Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (241)

plagát

Kto prežije - Caramoan (2013) (séria) 

Prozatím. ***** 18.02.13 Finálová epizoda se blíží, vše graduje. Ale od začátku..(SPOILER) výběr hráčů překvapil a nedá se říct, že by mě to hned odradilo. Fanoušci, ač mnozí tvrdí opak, byli podle mě vybrání skvěle. Andrea, Malcolm, Cochran a Brenda tam šli s tím, že předvedou velké věci, a to udělali. Překvapil mě Phillip, který tam nebyl "villain", předčil ho Brandon na plné čáře. Kmen favoritů také nebyl špatný, Reynold a Eddie se protloukali a šlo to dobře. Velké překvapení, že z mých 5 favoritů na vítězství jich už všech 5 odešlo. Velké tahy (Malcolm ruleez!), slvělé soutěže. Po nevydařené sezóně 25 rozhodně zlepšili, co se dalo! Jen mě trochu irituje, že se tam stále drží věčně uřvaná Dawn, která by mohla mít nominaci na Nejhoršího Survivora v historii a Sherri, která zatím nepředvedla vůbec nic, jen plno obličejů "já to tu vedu", což bylo neskutečně naivní. Velké plus za Život v Ponderose a ukázky z přípravy soutěží. Velmi dobrá série, možná záchrana Survivora na pár let dopředu. (snad vyhraje Cochran nebo Eddie) 11.05.13

plagát

Ten, kto stojí v kúte (2012) 

Napsat sem komentář mi trvalo několik dnů, mezitím jsem Perks of being a wallflower viděl třikrát. Neskutečné. Strhující. Úžasné. Ezra hrál perfektně uvěřitelně a neuvěřitelně perfektně, Emma mi dokázala, že už není jen malá Hermiona a Logan.. Logan mě svým hraním a hlavně poslední větou dostal. Vítej na ostrově zapomenutých hraček. A David Bowie tam padnul naprosto perfektně. David Bowie - Heroes!

plagát

Hobit: Neočakávaná cesta (2012) 

Možná je to mou láskou ke Středozemi, možná jsem již do kina šel s přesvědčením, že to bude stejně famózní jako Pán prstenů, ale já si to užil a půjdu znovu. Peter Jackson dokázal to, co možná čekal málokdo. Vytvořil skvělé (před)pokračování s stále skvělou hudbou, atmosférou, kterou žádný jiný film nemá a navíc k tomu přidal vtip a humor. Freemanovi role sedla, staří známí jsou pořád skvělí a Galadriel byla snad ještě krásnější než před tím. Husí kůži jsem měl během celého filmu několikrát a nejvíc mě těší, že vylepšili (ono to jde?) Gluma. Jeho scéna byla vrcholem filmu. Tři hodiny uběhly jako voda a já se už ted těším na pokračování. (za pár let se budu snad dívat na hexalogii Petera Jacksona, možná i celý den, když tam vrznu prodloužené verze - Snad!)

plagát

Muž odnikud (2010) 

Po dosti dlouhé době si zase nacházím cestu k jihokorejcům. A řekl bych, že jsem začal tou nejlepší možnou variací. Dogani a Aejossi - naprosto perfektní dramata s až úžasně chladnou zápletkou. Citlivé téma/ napětí/ hlavní hrdina. Dosti podobně I saw the devil. Jen tak dál, víc cityždímajících filmů! (100%)

plagát

S čerty nejsou žerty (1984) 

O Vánocích a vlastně i těch zbylých 12 měsíců okolo. Na tohle se dá čučet pořád :)

plagát

Dogani (2011) 

Parfait. Jeden z nejsilnějších (ba možná nejsilnější - lepší než Once upon a time?) filmů jihokorejské tvorby. Emotivně vyždímaný příběh. Hudba, co není hudbou, ale spíš nejniternějším svědomím člověka, který jen sedí, kouká na film a zžírá se bezmocí, která ho naplnuje. Bezmoc, neskutečná bezmoc ve veledíle Hwanga. I kafe mi vystydlo.. "Jmenuje se Min-su. Nemůže mluvit ani slyšet. Prosím. Jmenuje si Min-su."

plagát

Dokonalý trik (2006) 

"Nechcete vidět to tajemství, vědět ten trik. Chcete se nechat podvést."

plagát

Paul McCartney: My Valentine (2012) (hudobný videoklip) 

Inu.. není to klip na přivolání depky? Krásná Nat, vážný Johnny, skvělá hudba, celé to dělá dojem uklidnění, ale opak je pravdou. Myšlenky se začínají výřit, černobíle, tak jako natočené video. Myšlenky se začínají bouřit, jak tak koukáte na Nat, jak znakovou řečí opakuje po Paulovi I´m alone a Johnny do toho brnká na struny, pomalu, zamyšleně. Fakt to má hloubku, damn.

plagát

Osudový dotyk (2004) 

Prvních 20 minut toho nejneuvěřitelnějšího psycha, po kterém následují dvě hodiny geniálního ždímání každé špetky mého vnímání takovým způsobem, že na konci jen sedím, snad i bez dechu, a jen si říkám Můj bože, můj bože a přemýšlím, že jsem právě shlédl božské dílo. Přitom se celý film točí jen okolo toho, že se něco stane, uvědomíme si, co se děje a za chvíli už jsme zase ztracení, jelikož děj přešel do jiné dějové linie. Brilantní! Víc než to! Film, který mě prostě postavil do latě, sám o sobě vás donutí dávat pozor, protože jestliže jen na chvíli polevíte v pozornosti, už nemáte šanci vrátit se a pochopit. Sleduj, pochop, změna a můžeš se pokusit jen přemýšlet, co se právě stalo. Jen přemýšlet, co se asi tak mohlo stát, když si právě přečetl tu a tu stránku v deníku. Plus skvělý a dá se říct dojemný konec? Nezahrávej si s motýlím efektem. 100%