Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Krimi
  • Komédia
  • Animovaný

Recenzie (1 587)

plagát

Arrow (2012) (seriál) 

Tak po zhlédnutí všech pěti sérií musím uznat, že mi připadá, že konečně seriál začíná vstávat z popela. První série mi přišla trochu nudnější, neboť se seriál teprve rozjížděl. Té bych dal 75%. Druhá série byla ve všech ohledech nejlepší, Deathstroke byla nejlepší záporácká postava v celém seriálu a příběh byl skvělý. Té bych dal 95%. S třetí už to tak dobré nebylo. Postupně se vytrácela ta věc ,proč jsem měl pořád nutkání se na to koukat. Od závěrečného finále jsem tedy čekal více. Třetí sérii dávám 60%. Ve čtvrté sérii jsem se nudil, hlavní záporácká postava měla nic moc charisma a celkově to je už velmi ohrané. Čtvrté sérii dávám 55%. Pátá série dala zapomenout na předešlé dvě, dostali se nám nových sympatických postav v Arrow týmu, hlavní záporák v Prometheus byl úžasný, stejně jako jeho odhalení, konečně se vrátilo temnější pojetí. Závěr páté série na ostrově byl lahůdkovou záležitostí (návrat Sladea Wilsona). Konec dost, ale doopravdy dost navnadil. Takto se to má dělat. Pátá série si odnáší 75 %. Celkově to vychází tak na těch 70% a čtyři hvězdy. Uvidíme, co přinese již šestá série na podzim

plagát

Čierni baróni (1992) 

Je si skvělé připomenout, že na poli zábavných filmů plných dobrých a nezapomenutelných hlášek jsme jedni z nejlepších, jeden z mála žánrů, kde se můžeme považovat za mistry. Černí baroni pojednávají o tom, jak to vypadalo na vojně začátkem 50. let minulého století (ovšem s pořádným satirickým nádechem), kdy tu panoval komunismus. Trochu mě mrzí, že ne všechny narážky jsem pochopil, protože mě ta doba minula a vše mě tudíž neosloví, ale i tak to byla pořádná zábava. Landovského si budu pamatoval na hodně dlouho, jeho roli slovenského majora není možné vypustit z hlavy. Nejvíce mě samozřejmě dostával Donutil v roli Troníka, jeho proslovy a grimasy mi málem potrhaly bránici. I Schmitzer coby Hamáček zazářil. Třešničkou na dortu byla návštěva generála, která byla k popukání. Myslím, že celkově herecké obsazení je za pět, ale příběh a vše okolo je pro mě asi tak za tři. Skvělý komediální film obalený úžasným obsazením, hláškami, ale pro mě s trochu ne až tak poutavým dějem. Kdybych to sám prožil, hodnotil bych asi jinak (vůbec to ale tvůrcům nezazlívám). Hlavní ale přece je, že jsem se bavil. A někdy i královsky. Za mě dávám 78 %

plagát

Ninja Korytnačky 2 (2016) 

Dvojka se sice moc nepoučila z chyb z jedničky, ale díky staronovým charakterům a o špetku lepšímu a nápaditějšímu příběhu se jí podařilo překonat první díl. Jako malý capart jsem se díval na prvotní seriál o těchto želvích strážních, tudíž jsem ocenil přítomnost Bebopa s Rocksteadym (kteří byli fakt úžasně vytvoření), ještě více mě nadchl Krang, který měl sice toho slizu docela dost, ale přidalo mu to na nechutném vzhledu (popravdě trochu vypadal jako rozžvýkaná žvýkačka, jak řekl Mickey). Vtipy docela ušly, i když některé mi do filmu absolutně neseděly. Příběh se může pyšnit barvitější zápletkou než jednička, ale nic světoborného se stejně nekoná. Akce a vizuální zpracování na jedničku, ale u filmu s rozpočtem 100 milionů by se to mělo pokládat za předem danou věc. Megan Fox v roli reportérky April nezklamala, s Amellem to byla sympatická dvojka. Závěrečná destrukce New Yorku (ano, opět si tvůrci řekli, že zničení NY je doposud neokoukaná věc a že si toho divák nevšimne) celkem ušla. Nejsem z toho bůhvíjak odvařený, ale po zkušenosti s jedničkou je to víc než povedený výsledek, kde se potenciál využil naplno. Za mě dávám 68 %

plagát

Nezmieriteľní (1992) 

Od pana Eastwooda by se měli přiučit všichni režiséři, kteří se hodlají natočit či již natočili westernový snímek, neboť zde v Nesmiřitelných je vše dáno najevo tak, jak do doopravdy vypadalo, a to bez žádných příkras. Takto špinavý western jako zde staré doby jsem dlouho neviděl. Příběhová linka byla velmi poutavá, postava Eastwooda dost zajímavá (no nebyl to takový beránek). Nejvíce mě ale dostal drsný šerif ze staré školy, který se nebrání udělit bičování ani pořádnou nakládačku tomu, kdo v jeho městě neodevzdá střelnou zbraň. Hackman ho ztvárnil fakt přesně, až jsem si myslel, že při natáčení tam musel hrát doopravdový drsňák. Potěšila mě přítomnost Freemana i Harrise v miniroli amerického Boba. Možná se nějaký jiný film z Divokého západu může pyšnit větším počtem přestřelek a mrtvých těl, ale Eastwood na to jde jinak. Vše je skvěle odvyprávěno až do samotného epického finále, kde dojde k vyřizování účtů, a to vám říkám, tam nastává to pravé peklo (nepokoušejte se prostě Clinta naštvat, notabene mu zabít jeho nejlepšího přítele). Niehaus se svou hudbou opět zabodoval. Za docela malé peníze brilantní výsledek, kterému chybí k dokonalosti málo (kromě zmíněných herců mi ostatní přišli se svým výkonem jako panáci). Za mě dávám 86 %

plagát

Vo veľkom štýle (2017) 

Je příjemné si po všech těch akčních a "přestřelených" filmech dát i něco, u čeho se člověk zasměje pár normálním vtipům, a kde se dočkáte výborného příběhu s neobvykle vymyšlenou zápletkou. Hlavní herecké trio je jasnou zárukou kvality a především dokazuje, že do starého železa ještě ale vůbec nepatří. Bez této trojice bych si film teď nedokázal představit, nemělo by to potřebnou jiskru navíc. Jak jsem již řekl, tak se zde najde i pár momentů k pousmání (scéna v supermarketu je boží, stejně tak i jednotlivé výslechy po loupeži). Je nadmíru samozřejmé, že nápad vyloupení banky triem mužů v penzi je dost nadnesený, ale proč ne. Dnes je tolik potrhlých témat, že tady tento mi přijde ještě v mezích normálu. Hudební ozvučení mě dost překvapilo, protože bylo perfektně zvolené a dost dobře znějící. Konec mě dostal, protože z toho nakonec všichni tři vzešli beztrestně (ale takto vše předem připravené v zásadě bez chybičky je na potlesk, notabene jak tvářil detektiv, když mu všichni tři říkali své alibi na dobu během vyloupení banky a on jim nemohl nic dokázat). Skvělý film, který je sice jednoduchý, ale někdy je jednodušší lepší než cokoli jiného. Za mě dávám 78 %

plagát

Rozhodne sa v nedeľu (1999) 

Oliver Stone mi naservíroval další lahůdku, kterou jsem slupnul jako malinu. Bez žádného předlouhého přemýšlení a uvažování bych tento film zařadil mezi TOP 3, co se týče sportovních dramat. Nevím, jak to ten Stone dělá, ale jeho režie diváka něčím upoutá, a ten pak nemůže z filmu ani na chvíli spustit oči. Americký fotbal šel vždy mimo mě, doteď ty pravidla pořádně nechápu, ale tato sonda vyslaná jak na hřiště, tak i do zákulisí této americké tradiční hry, ve mně vyvolala silné pocity a hlubokou odezvu. Stone nám ukázal i stinnou stránku fotbalu, kde důležitá rozhodnutí, která nejsou někdy tou nejmorálnější volbou, probíhají mimo hřiště a kamery v zákulisním prostředí. Cameron Diaz byla úžasná, vždy mi přišla, že dokáže hrát pouze naivky nebo trochu pitomé postavy, ale hrát neústupnou manažerku fotbalového týmu ? Klobouk dolů. Al Pacino zase nechal na jevišti duši, parádní galapředstavení této herecké ikony. Samotné zápasy by nebyly normálně tak poutavé, ale ve spojení s rychlým střihem a bezchybnou hudbou působí nesmírně dynamicky. Proměna Foxxe z machírka na normálního člena týmu dost věrohodná. Závěrečný zápas z diváka ždímal emoce, neboť i já jsem ze sedačky pomalu začal fandit, ať to ti Miami Sharks dotáhnou do vítězného konce. Stone je jedním z mála, kteří dokážu diváka vtáhnout naplno do děje. Za mě dávám 88 %

plagát

Rýchlo a zbesilo 8 (2017) 

S každým dalším přibývajícím dílem očekávám, že to bude propadák, ale pořád se na to dá dívat. Nevím, jestli změna režiséra prospěla, ale každý si dá do filmu kus sebe. Na začátku chci pochválit choreografii automobilových honiček, které působily nápaditě, i když se v zásadě pořád opakují. Auta jsou opravdu ta nejlepší, co film může nabídnou, stejně jako úžasné exteriéry, kde se film natáčel (již úvodní scéna z Havany velmi navnadí). Příběh je už ale slabší stránkou, někdy se zamyslíte nad věcí, co jste právě mohli vidět, a řeknete, že to je totální nelogičnost, ale právě takhle přemýšlet nesmíte. Je to film především na odreagování, kdy jen relaxujete a nějaká logika jde stranou. Typický produkt dnešní doby, který se pyšní přepychovým audiovizuálem s ucházejícími hereckými výkony, ale docela ho sráží průměrný příběh s dost přepálenou zápletkou. Klady: 1. špičkování mezi Stathamem a Johnsonem 2. Theron coby záporačka (náramně jí ta role sedla) 3. honičky 4. hudba 5. vtipná scéna s dítětem v letadle 6. ukázka nejmodernější techniky. Zápory: 1. nic moc příběh, z kterého si po pár dnech budete pamatovat minimum 2. scéna s torpédem, do kterého kopne Johnson za účelem změny směru 3. americký happyend konec.....Kdyby to nebylo tak zábavné a oči si to tak neužívaly, tak by to možná byl i propadák. I proto se to pořád drží na hladině nadprůměrných filmů. Za mě dávám 71 %

plagát

Fantastická štvorka (2015) 

Počkat, počkat, počkat...Asi se chystám psát komentář k jinému filmu, neboť mi tady nesedí jedna věc, která je docela zásadní. Ten film má 43 % ? Tak tady budu vybočovat dost z davu, ale nová F4 si takovou drsnou kritiku rozhodně nezaslouží. Na začátku je nutkno podotknout, že to není takový ten zajetý systém hrdinských filmů, neboť se rozjíždí docela pomalejším tempem a akčních scén je zde také jako šafránu, ale to ihned neznamená, že film je špatný. Ba naopak. První půlka perfektně vykreslí jednotlivé charaktery a přesně nám divákům ukáže, jak přišli všichni členové týmu ke svým specifickým vlastnostem. Herecké obsazení mi přišlo docela dost mladé, tam bych asi pozměnil pár postů (zejména Jordana coby Johnnyho Storma, který mi k němu neseděl...Chris Evans byl daleko zábavnější). Teller coby pan Gumový byl zábavný, popasoval se solidně se svou rolí. Nejlepší postavou byl záporák Doom, který toho moc nenamluvil, ale jeho činy toho o něm vypovídaly až až. Je jen veliká škoda, že nedostal více prostoru. Závěrečná akce byla krátká, ale v zásadě všeříkající. Vše to skvěle doplňovala Beltramiho hudba. Asi největším filmovým nedostatkem je tedy zkušenější herecké obsazení v hlavní čtveřici, dále pak více akce. Také se mi moc nelíbilo vážné pojetí filmu, které mu někdy podráželo nohy (chtělo by to více zábavných vsuvek). Ale zamlouval se mi ideálně vyprávěný příběh nijak neuhánějící diváka, dialogy, hudba a záporák Doom. V celkovém součtu to jsou velmi tučné tři hvězdy. Za mě dávám 67 %

plagát

Kajínek (2010) 

Další česká krimoška, tentokrát přibližující příběh točící se kolem nejznámějšího českého vězně Kájínka. Petr Jákl se toho nebál, vzít si tak profláklé téma chtělo odvahu, ale on po tom skočil jak slepice po flusu. Již úvodní scéna masakru v plzeňských Borech se v lecčem podobala západní konkurenci, celkově kamera byla jedním ze základních věcí, kterými se film mohl pyšnit (Brabec prostě umí). Styl vyprávění se mi líbil, ačkoliv se v hodně věcech vzdaloval o pěkný kus od reálného scénáře, ale asi se nedalo vše převést na plátno. Lavroněnko pro mě největší překvapení, pro českého diváka muselo být neobvyklé vidět v roli JK cizince, ale on všem vytřel zrak. Bylo na něm vidět, jak se na film připravoval po fyzické stránce, stejně jako po té charakterové, kdy jsem mu roli žral i s navijákem. Dále bych pochválil oba bratry Dlouhé, neboť oni jsou jasná záruka kvality. Vilhelmová se mi nehodila do role advokátky, její výkon bych označil přízviskem mdlý. Kde bych film pokáral, tak to by bylo někdy chaotické přeskakování, dále pak Noidova hudba tlačící až moc na pilu a také některé herecké výkony . Útěk z Mírova i následné zatčení JK v bytě zvládnuto perfektně. Má to své mouchy, ale v rámci tuzemska to i tak přejíždí většinu konkurence. Za mě dávám 77 %

plagát

Pot a krv (2013) 

Tak schválně. Kdo z nás všech by dokázal z hlavy napsat takto ulítlý příběh s tolika absurdními momenty, u kterých byste si říkali, že se to snad ani nemůže stát ? Myslím, že nikdo, ale heleme se, ono to není smyšlené, ono se to fakt stalo (no a samozřejmě kde jinde než v USA). V posledních letech jsem docela přetransformovaný, co se týče Bayových filmů. Pot a krev bylo pro mě příjemným osvěžením z ruky tohoto režiséra. Příběh je to fakt tak nepravděpodobný, že já sám doteď nechápu, že to je podle skutečné události. Ústřední trojice, kolem které se točí celá zápletka, byla fakt, a promiňte mi ten výraz, vypatlaná. Ti by nedokázali ukrást rohlík ze supermarketu bez povšimnutí, ale představit si u nich naplánování únosu ? Tak to je jiná liga. Ve filmu vše perfektně graduje , je vám jasné, že takoví lidé udělají tolik přešlapů, že dobře to skončit nemůže. Wahlberg, Johnson a Mackie bezkonkurenční. Tak prožité charaktery jsem dlouho neviděl. Ed Harris v roli detektiva potěšil, Shalhoub nadchl. Určitě si z filmu zapamatuji pár momentů, které z hlavy prostě nevydolujete (grilování rukou, snaha o přejetí Shalhouba, činka zamordující chlapa). Všechno je ještě obaleno v líbivém vizuálním kabátku s úžasným soundtrackem. Za mě dávám 85 %