Faruco

( . )( . )

V době, kdy beyblady letěli, jsem měl vlastního beyblada, proto nemám srdce být k tomuto seriálu krutý, sám vím, jaké těžké je to být šampionem beybladu.

Zavřete oči, odcházím...

Sledování těch méně bojovo-akčních pasážích filmu začíná být po první půlhodině celkem nuda, avšak když se film dostane do roviny fantazie, připadáte si, jako kdyby jste právě hráli tu nejúžasnější počítačovou hru... nadšení z vás bohužel vyprchá, ve chvíli, kdy zjistíte, že jí nemůžete ovládat, ovšem musím říct, že po vizuální stránce je to fakt bomba. Dalším faktorem, který vás dozajista osloví je skvělá hudba, která film skvěle dokresluje. Myslím si, že rozdělení děje do tří prolínajících se rovin, výslednému filmu také nepřidalo na sloučenosti, jako spíš na chaosu. Konečná pointa mi přišla trochu nesmyslná, i když na druhou stranu nemusí to být vina filmu.

Tohle je můj nejoblíbenější muzikálový film své doby, ač je to třeba trochu kýč, ač to není ani tak skvělý kýč.. mám ten film prostě rád. Navíc Astaire a jeho tanec jsou naprosto nadčasová záležitost.

První část filmu byla vtipnější a akčních bojových scén v ní bylo poskrovnu, za to druhá zas byla narvaná akčními scénami až k prasknutí, jenomže kvůli tomu ztratil konec vyvrcholení a byl trochu bez náboje, což by po taktické stránce EPIC FAIL. Jinak "bitkařské" scény byly oproti předešlému dílu o mnoho přehlednější a aspoň pro mě o mnoho záživnější, avšak hodně mi vadilo, že s velkým počtem robotů jsem se ztrácel v tom, který vlastně bojuje s kterým, a za kterou stranu. Čeho jsem si všimnul na první pohled, tak toho, že když se roboti prali na dálnici, lidé okolo nich projížděli v autech, jako kdyby se nic nedělo, je to vskutku detail, ale pro mě docela podstatný.

Musím říct, že jsem očekával od tohoto filmu hodně, ale dostalo se mi jen minima. Skvělá myšlenka, dobře zpracovaná, ale dobře je za tři. Nevím proč a nevím co, ale něco mi na tom filmu prostě nesedí, zdá se mi, že celý film se pomalu vlečem, jak slimák přes silnici a vy čekáte, kdy už konečně rozmrdne to auto. Na konci se to trochu zlepší, ale pořád ne, tak jak bych čekal, pointa se odkryje a vy si toho v podstatě ani nevšimnete. Co mně na filmu zaujalo a všiml jsem si toho, aniž bych se o to nějak snažil, byla skvělá kamera, což se moc nestává.

Výborně natočené, ale příšerně kýčovitým a zbytečně rozplizlým způsobem. Hudba, hlavně ta při titulcích, byla skvělá.

Tohle je jeden z filmů, které vás pohladí na duši, nic tak nevině naivně milého, ač třeba kýčovitého, jsem dlouho neviděl. Bez ostychu jsem hltal tenhle film ve vší blaženosti a s úsměvem na tváři témeř bez mozkové aktivity, což se mi stává často, ovšem v tomto případě to nebylo vůbec na škodu.

Při sledování tohoto filmu jsem myslel, že spím. Nic mi nikdy tak nepřipomínalo sny jako tenhle film, který se navenek tváří trochu jako pohádka, ale po deseti minutách jeho sledování zjistíte, že to opravdu nejsou pokémoni. Navzájem propletené postavy a různé příšery a příšerky vytvářejí iluzi chaosu, ale v organizovaném chaosu je třeba největšího pořádku. Celý film vás mile a nenuceně vtahuje do děje snového světa a vy se v něm rozplýváte, až do doby, kdy se při závěrečných titulcích probudíte za zvuku nádherné hudby.