geklon

Strašná kravina. Parta desetiletejch dětí jsou při hraní na nájemný zabijáky, kreativnější a přesvědčivější, než akční (j)elita poslední dekády. Pár centimetrů nad propastí.Carlyle jako kněz? To víc to uvěřím Martinu Zounarovi, nebo Romanu Zkamenemu.

První dojem? Možná ostych, možná lehké náznaky zakořeněných předsudků z levně vytáhnutého námětu. HBO už si může dovolit takřka cokoliv. Girls se chytly. tak proč by se to nemohlo podařit i partě promiskuitních homosexuálů. Nevím, přál bych, aby se takhle moderní současní homosexulové nechovali. Alespoň tedy většina ne.

No jako pěkný....Pěkně nechutný, ovšem v podání Sama Mendéze jsou ty rozsápaná těla a zohavená monstra takovou úhlednou koláží. Seriálová varianta na Moorovu Ligu Vyjimečných má fámozní vizualizaci. Celá páteř projektu má neudržitelné ambice stát se jedničkou mezi současnými seriály, ba ani trůny nejsou tak výpravné a na detaily bohaté. S hlavními členy nestandartního týmu vyšetřovatelů brutálních zločinů, které evidentně nemá na svědomí Jack RozSparrow jsem se zatím moc neztotožnil, nebo spíš nebylo dost prostoru si je oblíbit. Věřím že u Green a Hartnetta to asi nebude příliš problém. Pilot je takovým lákadlem a pastvou pro oko (přiznávám, může znít dost zvráceně v případě Penny Dreadful), že příběhové patvary a kýčovité paskvily přecházím. Vždyť to do seriálu o vkodlacích, upírech, a všelijakých nelidech ve Viktoriánském Londýně patří. Kriminálka TrueBlood zatím drží laťku hodně vysoko. Ale nevím zda se chci toho uměleckého exorcismu účastnit nadále.

AMC se s tím nemaže. Na smrt nemocný profesor fyziky, který je donucený kvůli své finanční situaci vyrábět nejkvalitnější perník všech dob. Přerod komiksového úkazu Walking Dead, kde to se hemží chcípáky, kteří si prostě říkají u kulku mezi oči. MADMEN. Všechny zmíněné seriálové skvosty posledních pár let jsou dost dobrý důkazem, že televizní stanice AMC to do budoucna nemá lehké. Neustále se od ní očekávají seriálové hity, které jen tak neomrzí....jsou vybalancované, tak aby u skončení jednotlivých epizod, si diváci nepřáli nic jiného než se dostal strojem času o týden v před. Jednou to asi přijde. A úrověň nejspíš klesne, ale hned to tak nebude. Pilot seriálu z prostředí revoluce v informačních technologií, zatím lehce naznačuje kudy se děj bude nejspíš ubírat, ale preciznost tvůrců a 80' atmoška je polhucující. Příběh je jednoduchý a plynulý a nemá za potřebí si hrát na cliffhangerový kolotoč, ze kterého se při delším sledování zvedal kufr. Navíc k tomu uchvatnýmu vintage vizuálu, tu maj fakt velemocný soundtrack. První sérka 85%. Druhá várka pc magorů, jakoby ubrala na tempu ve zvratech, ale o to víc se soustředí na vývoj postav. Ať se zdají sebeapsurdnější, nebo naopak klišovité, pracuje se s nima na výbornou. Na produkci, vizuálu nebo muzice nikterak nebráno. 83%

Standartní Burrows. Asi bych si zvykl, ale CBS tenhle seriál nejspíš pohřbí ještě letos. Vox populi, vox CBS.

CBS jedna z nejmocnějších televizních amerických stanic už od dob bez televize. Desítky zásadních, podřadných i odsouditelných pořadů, seriálů a filmů. Dali navíc zelenou třeba projektu, který se v té době jevil jako naprostá sebevražda. A ejhle z HIMYM se stal kult nad galiktických rozměrů. TBBT, 2BG jsou dalšími velice úspěšnými sotcomy, ale v součanosti na ně nedokáží s ničím novým a zajímavým navázat. A tento pokus se nejspíš zapíše do dlouhé řady těch nepoužitelných pro další pokračování.

Western po Coenovsku, tak jak jejich dobrým zvykem. Pěkně po svým. Však poctivě a tak, aby jedno oko nezůstalo suché. Avšak. Slovy bázníka. Tak málo krve, tak málo krve, že jsem si jí musel nechat spustit z nosu.

O mém vztahu k dramatickým seriálům se stopáži víc než 30 minut, jsem již v jednom ze svých komentářů psal. ve zkratce. Nemají to se mnou lehké. Ani dechberoucí Breaking Bad ode mě plnou palbu nedostal. Jediná vyjímka, kterou momentálně registruji, je v případě Six Feet Under z produkce Alana Balla, kterou jsem viděl naposledy někdy v roce 2005. Ale upřímně si nejsem jistej, zda bych při opětovném shlédnutí všech 63 pětačtyřiceti minutových dílů, jednu hvězdičku neuloupl z náhrobního kamene, téhle seriálové legendy ze záčátku nového tisíciletí. No ale teď tu máme Fargo. Trů story. Film bratrů Coenů, který je tomuto novému miniseriálu volnou inspirací, je jedním z nejzásadnějších snímku o lidském deformací v nepoučitelné démony zla, kteří touží jen po nekonečném blahobytu a pošetilé majetnické nadvládě. Musím s pokorou říct, že tam kde Coenovské drama končí, seriál rozehrává královskou hru na hrdiny a padouchy. Hrdinové v podobě dvou zdánlivě bezmocných zástupců zákona svírají v rukách trumfy. Ti z temné strany stínů zatoulaných v zasněženém Bemidji a (ne)dalekém okolí, mají v rukách atomatické zbraně, krátké brokovnice, nože, kuše, kladiva a spoustu intrik. Hra na kočku a na myš je rozehrána. Jenže v průběhu hry se často role obrací. Jednou kočka plní roli predátora, která nebohého hlodavce každou chvíly přece musí rozsápat na kusy. Jindy musí uhýbat před útokem té malé verbeše, tak jako v kreslených groteskách. Už od první minut jsem věděl, že Martin Freeman využije své bohaté zkušenosti k tomu, aby všem pochybovačům dokázal, že zvládne hrát popleteného balíka z Minesotské díry, tak, že by mu tamní rodák závistí pliv do ksichtu. Ale to se dalo očekávat. Stejně tak sterilně, chladnokrevný profesionál Lorne. takovejhle hajzl tu snad nebyl od dob Antona Chigurha. Prostě Coenovic bratři, ač "jen" v producentských křeslech, mají cit pro necity. Zbylí dva chladnokrevní zabijáci nejsou o moc horší (nebo lepší, těžko říct. Vzhledem k naléhavosti výchozích situací). Celkově casting je do posledního krvavého puntíčku, dokonale vybrán a vyveden k hodinářské preciznosti. Pilot je hodně dobře napsán i natočen (o hereckých výkonech se možná rozepíši v dalších odstavcích...tedy kdyby se v tomto editoru odstavce zobrazovali), tak aby dokázal vtáhnout do dalšího sledování, jak původním dílem z roku 1996 neposkrvněné, tak jeho obdivovatele. Druhý díl tomu prvnímu dýchá na paty, ale je o něco slabší. třetí díl je zatím nejslabší a ponechává mě v odhodlání si přehnané chvály ještě dobře rozmýšlet. Čtvrtý díl je ovšem od začátku až dokonce dotažený a nastavuje laťku tak vysoko, že se obávám, že nebude dalšími následovníky už překonán. Jde do tuhého. Všechny dějové linky jsou zde vyhrocené do maximálního rozsahu nastoleného vývoje děje. Lester ty dva zabijáky přechcal jen dočasně. Lorne se hadím stylem vyvlekl z eventuálních problému s nonšalancí Billiho B. Thortna a Gus je za ještě většího idiota než doposud. Dá se předpokládat, že tento opus spěje do happyendy. Dáli se tak nazvat vyšetřování po vrahovi, kolem kterého se v poměrně malém prostoru zneškodnilo už pět lidí. Věřím, že další přibudou. Pátý díl bez obětí na životech. Vyvážený, tajemný. Takzvaný klid před bouří. Prokousávám se šestým dílkem do této vskutku zamotané skládačky a jen trnu strachy, jestli se tu něco zásadně nesesere. Protože tohle po dlouhé době a velmi kritickým okem, vzhledem k tomu, že se jedná o dramatický seriál s delší než půl hodinovou stopáží, zavání plnou hvězdičkovou palbou. A jajaj. Nechvalme díl před shlédnutím. Díl šestý je díky sněhové bouře biblických rozměrů, opravdu mysteriozně epický. Ale těch chyb. Nikomu ze zúčastněných v té vániční přestřelce evidentně není zima a Gimmly navíc drží služební zbraň holýma rukama, na které mu sněží. Ach jo, takové zbytečné chyby. Sedmý díl překvapil hlavně díky zápletce kolem zatčení Lestrova mladšího bratra. Ale ponechává v očekávání. Obávám se, že touha po definitvně ultimátní kultovačce autorskému týmu zamrazila mozek a začíná se to zvrhávat v grotesku. No nechme se překvapit jěště tři dílky do skládačky chybí. Po osmém a devátém dílu je frago zpět v boji o pět hvězdiček. Díl osmý byl ve zrze rafinovaně Coenovský. Nejdřív vás takřka 30 minut nechaj tvůrci v očekávání, kam až ta soap opera dospěje, aby ste na konci zůstali s ústy dokořán. Spoilerovat nebudu. Devátý díl pokračuje tam, kde osmý skončil. V němém úžasu. V němém úžasu nad tím, kam tvůrci jsou schopni kvůli příběhu a šookováním diváka zajít. To jak je seriálová verze podobná té skutečné nevím a ikdyby se očití světkové dušovali, že se jich stala jen polovina, věřit budu jen stěží. To jak se jmenuje devátý díl, vnímám jako stigma a celý jeho průběh vnímám znovuzrozeného lestra jako lehkomyslného králíčka a zubaře Mika jako nelítostnou lišku. Předposlední díl je alegorickou bajkou se vším všudy. A jdeme do finále...... Tak jak začal nezávidění hodný vztam Lestra s Mavlem , i končí. Zlomeným nosem. Stylové. Poslední díl je výborný. Napěchovaný napětím a emocemi, avšak balancuje na tenkém ledě. Doslova. Happy ending jak ve dvojce Jurskýho parku, bylo asi nutností a nevyhnutelné, ale pro mé suma sumárum je to marné a vtíravé. Seriál jakožto avizovaná minisérie od Bratrů Coenových určitě nesklamal, ale nestal se nevídaným klenot, který by mezi ostatními asmibiozními seriály výrazně dominival. Fargo je plné zajímavých a rafinovaných záplatek a point. Tak jako plný klišé a přehnaných akcí. Skoro jsem dal plnou palbu. 4 a 1/2. Tzn. 85%

Bouvard a Pécuchet. Pat a Mat pro intelektuály. Aneb alfa až omega sotisfikované zábávy z doby těžko obhajitelné.

Asi právě proto, že jsem čekal všemi dokola omílané dokonalé finále, nejsem z jeho průběhu vůbec překvapen. Všeobecně mám se seriály s délkou přes čtyřicet minut problém. A je jedno jestli jsou to komedie, nebo dramata, sci-fi, fantasy, horor, pornodekadence, či snad dokument ze života menhirů z Marsu. Jen snad první série Heroes měla napínavější a přerušení nemožné momenty než BB. Ale Walltovi Whitovi se daří pět celkem výtečně vyhrocených, napínavých a vyrovnaných sezön. Postavy mají dost prostoru k vývoji a k přerodu ve zlo. A plně je scénář k tomu vybízí a herci toho plně využívají. Velebit Carstona je zbytečné. Především Aaron Paul se svým Jessem dělá neskutečné věci. To jak se z lhostejného čůráčka, stává ochablá troska, je až k povstání a zatleskání. Ostatně většina rolí je zahrána tak, až vás mrazí. A ptáte se samy sebe jak byste se zachovali, být v takové situaci. Třeba Jako Syler, nebo Jesse, Hank, či sám Wallt. Je pravdou, že kolikrát kroutím hlavou, co všechno musí scénáristé posrat, abych se z té pointy mohl na závěr posrat já.....Ale výsledek je často ohromující. Některé epizody jako One minute nebo Ozymandias jsou doopravdické televizní umělecké dílo.