GCaesar

Vynikající práce, herecké výkony, kostými, kamera, práce s omezeným rozpočtem...všechno na 5 hvězd. Všem vřele doporučuji přečíst si knižní předlohu.

Kniha nebyla žádné velké dílo. Film je katastrofa. Paolini vykradl všemožné lepší fantasy příběhy od Pána prstenů po Harryho Poterra a dodal jim děj, ve kterém se nečekaných zvratů nemusíte obávat. Boje a bitvy jsou též příšerné a nelogické už v knize, protože autor se bohužel neobtěžoval získat si o těchto věcech více informací. Děj se točí kolem "vyvoleného", který musí svrhnout vládce, jehož jméno jen tak pro zajímavost (ví bůh, jestli si tohle Paolini vůbec uvědomuje) znamená "galský tlusťoch" (galba=římské přízvisko tlustý, torix=běžné zakončení galských jmen). V knize nelze nalézt žádné hlubší souvisloti ani propracovaný svět jako třeba v Písni ledu a ohně (Hra o trůny). Kniha se stala populární jen díky reklamní kampani: "15ti letý spisovatel", díky které si spousta lidí, kteří do té doby o fantasy ani nezavadili knihu koupila a přečetla, protože z fantasy téměř nic jiného neznají, naprosto je uchvátila Paoliniho "úžasná fantazie", tak o knize rozhlašovali jen to nejlepší dalším...... Spousta fanoušků se snaží Christophera Paoliniho omlouvat tím, že v 15ti přece nemůže psát stejně dobře jako starš autoři, jenže dnes už mu je tuším 29 let a jeho styl psaní se nijak výrazně nepohnul. Film je poté dalším zestručněním této hrůzy, dialogy působí spíše směšně a jediná alespoň trochu dobrá věc je dobře provedená Safira. Na film se dá koukat, ale nic úžasného to rozhodně není ani pro fanouška fantasy.

Film trpí naprosto minimálním rozpočtem, kvůli kterému drtivá většina scén vypadá spíš jako parodie na sci-fi, než vážné míněný snímek, u boje to platí dvojnásob. Možná by to i byl schopen částečně vyvážit nějaký dobrý příběh, ale i ten tu těžce pokulhává. Jsou tu sice i více méně zajímavá místa, například je docela příjemný vesmírný ruský tankista (dokonce v kukle, kterou normálně vydíme jen na hlavách, které se právě vysunuly z poklopu sovětského T-34 :-D), ale jinak musím souhlasit, že skupina fanoušků sci-fi, by zvládla film natočit lépe, aniž by na to potřebovala víc než trochu fantazie, notebook, přírodu za plotem domu, trochu železného šrotu a pár peněz z brigády, které by byly potřeba především na kafe u automatu. Není špatné se na tento film podívat, pokud je večer a vy nemáte nic jiného na práci, ale jinak to za to opravdu nestojí.

Dle mého názoru se jedná přinejmenším o velmi zajímavý film, kterému se přinejmenším nedá upřít (ač je historický) originalita zpracování. Je tu (i z historického hlediska) silně přehnaná Alexanderova bisexualita a zbytečně roztahované rodinné vztahy. V těchto místech se film dost odchyluje od hisorického podkladu (který mi přišel mnohem zajímavější i dobdrodružnější) a film je tak spíš jen zbytečně natahován. Na to, že Alexander většinu svého živiota jen válčil je tu také jen velmi málo bitev, 2, tomuto filmu by podle mě prospělo vypuštění různých zbytečných scén a protažení tak o půl hodiny, díky čemuž by se do snímku vešlo tak 5 značně různorodých bitev a dal by se mnohem reálněji vylíčit Alexanderův osobní život. Za co tedy film hodnotím tak vysoko? Jsou to právě ty dvě bitvy, především tedy ta první. Jedná se bez debaty o nejlépe zfilmovanou antickou bitvu všech dob, která svou dokonalostí a reálností bere dech. Mimo to je zde na mnoha dalších místech (byť na pozadí scén, které by se daly udělat mnohem lépe) nádherně propracovaný antický svět (Makedonie, Egypt, Babylon...). Za to si film zaslouží tak 85%

Dokumetární série vynikající úrovně. Vypovídá o mužích, kteří věřili šílenému snu pouhých několik let trvající "Třetí říše" a o mužích, které tato "říše" stáhla při svém odchodu s sebou ke dnu. Z dokumntárního hlediska má film vysokou úroveň a rozhodně si zaslouží plné hodnocení.

Film má sice některé docela dobře udělané úseky a ke cti mu slouží také to, že se skutečně drží většiny historických faktů........ovšem většiny a ty úseky co film vynechává jsou zrovna docela důležité, například nerespektování toho, kdo bitvu nakonec vyhrál bylo dost tvrdé. Dalším problémem zase bylo, že autor smrskl bitvu trvající několik týdnů do dvou dnů, nebo že pojem "Pekelná dálnice" které si silnice k Arnhemu víc než právem získala autorovi vůbec nic neříká (vyjma jedné špatně udělané scény). No, jinak z historického hlediska: Operace Market Garden byla největší a také nejneúspěšnější výsadkovou akcí 2.světové války. Britská zpravodajská služba se za války vyznamenala nejen zde extrémně špatnými informacemi a právě zde se jí podařilo nějakým záhadným způsobem zjistit, že mosty střeží jen starci a děti, ze kterých se však po přistání parašutistů vyklubaly dvě ostřílené pancéřové divize SS které výsadkářům následně tvrdě zatápěly. Bohužel se klíčový most v Arnhemu nepodařilo obsadit a celá operace skončila stažením zdecimovaných výsadkových jednotek v noci do vlastních linií. Stručně řečeno Operace Market Garden nevyšla kůli strašlivým chybám britské rozvědky a velmi špatnému Montgomeryho odhadu rychlosti postupu po "Pekelné dálnici". Kdyby tato operace tehdy vyšla, válka mohla být asi o půl roku kratší, Spojenci mohli postupovat na Berlín, Prahu i Vídeň rychleji než Rusové a naše vlast by se pak nemusela ocitnout pod nadvládou komunismu.......škoda.

Film je docela přesným obrazem toho, jak si američtí vojáci mysleli, že to bude vypadat až budou v Evropě bojovat proti Němcům. Zdůrazňuji že to je obrázek amrické představy, kde američtí vojáci klidně střílejí neschopné Němce po desítkách za pomoci pistole bez nábojů a jediné, co jim brání v postupu jsou omezení z horních velících míst. Logika zřejmě autorovi filmu moc neříkala a tak se ve snímku vrší jedna pitomost na druhou. Němečí vojáci mají nulovou inteligenci a člověk se musí divit, že chvílemi nenarážejí do stromů a navíc mají zázračnou schopnost přitahovat kulky, i když hlavní hrdina střílí vedle. Celý film se pak stává naprostým blábolem obřích rozměrů už od chvíle, kdy Kelly a jeho "hrdinové" vyrazí za nepřátelskou linii a kdybych tu měl všechny nesmysly vypisovat, mohl bych to rovnou vydat jako knihu. Já filmu v žádném případě vyšší hodnocení dát nemohu, neboť z historického a logického hlediska je celý film skutečně jen obřím souborem nesmyslů.

Jedná se v základě o velmi dobrý válečný film, rozhodně se pyšní velkou realističností (pokud vynecháme makety strojů). Na rozdíl od třeba Posledního mostu se autorům tohoto filmu podařilo dát dohromady skutečně realistický obraz bitvy v Ardenách se všemi klíčovými prvky (zatímco v Posledním mostu autor filmu nerespektoval ani to, kdo bitvu vlastně vyhrál), jako jaosu například německá přepadová komanda v uniformách US Army, skutečná síla Královského Tigera, konání jednotek SS, důležitost zajmutí palivových skladů, důležitost špatného počasí, boj o Bastogne, realistické vyjádření bitev a k tomu všemu se navíc podařilo vložit do filmu řádný příběh s hlavním záporákem a hlavními hrdiny (všichni víme kdo na jakých stranách :)). Navíc nikdo ve filmu neřekl vyložený vojenský či historický nesmysl. Tak to byla ta kladná část hodnocení. Jinak je asi největší nepříjemností ve filmu to, že Královské Tigery (Známé také jako Tiger II a pokud v tom někdo nemá zmatek tak pozor! Jedná se o zcela odlišné tanky, Královský Tiger byl nsátupcem Tigeru a jednalo se o největší a nejsilnější sériově vyráběný tank války (tedy pokud nepočítáme 188 tun vážící obří Maus, jehož sériová výroba se rozbíhala až na samém konci války, žádný z těchto takřka nezničitelných kolosů se naštěstí nestihl dostat na bojiště).) jsou ve filmu zahrány americkými poválečnými M47 Pattony, které se Tigeru II ani trochu nepodobají, to je však částečně vyváženo tím, že se pro tento film podařilo těchto tanků sehnat tak velké množství.Stejně tak americké M4 Shermany jsou "zahrány" britskými poválečnými lehkými tanky a v tomto stylu to pokračuje, dalším výrazným problémem je pak krajina závěrečné tankové bitvy, která jako by vypadla z Tuniska. Pak je tu ještě klasický nešvar amerických válečných filmů a sice to, že přesně okamžik po tom, co je zničen psolední tank nepřítele a zabit hlavní zloduch přijíždí americký generál v Jeepu, který zřejmě musel čekat za rohem, aby pak mohl dramaticky přijet na závěr, neboť v případě, že by se tímtéž způsobem objevil o 30 vteřin dříve, ležel by již i s rozstříleným a hořícím Jeepem v příkopě i se svým řidičem (a v některých filmech také s krabicí metálů). Na závěr ještě jedna věc a sice to, že bunkry, které mají představovat ardenské protažení Maginotovy linie jsou ve skutečnosti na první pohled rozlišitelné bunkry německého Západního valu, alias Siegfriedovi linie. A pokud někoho zajímá, proč Američani točí pořád hlavně o bitvě v Ardenách, tak je to tím, že je to jediná větší bitva, které se US Army účastnila (ovšem nutno dodat, že ji také prohrála, neboť německé tanky nezastavili američtí vojáci, nýbrž nedostatek paliva). I přes to všechno je však Bitva v Ardenách pořád ještě vynikající film, které každopádně doporučuji shlédnout.

Zajímavý western s dobrým dějem, revolucí a kapsami plnými dynamitu. Bohužel hudba filmu mě opravdu tedy vůbec nenadchla a místy se dala najít dost nesmyslná místa, což z mého pohledu film dost sráží a hodnotím proto na 3/5.

Ve všech směrech vynikající film. Bohužel dost lidí si tu podle všeho až příliš zvyklo na to, že když v Hollywoodu někoho škrábnou párátkem, hned stříká krev proudem. Orel deváté legie je z historického hlediska a realističnosti o dvě třídy výš než naprosto nesmyslný Centurion, který se v kinech objevil v minulém roce. Člověk si navíc u tohohle filmu užije nádherné historické detaily (skutečná římská bojová taktika, správné zavěšení mečů, realistický děj a dobře ztvárněný vztah legionářů k orlovi), zatímco Centurion je jen nesmyslnou krvavou řežbou kde digitální krev teče proudem a v každé scéně letí vzduchem nejméně tři useknuté končetiny. V Orlovi jsou navíc velmi pěkně ztvárnění i zástupci místních kmenů, jejichž "kostými" se drží jejich skutečné historické podoby (byť je spousta lidí z důvodu nedostatečné znalosti věci přirovnává k indiánům z Posledního mohykána). Mimochodem, o "pokračování Centuriona", jak Orlovi deváté legie někteří říkají, se svým způsobem zákonitě jednat nemůže, neboť konec IX Legio Hispania je v Orlovi deváté legie přeživším legionářem líčen úplně jinak (mimochodem mnohem realističtěji), než v Centurionovi. Orel deváté legie je tím nejlepším filmem z dob starého Říma, jaký byl zatím natočen a můžeme doufat, že se takovýchto filmů objeví v dohledné době víc.