Dampfer

Nuže, po uležení v hlavě nemůžu dát filmu jinak než za pět plných, neboť to si zaslouží nejen tím, že nám ukazuje to, co by se již nikdy nemělo opakovat, ale i tím, že má tak postupně houstnoucí atmosféru, zvláštní, nezvyklou kameru, perfektní herecké výkony, převážně hlavního neherce (jeho postupný přechod z naivního kluka zdravící partyzány "Dobrý den" do vyděšeného nebožáka, který už má jen jediné, nejniternější a nejsyrovější přání, "Až už je konec" je zatraceně reálný). Nejvíce na mne však zapůsobila druhá polovina, s jedním z nejsyrovějších záběrů vyhlazovací války, co jsem kdy viděl. SS-mani se na obrazovce výborně baví a Vám z toho běhá mráz po zádech. Navíc konečná sekvence prolínání fotografií z pogromů a ideologických snímků Říše je naprosto zdrcující a závěrečná myšlenka vyjádřená malým Hitlerem, který je zde opravdová ryzí nevinnost, o niž má postupně přicházet až do bestiální zrůdnosti dává poslední hřebíček. Ještě přičíst, že deprimující prostředí Běloruských bažin a luk vytváří dojem opuštěnosti, dojem toho, že tu jste VY sami a nacistické zrůdy. 1. vleklá půlhodina nakonec filmu pomohla, protože totálně znásobila kontrast vůči druhé. A ještě něco dodat? Plno, tohle je opravdu drastická emocionální bomba a ani sebedelší komentář nenahradí shlédnutí.

Takže... očekávání u Tarantinových filmů je u mne jedna z největších naivit. Uznávám že pro většinu je největším režisérem všech dob, budiž, ale já mám pro něj méně nadšení, což tento film ještě utvrdil. Ze začátku jsem čekal pořádný mlátičkový úlet, jako v Kill Bill (podotýkám, v jedničce, dvojka byla drsným rozčarováním), avšak hned při prvních deseti minutách jsem si uvědomil, že tohle bude přehlídka Tarantinových dialogů. Budiž, vizuální stránka působila pěkně (pěkně zvolená "jeviště"), tudíž jsem si řekl, že protentokrát snad budou ty dalekosáhlé repliky snesitelnější (než v Kill Bill 2, tam to bylo k umření). Příjemné překvapení, němčina a francouzština mým uším zná nádherně, i když naprosto kontrastní jazyky, navíc v podání Herr Waltze, úchvatné, dialogy opravdu bavily a udržely napětí, pouze však v jednotlivých "kulisách", film jako celek co se týče replik nefungoval. A jsem u toho. Celkově byl film totálně o ničem. Řežby se nedostalo, repliky měly hloubku jen ve své škatulce, ústřední skupina nedostala skoro žádný pořádný prostor, westernová hudba otřesná k tomuto typu filmu, z války se snažil Tarantino udělat víceméně velkou srandu, což vůbec není dobrý nápad (tedy, nadsázka se vždy dá zakomponovat všude, válečné parodie taky baví, udělané vkusně, ale v Tarantinově předváděcím podání to opravdu není dobrý nápad). Nuže, Tarantinův styl mi vadí. Film působil dobře jen ve svých "uzavřených sekcích", z šedi průměru jej táhnou perfektní herci a souzvuk jazyků, jinak pro mne postrádá jakýkoliv jiný smysl. Tři hvězdičky se zavřenýma očima a dobrou náladou.

A jo! Dlouhodobé očekávání návratu do Středozemě se nestalo marným a já si užil perfektní jízdu s novými i staronovými hrdiny nádhernými scenériemi. Vizuální stránku zase jen tak někdo nepřekoná, což jsem i čekal, navíc ještě ochuzen o 3D provedení (takže tedy, pokud to ve 2D stálo za to, co teprve ve tři). A teď na steč proti všemu negativnímu. Jakožto fanouška Tolkienova universa jsem se i u (pro některé) přetahovaných dialogů tetelil blahem, s trochou odhodlání a špetky tolerance by se do nich ponořili i ne fanoušci. Příběh rozhodně nebyl o "odnikud nikam", ale o počátku epického putování za získáním ztracené domoviny. Ano, i tak se to dá vidět a je to příjemnější. Co se týče záporáků... sic pravda, bledý skřet a lehce představený drak nejsou tak strašliví jako Mordorské hordy, ale Pán Prstenů celkově stavěl na něčem jiném, tudíž strhávat body za srovnávání je vůči Hobitovi nefér, navíc, před příběh by měl být obvykle méně velkolepý než hlavní linka, ne? ... tedy temná strana pro potřeby filmu více než strašlivá. Postavy sympatické stejně jako v LotR, mladý Bilbo správným hrdinou/nehrdinou a u trpasličích gagů se vážně zasmějete, to je totiž to, co supluje velkolepost LotR, odlehčenost ve smyslu vtipnosti. No a Shore nádherně zakomponoval nové prvky do již dobře známého soundtracku. Shrnuto... bylo to velkolepé, Středozem se vrátila v plné síle a lidí vidící negativ tam a zase tady jsou chudáci, že si to nedokáží pořádně užít. Ono, žádné podstatné tam pořádně nejsou, takže marš znovu do kina a dívat se na film srdcem, nebo vrky na vás! ( jo, a dabing taky skvělý, ke všem mi seděl)

Rok jsem oddaloval shlédnutí, až se to nakonec vyplatilo, jelikož se mi podařilo dostat se na promítání do kina, v což jsem po roční odmlce moc nečekal. Po zhasnutí světel s napětím očekávám začátek filmu, přičemž uvažuji, jestli nezažiji zklamání, čehož jsem se u filmu s tak vysokým hodnocením, navíc (pro mne) neznámými herci, děsil. Ale povedlo se! Necelé dvě hodiny vychutnávání milé, příjemné a hlavně vtipné komedie, od níž ústřední dvojce je tak dokonale kontrastní a vzájemně se doplňuje, že jí musím milovat. A že bych teď začal vytahovat hromadu klišé a naivity? No, bylo to těchto věcí plné, avšak musím napsat, že únik do milého věta tohoto filmu mi byl tak perfektním zážitkem, že na to z vysoka... a jestliže jsem dal Requienu za sen plný počet za ukázku brutální reality, tak tady plnému pomáhá vyobrazení krásna. Navíc, bez toho amerického pojetí, kdy máte pocit že se dusíte cukrovou vatou. Tedy, veškeré nedostatky odpouštím... tenhle film si absolutně NEzaslouží kritizovat svou jemnost a růžovost, máte se do ní ponořit a klidně i ronit slzy... tak. (navíc krásný soundtrack)

Jak jsem již psal i prvního dílu, i tady je mnohem lepší si vychutnat oba filmy návazně hned za sebou, to je pak něco úchvatného. Samostatně stojící je ovšem podle mne lepší díl druhý, přestože odlehčené téma napravování překaženého setkání rodičů z prvního dílu je nahrazeno trochu vážnějšími myšlenkami, které již nemusí na někoho působit tak uvolněně. Ale pro mne je to mnohem lepší, ono totiž vidět šťavnatě propletený příběh, zároveň lehce pochopitelný, navíc stále s pořádnou dávkou humoru, neustále podtržený perfektními výkony (Fox a Lloyd, jedna z nejlepších dvojek na plátně), s vkusně zakomponovaným poselstvím... to celé povedené! V žánru oddechových filmů nepřekonatelný král, v konkurenci s vážnějšími filmy minimálně vysoká šlechta. Bomba! (ještě dodat, Biff jako arci hajzl filmu rovněž něco úžasného)

Rozhodl jsem se ohodnotit první díl až poté, co jsem zhltl díl druhý. A vyplatilo se! Dohromady totiž tvoří mnohem kompaktnější zážitek, ve kterém si naprosto vychutnáte geniální zpracování tak často nedotažené myšlenky cestování časem, což ovšem zde zvládli tvůrci bravurně. Propojování časových linií a odkazování na momenty druhého či ještě probíhajícího filmu jsou... chutné! Strašně dobře (a s chutí) pojatá látka není jen jedinou přednostní těchto dvou filmů, velmi taky střílí plusové body, hlavně zde, u díly prvního, nenucená vtipnost (která aby se dnes pohledala), skvělé herecké výkony ( Lloydův obličej je něco nepopsatelného), jasné, přesné charaktery, přímo vytvořené na tento typ filmu ( otec McFly a jeho mimoňství vás stoprocentně rozesměje). No ale hlavní roli hraje to, že film je opravdu milý, nenucený, s pěknou nepřetáhnutou hlavní myšlenkou, to se dneska moc nedaří. Výborně.

Pro Všechny, mé hodnocení filmu, ne jiných lidí, názor má každý svůj, viděno v televizi ve 2D (tudíž jsem si nemohl plně vychutnat hlavní přednost tohoto filmu, tedy perfektní vizuální zpracování). A nyní už samotné hodnocení. Co se týče prostředí, myslím tím velkolepé scenérie Pandory, překonává jej snad jen krajina Nového Zélandu z LotR, jinak se jedná o jednu z nejkrásnějších krajin co kdy ve filmu byla, navíc velké plus, že je kompletně digitálně vytvořená, tedy smekám před trikaři. Rovněž tým grafiků udělal velmi chvályhodnou práci. Vizuální stránka filmu na 110%. No a teď proč "pouze" tři hvězdičky. Těšil jsem se na příval emocí, který pochopitelně z příběhu, kde se jedná o (skoro) zničení nějaké civilizace důlní společností plyne, avšak celou dobu mi osudy postav byly, nechci říci ukradené, ale blízko k tomu bylo. Dále mi vadila krátkost stopáže, ano, krátkost! I když film má necelé tři hodiny, na potenciál monumentální bitvy o tak ohromný svět to málo bylo. Závěrečná bitva mi strašně rychle utekla. A v poslední řadě nic moc napětí, já jsem se celou dobu snažil se obávat o průběh, ale celé to bylo podle mustru "nejdříve prohráváme, oni drtivě vyhrávají, najednou BUM, je to naopak". Příběh jako takový mi připadal dostačující a více zamotávat potřeba nebylo, avšak vzhledem k mým třem velkým výtkám, přiznávám, založených spíš na pocitu než na podložených důkazech,nedávám jinak než za tři.

Na tomhle filmu je špatná jedna velmi, ale velmi důležitá věc, a tím myslím hlavní myšlenku, tedy že spojením všelijakých vtipů, převážně nižší třídy a trapných, dostaneme film, což je ještě přijatelná katastrofa, avšak snažit se vše smíchat příběhem, nefunkčním, to už je horší. Dokáži si živě představit realizační tým tohohle filmu, jak sedí kolem stolu v nějaké hospodě, tu jeden z nich řekne jeden z nižších vtipů, který v danou chvíli je oprávněně vtipný, ale ty s prominutím voly to napadne s horou dalších dát dohromady! Navíc herecké výkony... vlastně to se tak ani nedá nazvat. No a zbytek toho, co tvoří film filmem je taky ubohé... Shrnuto, Kameňák 2 je mimořádně špatný film, odpad si skutečně zaslouží, z výše uvedených důvodů, a dívat se na něj je forma masochismu. Sám jsem ho dodíval proto, že jsem se chtěl přesvědčit o oprávněnosti zdejšího hodnocení. Je. (ale jedna pozitivní věc, u vtipu se sebevražednou skleničkou jsem se upřímně zasmál)

Krásný, ale velice smutný film. Jak ctihodný Armin, tak i nebohý Ondřej jsou postavy, které dohromady dostala nešťastná událost, tedy (ne)dobrovolné vstoupení do řádu. O tom je celý film. I když Ondřej porušil přísahu (a Armin má plné právo ho zuby nehty tahat zpátky), byla to přísaha z valné části vnucená a tudíž by se dalo spekulovat o její skálopevnosti. Nejde určit, na čí straně je právo stoprocentně, to se musí každý rozhodnout sám (samotný film v tom moc nepomáhá). Tak k tedy příběhu, zanechávající ve mne mnoho otázek. Co se týče zpracování, klidný a pomalý styl zde opravdu sedí a hudba pana Lišky dokresluje perfektně nešťastnou atmosféru. V dnešní době "turboblockbusterů" (ale i na ty se rád dívám) neuškodí si toto smutné dílo pustit. Nutno podotknout, že středověk je zde věrohodný ( na rozdíl od uhlazených "historických filmů", kde všichni vypadají jako z pračky vypadlí) a konečná scéna u moře nádherně podtrhuje Ondřejovu bezmoc vůči oné trudné události jeho dětství.

Tak... musím říci (napsati), že pan Niccol mne velmi příjemně překvapil, jelikož jeho sci-fi (Gattaca a tenhle snímek) na mě působily velice vábným, avšak i odpudivým dojmem, jelikož jsem měl strach z špatně udělaného námětu. Avšak opak je pravdou... Niccol ve svých dvou filmech ukazuje, jaké to je když se člověk začne nimrat ve vlastní přirozenosti a nakonec svými zásahy naprosto pokazí běh věcí. Zatímco v Gattace jsme byli svědky genetického modifikování a toho, jak to naprosto zdegeneruje přirozenou lidskou píli a touhu jít výš, v tomto snímku pozorujeme, že ovlivňovat nám daný čas a k tomu ještě ho používat jako měnu, je něco opravdu destruktivního a společnost (i lidská přirozenost, jakožto založená na tom, že se snažíme co nejplnohodnotněji využít nám neznámý čas) se naprosto morálně popřehází. Filozofický apel navím podtrhuje velice dobře hrající Timberlake (což jsem nečekal) a film je pěkně odsejpavající. Ovšem, nemůžu volit jinak než tři hvězdičky, protože podobně filozofická Gattaca se mi líbila více a je mi líto, že tento snímek nevyužil na plno tu hloubku, co v sobě má a více neukázal, jak by se to všechno naprosto zdegenerovalo. Jinak však doporučuji.