koxin

Méně blockbusterový brácha Rush. Perfektním výkonům celého obsazení by prospělo snad jen víc prostoru - ten dostává především Bale (fantastický), jehož postava je jako jediná pořádně prokreslená. Přitom trochu víc by si zasloužil i Damon, jehož Shelby postrádal vlastní vývoj v průběhu filmu a prohloubení charakteru (třeba za doprovodu nahlédnutí do jeho života mimo závody, který jsme dostali jen na začátku). Ještě víc je však škoda nevyužití Bernthala, který je sice skvělý, ale jeho postava se dočkala jen potutelných úsměvů v pozadí jejích kolegů z Fordu (s nimi by přitom mohli víc nakousnout menší dějovou linku). Oceňuju zvolení komornějšího soundtracku (moc povedený). Na závěr může zaskočit rozhodnutí nevyždímat z diváka emoce, o to více když zjistíte, že ***Spoiler alert*** příčina úmrtí Milese byla ve skutečnosti docela odlišná a ošklivější - nevšímaje si oné odlišnosti od reality se však jedná o moc pěkně zpracovaný a citlivý konec. 90%

Kvalitní, odvážné a kritické zpracování života další hudební hvězdy krátce po úspěchu Bohemian Rhapsody, to nabízí ke srovnání. Zatímco Freddieho příběh je bezpochyby unikátnější a jeho zpracování tím i výjimečnější, u Eltona to působí jako něco již viděné. Byť oba sledují linku vzestup&pád& vzpamatování, oba mají svého manipulujícího padoucha, a především oba pro sebe ulovili skvělé herce, Freddieho příběh byl vykreslován jako oslava, zatímco Eltonův coby tragédie. Zatímco Freddie byl jedinečná legenda, Elton je víc relatable a ordinary. Zpracování filmu je celkovou kvalitou a originálností celkově o úroveň níž než BR, nicméně se zdá upřímnější, otevřenější a narozdíl od BR se nebojí kritického přístupu, nebojí se ukázat na plno i nejcitlivější věci. Co Rocketmanovi ale asi v závěru i škodí je to okatě kýčovité rozhřešení, a celkově neschopnost ukázat věci i třeba jen mezi řádky. To by uvolnilo hodně stopáže na více muzikálových částí, které byly super a rád bych jich viděl více, s více postavami a více příběh posunující. Pak bych třeba necítil tolikrát ono "tohle už jsem viděl u Freddieho". Jinak ale emotivní, povedený film, luxusní herecký výkon a hudba.

K dokumentu o tak závažném a mně blízkém problému jsem měl velké očekávání. Marketing takového rozsahu jsem u dokumentů neviděl už dlouho, tak to přece musela být pecka. Po konci snímku jsem si však uvědomil, že jsem se nedozvěděl nic nového, co se této problematiky týče jsem viděl už mnohem působivější a přesvědčivější záběry a docela jsem se nudil. Což mě tak mrzelo, když se jedná o téma, kterým se zabývám téměř každý den. Film negraduje, je těkavý, přebíhá z místa na místo a nechává nedořešené otázky, opakuje furt to stejné dokola, všechny pokusy o citové působení jsou chabé... A já celou dobu jen vzpomínal na bravurně natočený a dokonalý Before the Flood od DiCapria, který by měl lidem z Plastic Oceanu asi trochu více objasnit, jak udělat dokument, kterým se hýbou masy.

Zkrácená stopáž, konec dramatický aspoň stejně jako zbytek filmu, a bylo by to boží.

Přišel jsem si pro Robina Williamse, odešel s překvapivou dávkou famózního De Nira.

Výborný film po estetické, scenáristické a herecké stránce. Gibson by se té režii mohl začít věnovat na 100%. Na shrnutí příběhu D.Dosse bohatě postačí shlédnutí traileru či přečtení něčeho na Wikipedii, ale jestli chcete být vtáhnuti do děje válečného filmu jako málokdy předtím, tohle je ono.

Třetím Avengers velice přitěžuje to, že mají spojit tak dlouhý proces mnoha filmů dohromady. Málokdo by si s tolika postavami a dějovými linkami zvládl pohrát tak skvěle, byť to i tak působí hodně zvláštně. První dvě třetiny filmu se proto nesetkáte s nějakou gradací či rozvíjením příběhu, spíš jako jeho nastínění. To vše vyústí ve finální třetině, kdy už to šlape dost dobře a divák si začne uvědomovat, že tohle možná nebude typický superhero movie a ti bystřejší odhadnou, jak vše dopadne - byť je to i tak potom posadí na zadek. Thanos je bezpochyby nejlepší zaporák, jaký Marvel kdy měl, kdejaký nietzschefil s ním i může trochu sympatizovat, jako třeba i malinko já. Bohužel mu dost škodí CGI. Bez CGI, popřípadě s promakanejsi CGI by byl ještě lepší a dalo se toho docílit jednoduše. Ubrat budget na CGI tam, kde to zvládnout nahradit praktické efekty, a přidat Thanosovi. Tohle tvůrcům mohlo dojít už po sedmých Star Wars, které dokázaly, že prostředí bez CGI má daleko větší kouzlo. Škoda. I tak jsem odešel z kina nadšen, překvapen s značně pošramocen na duši především díky tomu filosofickému rozporu, kterým si Avengers vs Thanos procházeli. Ten byl skvěle vyvážen žádoucím superhrdinským masakrem, který působil neokoukaně a promyšleně. Jsem zvědavý, co tohle udělá s budoucností univerza.

Nejgeniálnější ze všech amerických talk-show současnosti.

Odvrácená stránka nevyhnutelného technologického vývoje a jeho následků v zbořených základech dnešní společnost. Je neskutečné, kam až tvůrci zašli. Altered carbon dokazuje, že není nutné vidět stříkat krev a vnitřnosti téct, abyste znechutili diváka. A v takovémto světě o to lépe vynikne láska, která příběh od začátku pohání, ač vám to ukážou opatrně až v pozdějších epizodách. Doufejme, že se případné další série s vyšším budgetem neodchýlí a neudělají z toho pouze efektovou záležitost, byť třeba za pořádný soundtrack bych byl rád.

Mrazivé počasím, mrazivé emocemi, mrazivě zpracované