Kabir

Tenhle díl byl na úrovni mexické telenovely. Strašné herecké výkony, neuvěřitelně splácaný děj.

Za hodně zajímavé téma dávám 5*, ale filmařsky je to bída, proto jen 3*. Autoři to rozhodně neměli lehké, točilo se na všechno možné, muselo se dbát na bezpečnost těch, o kterých dokument je. Tváře prý byly pozměněné nějakým sw. Nějak mě ale nevzalo, jak to bylo celé odvyprávěné. Jakoby tam chyběla řada důležitých momentů.

Průměrný dokument, filmařsky žádná sláva, ale byl rozhodně zajímavý. Dokument je nahlédnutím do systému pěstounské péče v L. A. Hlavní slabost mi přijde relativně krátký horizont kdy sledujeme osudy jednotlivých protagonistů. O některých bych se toho rozhodně rád dozvěděl více, ale samozřejmě autoři mohli pracovat jen s tím, kam je představitelé pustili, co byli ochotni prozradit na kameru. Časosběrná metoda by se zde hodila mnohem více, aby si člověk udělal lepší představu o hlavních postavách.

Nepříliš zajímavý dokument. Viděl jsem ho na půl oka, dívala se na něj manželka. Nejsem odborník na 9/11, něco nového mi ukázal, ale nejde o žádnou dokumentární perlu. Takové nijaké. Co je zajímavé je, že jeden ze studentů je bývalý člen hudební skupiny Dáš Racist resp. Hemms, což jsem se dozvěděl až na konci.

Jeden z Kiarostamiho didaktických filmů pro děti má jasné téma: barvy. Ukazuje barvu jako jednotící prvek na různých předmětech. Dětem jednak pomůže zapamatovat si slova pro jednotlivé barvy, ale také osvojit si kategorizaci a klasifikaci věcí každodenního života. Záběry jsou dynamické, režisér se snaží ukázat jak mohou být barvy proměnlivé. Možno shlédnout na YouTube.

Film je pouhým zachycením malé části vzdělávacího systému v Africe. Bez znalosti kontextu a africké povahy si divák moc obrázek neudělá. Přijde mi, že největším problémům se autor naprosto vyhýbá. Studenti jsou velmi překvapení, že by za studium měli platit, což je jeden z hlavních motivů filmu, ale nikdo neřeší úroveň vzdělání. Ta je katastrofická, studenti vůbec nic neumí. Ani si nemyslím, že samotné složení zkoušky je výtahem k bohatství. Stát platí málo a míst je omezený počet. Nechci říct, že film je špatný, ale prostě míjí podstatu problému, který je obrovský. Viděno na Festivalu francouzského filmu v Accra.

Film se snaží přiblížit složité pozadí krvavého konfliktu v Sierra Leone, ale moc se mu to nedaří. Kombinuje rozhovory s hlavnímy aktéry, oficiální projevy na půdě OSN spolu se záběry plnými brutálního násilí. Zabíjení a mučení přibližuje režisér velmi věrně, pro slabší povahy možná až moc. Plusem je snaha o nabourání oficiálního pohledi. Režisér se strefuje hlavně do OSN v čele s Kofi Annanem, do UK a jeho zástupců, kteří toho v konfliktu nepochybně mnoho zpackali. Na druhou stranu, zřejmě kvůli svému levicovému zaměření, nepokrytě straní rebelům z RUF, kteří prosluli amputováním končetin civilistům. Ve filmu je přitom spousta svědectví svědčíčích proti RUF, v tom je nutné uznat férovost autora. V sierraleonském konfliktu není jednoduché se vyznat, režisérovi se to rozhodně nepovedlo a moc nového světla nepřináší.