flakik

Film, který vystřílel své trumfy hned v prvních minutách dál již nenabídl nic moc zajímavého. Děj velmi slabý, písně ne příliš záživné ani chytlavé a chyb ve filmu jak máku. Člověk nemusel být ani žádný odborník, aby si jich všiml. Jeden z mála filmů. u kterých jsem měl nutkání se dívat na hodinky, i když jsem v kině. Celý film táhla jen Catherine Deneuve, která je opravdu i ve svých letech stále velmi svůdnou dámou. Tu mohl velice dobře doplnit Miloš Forman, který do filmu vnášel v kombinaci s Catherine Deneuve opravdovou zábavu a člověk by i uvěřil, že film je komedie. Ovšem k tomu mu nebyl dán příliš prostor. Jsem zvědav, jak se na film budou dívat mí přátelé Francouzi.

Dokument, který není dokumentem, ale spíše jen show člověka, který si rád zvyšuje své ego. Neřekl bych, že Maherovým cílem bylo ukázat paradoxy v jednotlivých náboženstvích otevřít tak některým lidem oči. Jen zesměšňuje a uráží jednotlivé představitele svou arogantní až agresivní „argumenací“. Člověk co kolem sebe jen kope a trhá vše na cáry a nepřináší nic konstruktivního. Podle mne nepřináší žádnou hodnotu a to ani do tohoto “dokumentu“.

Opět se potvrzuje, že seriál se může přiblížit knižní předloze mnohem lépe než film. Herecký výkon Johna Malkoviche je prostě skvělý. Hraje Javerta tak, jak si ho jen čtenář může představit. Zatím nejzdařilejší adaptace románu, jakou jsem viděl. Na rozdíl od zpackané verze s Neesonem v hlavní roli.

Film, který popírá mezi všemi tak rozšířený názor, že Britové nemají smysl pro humor. Lehká komedie o vdově, která začne pěstovat drogy, aby zachránila svůj dům, je už sama o sobě slibným tématem. To je navíc velmi dobře okořeněno britským, inteligentním a jemným vtipem a skvělou hudbou.

K filmům, ve kterých se Češi vyrovnávají se svou minulostí, jsem vždy skeptický, ale tenhle mě rozhodně velmi mile překvapil, snad proto, že byl natočen v německo-rakouské koprodukci. Konečně film, který není černobílý a neukazuje, že na jedné straně jsou hodní a na druhé jsou zlí, ale že barvy se můžou vždy velmi snadno měnit a to i s tou největší krutostí, jaké jen jsou schopni. Sice to občas vypadalo, že děj bude lehce drhnout, ale vždy se zase rozjel a to především díky výborným hereckým výkonům. Škoda jen, že o filmu nebylo víc slyšet a byl více zastíněn očekáváním Lidic.

Jak bylo řečeno na začátek promítání na KVIFF: "Ve filmu najdete dialogy, které jste už někdy slyšeli nebo je i sami použili." Já bych dodal - nehledě na vaši orientaci. Opravdu povedený film o vztahu dvou lidí, i když trochu krátkodobém, který jako by režisér vzal a jednoduše vystřihl ze života dvou lidí. Velmi otevřené scény i dialogy o běžných problémech i radostech. Více takových filmů a časem snad vymizí i názor na gaye jako na devianty, protože leda takovýmto otevřeným dialogem, který nic neskrývá a nic nezahaluje, toho můžeme dosáhnout.

Skvělý výkon Marion Cotillard, pro kterou jako by byla role stvořena. Film nabitý nezapomenutelnými písněmi Edith Piaf a doplněný o velmi povedené kostýmy. Jediným mínusem filmu bych viděl to, že scény nešly chronologicky podle zpěvaččina života. Podle mě to mohlo vyvolat docela zmatek u těch, kteří její život blíže neznají. Na druhou stranu byl tak děj mnohem dynamičtější. Navíc byla úplně přeskočena jedna etapa jejího života a to její život a kariéra během 2. sv. v. To se tedy díky skákání z času do času docela elegantně skrylo. Nejvíc se mi ovšem líbilo, když se hned při první scéně kinem rozlétlo: "Pupp, to je Pupp!" :-)

Na to, že je to "pouze" TV film, tak je to jeden z nejlépe udělaných filmů vystihujících válku v Bosně. Nejen, že nestranně ukazuje hrůzy téhle války a válečné zločiny a zvěrstva, které páchaly všechny účastnící se strany, ale i slabost mandátu OSN. Hlavně zachycuje pocity samotných vojáků mise OSN, ať už během mise či po ní, kdy se u většiny projevil posttraumatický syndrom. Jediným světlým okamžikem ve filmu, kdy jsem si vydechnul, byl záběr na usmívající se a mávající holčičky do kamery, které vypadly z role, když britští vojáci procházejí mezi uprchlíky v jednom z domů ve Vitezu.