kwoky

Najdou superčlověka, zkoumají superčlověka, chtějí ho zabít, dostanou zákaz, superčlověk se urve ze řetězu. Opravdu bychom si vzali půlAnubise s sebou na Zemi? Alespoň tu zazní spousta zajímavých informací o povznesení (díky "povznesometru") a generál Landry se tu snad poprvé chová rozumně.

"Hele, děravej pytel s pískem není zrovna nejpřesnější časomíra." Úvodní přestřelka byla sice dramatická, ale taky pěkně pitomá. Kdyby se sodanští bojovníci tajně přiblížili a začali střílet najednou, rozsekali by SG1 na maděru za dvě sekundy. Zbytek dílu o dalším pohledu na víru a přípravě na rituální souboj už jsou o poznání lepší. Závěr se mi líbil a v budoucnu nás se Sodany čeká jistě ještě spousta zábavy.

Baal je na Zemi. Jaffové to vědí, ale pozemšťanům to neřeknou a místo toho realizují vlastní špionážní akce. No je jasné, že se to lidem nelíbí, ale diplomatická jednání nikam nevedou a jaffové se s lidmi málem postřílí. Jaffské otroctví bylo, zdá se, nahrazeno arogancí. Pěkně mě s tímhle přístupem štvou. Scénáristi si opět trochu zapřeháněli, tentokrát nechali vybuchnout mrakodrap z naqadahu. Jen nechápu, jak ho dokázali transportovat - jednak je obří a druhak ho přenesli daleko od lodi. To mi po předchozích dílech nějak nevychádza. Aspoň že Sonya Salomaa jako pravá ruka Baala a femme fatale funguje skvěle.

"Přece si sem nepozvete bezvýznamného goaulda jen proto, že se tváří důležitě. Tak mi alespoň slibte, že ho budete mučit." Prasátko Nerus přijíždí uzavřít velmi podezřelou dohodu s SGC. A SG1 vyráží zničit nebezpečně se rozšiřující pole kolem jaffské brány. "Vynikající. Chci víc kuře, víc kuře!"

Úvodní haha pasáž mě zase štvala. Naštěstí pak přišla mnohem lepší část. Tohle je snad první věc, ve které Vala nelhala - že byla goauld. Obhajoba učení Ori u soudu konečně naplno ukazuje zvrácenost celé jejich logiky. Obyvatelé planety jsou postaveni před nemožnou volbu.

Tomuhle dílu chybí už jen to, aby tam začali poskakovat růžoví trpaslíci. Naprostá šaškárna. Poprvé slyšíme o Luciánské alianci.

Velmi efektní a dramatický úvod do učení Ori. Obě strany se zatím oťukávají, ale už je jasné, že o přátelské potřesení rukou tady rozhodně nepůjde. Člověka napadají paralely s inkvizicí a vůbec náboženstvím na Zemi. Fanatismus je prostě svinstvo. Mám rád díly, které mají koule. A tenhle mezi ně rozhodně patří. Závěr byl trochu zvláštní (generál Landry evidentně moc nepochopil, o co jde), ale přimhouřím oko.

"- Tak jak to jde na Dakaře?" "- Asi tak dobře jako tady." První setkání s Ori, respektive s převorem, nedopadne zrovna nejlíp. Poddaní jsou spíš než vírou ovládáni strachem. A jaffové si novým politickým uspořádáním zadělali na občanskou válku. Moc pěkné. A je tu i suverénně nejmorbidnější scéna v seriálu.

První půlka slouží jako intenzivní představovačka nového a vlastně i jediného člena SG-1 Camerona Mitchella. Jeho postava profesionálního ale nadrzlého frajírka je něco mezi Danielem a Oneillem. Pak je nám představen i nový generál, což je ale ve srovnání s Hammondem nebo Oneillem jen parodie na velitele. Bohužel nevtipná parodie. A objeví se tu i Vala, kterou si tvůrci bůhvíproč vybrali jako hlavní postavu. Naprosto nedůvěryhodná psychopatka, která dostala druhou šanci a zase zradila. Kdyby jí přimáčkli prsa v korzetu ještě o kousek víc, vylezou jí na zádech. Díl jako celek působí trochu jako představení klaunů. Místy je to zábava, ale já jsem asi na serióznější přístup.

Humorně laděný díl o věčné filozofické otázce, zda máme právo cestovat v čase do minulosti a tu změnit. Tady je to tedy opepřené snahou získat velmi cennou powerbanku pro antické technologie - ZPM. Nerdovská Carterová pobavila, loser Jackson se chce okamžitě chytit šance na změnu svého života a Oneilla to celé vůbec nezajímá. Dvojdíl by se kompletně zhroutil, kdyby se kamera z minulosti poškodila. Každopádně bych chtěl vidět tu pásku, která přežila 5000 let.