venca163

Tohle člověk prostě nemůže nemilovat, parádní přehlídka historek k táboráku. Kvalita příběhů i zpracování sice dost kolísá, ale dohromady to hrozně funguje (hlavně proto, že můžu hádat, co je lež a co se zaručeně stalo). Dřív jsem to žral a nepřepnu to rozhodně ani dneska. Jen možná trochu kazí dojem, že celý pořad dabujou asi 3 lidi :D. (80%)

Takže, hezký dobrý večer v kufru. "Vy jste k nám přijel ze Starého plzence, vy jste přijel na Hlavní nadráží...". "Ne, vlak z Plzence staví na Smíchově!". "Na Smíchově...". Nejen kvůli geniální Český sodě =). Holandští ministři školství za čtyři. (75%)

Večerní zprávy na jedničce i nově jsem začal sledovat jako dítě 11.9.2001. Problém je, že TV Hovna začali už před lety cílit svoje večerní noviny právě na děti, nebo lidi co se jim vývoj mozku někdy dětských letech zastavil (nebo prostě na diváky ordinací a podobných telenovel). Dneska už u toho nedokážu obvykle ani povečeřet, vždycky přinesou nějakou dojemnou nebo demagogickou sračku, která mě spolehlivě zvedne ze sedačky (toto není metafora). A ten metrosexuál, kterýho tam teď nasadili...no co na to říct. Uznávám ale, že existují i horší věci na světě (a v televizi). (20%)

Chvíli jsem se těšil, že to bude taková jejich hra "na Fritzela". (60%)

Nikdy by mě nenapadlo, že uvidim Robina Williamse v roli takovýhleho záporáka =). Insomnii jsem zkouknul právě teď v takovym menším období nespavosti, což ještě tenhlecten krimi thriller co do atmosféry podbarvilo. Nad neokoukaným námětem vyčnívá právě úžasně budovaná atmosféra, možná i s pomocí mrazivé aljašky. Líbila se mi ta scéna s kládami. (80%)

Originální a výjimečný film od pí-tí-eje. Přišlo mi, že PTA ale nezvládl všechnu tu hromadu nápadů, co se mu vyrojily v hlavě a vzniknul z toho trochu nevyzrálý scénář. Jako cirkus, kde jsou sloni a lvi a žongléři a artisti, představení jde dobře, ale v tom do čísla artistů skočí opice a žonglérům to občas spadne, sloni se do toho motají každému a nejlepší číslo se lvi přijde dlouho před závěrem (a to ještě drezérovi spadnou kalhoty). Co jsme se dozvěděli? Bacha na náhodu, osudy se točí v kruhu, nevystoupíš. A že když budeš osahávat svou dceru, nikdo tě asi nebude mít moc rád. Režie, zejména herců, byla vynikající. Už dlouho jsem neviděl takový koncert, John C. Reilly, William H. Macy a dokonce (a hlavně) i mnou nenáviděný Tom Cruise! Ten byl úplně nejlepší z celého filmu! Kladné body taky za pár dobrých songů a za toho tlouštíka ze soutěže chytrolínů. (85%)

Narodíl od konzumního Ryana, na kterého jsem kouknul abych mohl oba kousky srovnat, je tohle opravdový film o válce. O nepřikrášlené válečné hrůze, o strachu ze smrti o nemožnosti pochopení toho, co se kolem děje, o hledání útěchy, o skutečných postavách, vyhrocených situacích, dosažení absolutní zoufalosti. Propracované psychologické drama, ve kterém jde v první řadě o osudy jednotlivců. Podstatně syrovější než Ryan, obsahuje několik nezapomenutelných silných scén. Byť ani tento film není bez chyb, je technicky velmi kvalitní, herecké výkony jsou vynikající (hlavně Sean Penn, Elias Koteas, James Caviezel a Woody Harrelson, vyhodil bych akorát Clooneyho 20 sekund, bože) a válka (i přímo ve významu bojových scén) je tu vyobrazena naprosto uvěřitelně a velmi realisticky. Film, který vám náladu rozhodně nezlepší. Výjimečný soundtrack. (95%)

Radikálně měnim hodnocení Spielbergovo patetickýho, jednobarevnýho, směšně patriotickýho a jednoduchýho Vojína Ryana. Kouknul jsem se schválně 2 dni po sobě na toto a na Tenkou červenou linii a ta vyšla jako naprosto jednoznačnej vítěz. Došlo mi, že Steven prostě zase jednou (jako téměř vždy) natočil něco pro děti. Jasný, má to technicky výborný zpracování, vylodění je působivá scéna a kamera je opravdu na potlesk, ale tím to končí a tím myslím fakt končí. Všechno ostatní je blábol! Je to bolestně neuvěřitelný a oduševnělý, až mi bylo stydno. Vojáci tváří v tvář smrti pronášejí hrdinský projevy nebo sází vtipný hlášky. Zachraňte vojína Ryana neukazuje nic z válečný hrůzy, Spielberg není schopný (nebo nechce) ukázat decimující vliv bojů na charaktery lidí, všudypřítomný strach ze smrti a neschopnost se vyrovnat s okolní krutostí. Jen filmy, které umí poukázat na tyhle hlavní atributy války, jsou opravdový filmy o válce. Ryan je jenom oslavou války, oslavou hrdinství a ukázkou vítězství hodných a spravedlivých Američanů (i překladatel dá nakonec všem za pravdu a vystřelí) a prašivejch německejch psů, s jejich ultrakrutou a černou duší (které je třeba postřílet, protože je to správný). Vadilo mi tolik dalších věcí, že si na ně na všechny ani nevzpomenu. Absence jakýkoliv hluboký scény, vše se utopí v patosu. Jalový soundtrack. Jako film o válce je Ryan úplně mimo, uplatnění najde tak akorát jako válečná propaganda a hrdinský epos jako potrava do kin, kterou skoro všichni spokojeně spasou. Přeslzený, černobílý a bolestně nerealistický film. Když už teda někdo poukazuje na realičnost bojů, tak si nemůžu odpustit poznámku (i když na moje hodnocení tohle nemělo moc vliv). Krom pár záběrů z úvodní scény, kdy bylo vidět, že to spojenci dostali jen co se otevřely dveře, to zase už neukázalo nic důvěryhodnýho. Na strategický bunkr na kopci asi teda stačí, že se 5 vojáků pořádně rozběhne a kličkuje. A závěrečná scéna, kde nějakejch 15 chlápků s trhavinou v ponožce postřílí (nepočítal jsem to, ale ať hodí kamenem kdo ví, že nemam pravdu) minimálně 100 neměckých vojáků, s asi čtyřmi tanky, obrněným vozidlem a kanónem...to teda sorry. (70%)

Áá, předně musim říct, že nejvíc mě namíchlo to jednání white trash postav. Já prostě nesnášim ženský s (blížící se) rakovinou, co pořád vysávaj startky a nadávaj na svůj nespravedlivej osud. Bléé. Podle mýho měl být film prostě čistá komedie, vůbec bych do toho nemotal ten sociální podtext. Tentokrát se to drama do komendie namíchalo až moc násilně. I tak celkem dost dobrejch momentů, takže naděluju slabší čtyři, hlavně za ten závěr (jinak bych dal 3). (70%)

Celkem povedený snímek (jak jinak lze nazvat film z padesátých let než - "snímek"). Tucet vesměs normálních chlapů spolu více či méně svérázným způsobem diskutují o vině jednoho italsky vyhlížejícího kriminálníka. Je to ale jeden ze snímků, který tragicky zestárnul. Evropan nového tisíciletí nemá prostě stejný základ jako američan padesátých let. USA se s tim tehdy moc nemazlili, narůstající frustrace z nekontrolovatelného vzestupu mafie k moci prostě lidi nasírala natolik, že tyhlecty malý ryby posílali sedět (do basy, na křeslo...) bez mrknutí oka a často i na základě pár nepřímých důkazů. Není divu, že se dřív nebo později musel objevit směr, který to zatrhnul. Jenže humanitní ochránci pseudopráv umožnili nástup přesně opačného extrému. Teď se jim tam afročernoši a white trash slizáci smějou do očí, protože stačí srdceryvný projev průměrně placeného právníka a srdce poroty jsou rozryta. Rozhodně stojí za vidění, rozhodně to pro mě není ani náhodou 8. nejlepší film =). (75%)