Schulze

   Počítačové hry. Jako fanoušek herní série Fallout jsem si hned po vydání zakoupil čtvrtý díl, a za několik měsíců ho dohrál. V dnešní době koronaviru jsem si listoval v počítači, a připomněl jsem si možnosti editoru postav. Podařilo se mi vytvořit věrohodného Lemmyho Kilmistera ze skupiny Motorhead. Přidal jsem správnou jizvu na okrasu, a postava byla hotová. Podobně jde v editoru vytvořit obličej většiny obyvatel planety, stačí jen mít výtvarný talent.

   A film a Fallout? Vzniklo mnoho krátkých poloamatérských filmečků za světa Falloutů, jsou k vidění na internetu, celovečerní film asi zatím nevzniká.

Dukla 61 je velmi atmosférický film, na který se vyplatí podívat. Kdyby byl kratší, mohl by jít do kin, kde by určitě zaujímal místo mezi nejlepšími filmy roku 2018. Především Martha Issová, která se ve svém herectví za poslední roky velmi zlepšila, v tomto snímku exceluje. Zvládla psychologicky pochopit a rozvinout svou postavu starostlivé matky.

Když jsem si prohlédl nové fotografie Kevina Spaceyho, nestačil jsem se divit. Naskočilo mi to hned - ta podoba s W. S. Burroughsem jakoby nebyla snad ani náhoda! Burroughse jsem četl už v dospívání, a poznám jeho atributy skoro poslepu. Demonstrace :

Krátkometrážnímu filmu Atentát na kulturu dávám jednu hvězdičku. A to ne proto, že by se mi líbil. Ale pro to, že nechtěně demaskuje snahy totalitních vlád manipulovat s lidmi, a zastírat skutečnost. Myslím si, že v dnešní době, kdy už jsou PPU známí, si mnoho lidí uvědomí zákeřné dvojznačné lži dokumentu.

   Slovenský film Vojtěch vlastně vůbec není špatný, dokonce je kvalitní! V záplavě tuzemských levných komedií vyniká hlavně tím, že je vtipný, že přesvědčivě reflektuje dobu, a především dobře napsanými postavami. Titulní Vojtěch zase tolik nevyniká, ale postava jeho kamaráda, který přesvědčivě letí za každou sukní (a snad dokonce trpí sexuální mánií) se mi vryla do paměti víc než například takový František z filmu František je děvkař. Příběh působí věrohodně (samozřejmě je to ale komedie, a to je znát i na vykreslení fanatických věřících), není křečovitý, a celý film příjemně plyne. Vzhledem k tomu, že si nenárokuje žádnou hloubku ani umělecký přesah, vážím si tohoto dílka ještě víc. Skromná, a o to více povedená komedie.

Vražedný dech - především první třetina filmu má dobrou atmosféru, a film je vynikajícím způsobem rozjetý. Později bohužel přicházejí ke slovu špatné, vyloženě odpudivé počítačové efekty, nesmyslné souboje, a příběh se odvíjí jako krvavá verze dětské hry "Máš babu" - a ten, kdo si peče oplatky, je právě ve vražedném IN THE MOOD!

Já se ale na většinu těchto filmů dívám již dopředu jako na komedie, a proto mi nesmysly tolik nevadí. Takže asi jako u ostatních Céček - dívat se, ale proč to brát vážně?

Tak tento film se mi líbil. Byl tak pitomý - ale líbila se mi i ta jeho pitomost! A to schéma zombies vyšlo mnohem lépe než ve známějších filmech, jako 28 týdnů poté, nebo Zánik.

   Film nepopisuje téma lesbismu dostatečně dobře. Hraje si na umělecký film. Ale dlouhé scény z filmu umělecké dílo neudělají. Místo aby se film dostal k tématu, a vysvětlil po pravdě vznik a působení lesbismu u žen, krouží okolo zamyšlených pohledů na obličeje a na krajinu. A trvá to tři hodiny, než se objeví závěrečné titulky.

   A co mi vadí nejvíce - jedná se o "sci-fi". Film není správně sociologický, je sci-fi- sociologický.

   Vzniknul, aby veřejnost zklidnil, a pobavil (laciného porna je tam dost) ?

   A přitom bych dobrý film o lesbismu viděl rád. Dost se mi líbil například Fucking Amal (Láska je láska) .

Dodíval jsem se na film Mama. Jedná se o laciný horror, který se jen snaží vyždímat strach, a používá k tomu špatně renderovanou animaci (které je ovšemže plný Hollywood), a zesilování zvuku v okamžiku, kdy se má divák leknout. Co mě ale rozezlilo, bylo vykradení filmu Pink Floyd: The Wall . Autoři Mamy očividně okopírovali animované části The Wall. Jsem milovníkem The Wall, takže jsem si všimnul a) ženy, která má podsazené kyčle b) proměňování se v květinu.

To už je moc!

   Zrovna jsem se dodíval na Kruh Osmi. Film se zpočátku tváří jako stupidní nesmysl. Ale - nemá ten nesmysl nějaký smysl? U komentářů jsem si všiml, že uživatelé se na něj dívali nepozorně. A není to jejich chyba, ztvárnění filmu tomu napomáhá. V Kruhu Osmi je totiž takový klasický halabala styl herectví, kamery, a režie, který působí Céčkově, jako ubohý televizní film na TV Nova hraný ve večerních hodinách. Ale já jsem se i přes technickou stránku filmu zamyslel. Líbil se mi i odkaz na Danteho.

V/H/S je nechtěně směšný film, který má v sobě mnoho logických nesmyslů. Jako bych měl věřit tomu, že většina lidí si v děsu zapíná videokameru, a že kamarádi si webkamerkují o dětech v zelených oblečcích, která jsou náhodou paranormálními strašidly. A taky, aby tam byly kozy, protože se na ty kozy prostě chci podívat.

Nicméně - není to prostě povídkový film, který nemá žádné ztřeštěné ambice, a chce v nás vyvolat příjemné napětí? A rada na závěr - důležité je nekousat, jinak si o vás ostatní budou myslet, že jste strašidlo!

Podíval jsem se na ten film. Moc se mi nelíbil. Je o věcech, které se mi nelíbí.

Ale - ten český dabing! Nádhera! Zase po dlouhé době lahodný hlas, a to dabérky, která mluví za američanku v hlavní roli. Hlas, který dává filmu šťávu a život. Její smyslné tiché slovo, pak druhé, třetí, zašumění rtů - nesmělost při odpovědích. Povedené! A tak má dabing vypadat!

Ještě k věci - vím, že mnoho povedených cizojazyčných filmů bylo u českých diváků z kategorie náročných ztraceno kvůli špatnému překladu nebo dabingu. Vždyť dabér má dát filmu závěr, šťávu, film má mít ŘEČ! Jinak ať je raději němý.

   Čím dál tím míň mě baví seriál Simpsonovi. A to ani nemluvím o jeho klonech. Griffinovi jsou nesmírně pitomí, nevkusní, a neoriginální. Pokud už Simsonovi vykrádají sami sebe, proč vznikla ještě prakticky úplná kopie Simpsonů?

Čím se např. Griffinovi odlišují od Simpsonů? Vždyť je to vlastně ta samá rodina- dítě zlobí a bere do rukou zbraně, otec rodiny je přiblbý, manželka je starostlivá, syn je drzý, dcera ambiciózní, ale bez mozku, atd. Sousedé jsou hloupí, otravní. Griffinovi jsou stejně jako Simpsonovi v Indiánském cassinu (že by to byla dvakrát legrace? Ani poprvé), dostávají se náhodně k penězům, o které zase přicházejí, Griffin chodí do hospody se stejnou naivitou jako Homer... Kdybychom si pustili Simpsonovi beze zvuku, možná bychom si je na okamžik spletli s Griffinovými. A taky Tatík Hill. I ta Futurama. Že prý originální? A v čem? Možná v novém druhu trapnosti. A kdo ví, co ještě se z kanálů vyplavilo (nemám čas to sledovat).

Když vyšla asi v roce 2009 první pošetka s pořadem Na stojáka, (stála asi těch 49kč), byl jsem dost natěšený na další díly. Vydavatel je pravděpodobně plánoval, protože na obalu je napsána velká číslovka "1". Bohužel druhý díl už se nekonal. Je to škoda, z HBO to nesleduju, protože je to občas nuda, ale DVD mělo tu obrovskou výhodu, že trapné scény šly přetočit, a ty dobré si člověk mohl pěkně vychutnávat. Snad se někdy zadaří a vyjde druhý díl.

Mimochodem, jaké komiky z Na stojáka vám příjdou nejvtipnější? Já mám rád René Jahodu (13. komnata), Petra Vydru, Miloše Knora, a Lukáše Pavláska.

Všimli jste si, že Machete je vlastně tak trochu Mexický nacionalistický film? A Desperado vlastně taky. Mexičani tam vždy zvítězí nad lidmi, kteří Mexičany nejsou. Zvláštní. Američan to nepochopí, Mexičana to potěší? Ale možná se pletu, na tyhle Rodrigueze se nedívám tak často. (Skoro vůbec).

   Když jsem teď viděl film Stalingrad, musím opravit, co jsem psal 13.2. Nemyslím si už, že Jdi a dívej se je nejlepší film o východní frontě- Stalingrad je lepší. Film mě oslovil svou nestraností, a tím, že v něm byly zobrazeny věci, o kterých jsem zatím jenom četl v knihách. Například přísavné miny byly super, bránění se před tanky v zákopech prostě klasa.

   Scény v kanalizaci jsou zvládnuté dobře a nejsou zdlouhavé, což trochu hrozilo. Nedočkáme se v nich žádných zbytečných záběrů na odkapávající pramínky vody nebo zbytečného zdlouhavého napínání diváka. Ne. Také zrada sovětské ženy není natočena nijak podbízivě, a zapůsobí ostře jako střep vražený do masa. (Mimochodem, tu zradu jsem trochu tušil)

    Poprava malého chlapce možná trochu připomene knížku Svena Hassela Generál SS nebo film Železný kříž, kde vojáci také měli soucit s dítětem.

    Film jsem zatím viděl jen jednou, ale pořídím si ho na DVD.