Recenzie (952)
Mizerná výchova (2012) (seriál)
......hodně slušněj začátek..... Současnej seriál. Současnej humor. Uvidíme kam až to zajde....
Moone Boy (2012) (seriál)
Jak Geklon poprvé z modré do červené přetáhl seriál, který svým (ne)laskavým humorem zaslouží podstatně víc než laborování mezi 70%. Lépe než napsaný, je tenhle materiál natočený a odehraný. Chris O'Dowd jsi jako 12 letý určitě zažil na západě Irska svoje, ale vykreslení postav si snad musel vymyslet. Trojice ošklivých starších sester, imaginární kamarád v podobě Chrisova současnýho já, Bonnerovic dvojčata - Martinovi trapitelé.... a představitel hlavního hrdiny, Martina je okouzlující mimouš, který si svoje svizelný prokousávání se životem relativně užívá.....a na výsledku je to znát. Calvin a Hobs na Irský způsob.
Skuteční lidé (2012) (seriál)
číslo 5 žije v ordinaci v růžové zahradě.
Počiatok (2010)
Antigravitační jednohubka. Scorsese viděl Memonto a asi se mu líbilo. Dostal miliony a natočil Shelter Island. Ten viděl autor mementa a asi ho to hodně mrzelo, že tenhle motiv Scorsese vytradoval za svůj, tak z Dicapria udělal smolaře se stejným milostným životem jako jeho hrdina v Sheltru, tentokrát si hraje se sny. Blbina se solidním potenciálem, ale na potřetí se mi z toho kolena nerozsypou. Hardy byl skvělej. Page jako vždy úchvatná, škoda, že se to zas celý točilo kolem hlavního hrdiny. Nolanova největší slabost.
Odbor městské zeleně (2009) (seriál)
Ani jednu z hlavních postav představenou v pilotním díle jsem si nedokázal za 20 minut oblíbit natolik, abych pokračoval ve sledování. Ale věřím, že se k tomuto seriálu prokoušu. Akorát musím dozrát. Mám vizi, že to bude natolik suché, že i originál The Office místy zaostane a bude koukat s pusou dokořán.
Lucky Louie (2006) (seriál)
Už pomalu chápu, proč je Louis C. K. vnímán jako největší současný stand up komik a proč si může říkat apsolutně co ho napadne. Protože Většina "normálních" lidí bere jeho humor jako apsurdní, ale tohle je realita, kterou žijeme čím dál tím víc. A nebo ti co připustí, že jsou takový jako postavy ve scénkách a seriálech tohohle asexuálního mumlala. A udělají to jen proto, že je to vlastně díky němu cool. Tudíž není důvod se stydět za to, že jsem schopnej žrát jídlo ze země a nebo na hajzlu rovnou při sraní a nebo si ho honit pod stolem v kuchyni. Ve zkratce řečeno, je to průkopník. A tenhle sitcom a jeho životnost je důsledkem otravné komediální produkce, která pod Americkou vlajkou vychovává stáda ovcí.
Olovená vesta (1987)
...když kulky osobně jmenují.
Count Arthur Strong (2013) (seriál)
První díl z nové produkce věhlasného, současného krále britcomu G. L., je až do finální scénky na pietní rozlučce s otcem a bývalým spolupracovníkem ústřední herecké dvojice, nemastný a neslaný. Chybí mu ten pověstný současný situační humor s přesným načasováním a odzbrojujícími gagy v každém záběru. Tohle je prostě jiný šálek čaje. Ale funguje. Závěrečná scénka s flanelovými kapesníčky mě totálně odrovnala a já si hlavního hrdinu, gerenta Arthura oblíbil během dvaceti minut, tak, že se dostává do top 5 Linehanových postav. Těším se na další díly. Tohle prostě není pro nerdy a hipstery.
Ajťáci: Přichází internet (2013) (TV film)
Tohle byla nutnost. Nutnost rozloučit se s fanoušky, kteří tak prahli po nových dílech. Tak dlouho se čekalo na další séri,e až zájem upadl a to byl ten nevhodnější moment pro naservírování příjemného zavzpomínání, na jeden z nejlepší britcomů poslední dekády. Ještě, že se tým Linehana rozhodl legendu ukončit závěrečným vzpomínkovým dílem, kde se odkazuje na nejlepší gagy a momenty a né nějakou pátou serií, čí vzpomínám, sestavená již z natočených dílů. Děkuji. Tleskám. Když poslední hold nebudete brát jako poslední dílek skládačky, ale jako zákusek a dezert po vydatném čtyřchodovém meny, rádi pochválíte šéfkuře za vzpomínku nad tak výtečný gastrokomickým zážitkem. Já se bavil. A už teď se těším na další autorské dívadlo pana G.Linehama.
Portlandia (2011) (seriál)
Američtí sklepáci...znudění nadnákladem tuctové i nadprůměrné produkce zábavných formátů, tak, že se samy zamotali do klubka, místy až nedefinovatelných různých úhlů pohledů, takovým způsobem, že mě často žáha nepálí. I kdybych si často při sledování Portlandie přál. Chtěl bych při sledování něčeho, na čem evidentně dnem i nocí maká nespočet lidí a účastní se jen vyvolení, něco cítit. Třeba i to pálení žáhy. Dal bych i o hvězdu víc.