradující průběh, ani tak nezáleží na pro mě nevkusné hudbě. Zasloužených 90%.

Škoda, že první hodina byla příšerně natahovaná, bez dramatických scén (vlastně to místy působilo až pohádkově) se stručnými a jednoduchými dialogy. Vlastně jsem to chtěl po chvíli vypnout i navzdory velmi slušnému hodnocení a nehezká Johhana Wokalek to nutkání o hodně zvyšovala. Ale pořád mám svoje standardy a pokud ten film není obzvláště bolestivý, snažím se ho dokoukat až do konce, a trocha nudy mi nepřišla jako dostatečný důvod. Jenže poslední půlhodina nás akcí nakrmí do zásoby a zapomeneme, že se nám kdysi něco nelíbilo a jen si užíváme skvělou, napínavou, nezapomenutelnou jízdu, z které běhá mráz po zádech. Rozhodně nejreálnější zachycení beznaděje a strachu horolezců, pokud se dostanou do podobné prekérní situace, jaké jsem kdy viděl. Po zhlédnutí jsem byl opravdu vyjukaný, příběh a ta neuvěřitelná uvěřitelnost mě naprosto zdrtily, že jsem si uvědomil, jakými jsou ostatní filmy jako usměvavá K2 nebo parodický Vertical Limit splašky s typicky americkým šťastným koncem. Takhle většinou dopadne celá expedice, když je nucena strávit mrazivou noc na nemilosrdné stěně, ne jinak (velkou zásluhu na jejich neúspěchu má i tehdejší vybavení, které čítalo dvě nepružná lana, několik !ocelových! skob a jedno kladívko. S tím bych se ani neodvážil vylézt z ulice k oknu mého pokoje). Pro mě nejlepší film o lezení hned po Touching the Void. 90%.