tragos

Docela obyčejný akční scifi thriller (tentokrát ten žánr sedí :-)) s ne úplně tupým příběhem, klišoidními postavami a lehce paranoidní atmosférou. Od tvůrce Smrtihlava a Vrány jsem ale čekal mnohem, mnohem více temna.

Boyle & scifi? Nespoutanost a živočišnost Mělkého hrobu, Trainspottingu i Extra Lifu jsou tatam, zbylo z nich opravdu jen pár střípků. Sunshinu naopak vládne rozvláčnost s předvídatelností, ale taky jistá poetika a dobře zachycená dusná atmosféra. Pastva pro oči? Ano i ne. Ano proto, že záběry na sluneční kotouč a vesmírnou loď jsou úchvatné, ne proto, že vizuální stránka filmu kromě nich a závěrečných pár minut nic jiného nenabízí. Těch podledních pár minut, kdy se čas a prostor "zbláznily", bylo ale zajímavých. Děj filmu je jen variací na oblíbená "scifácká" témata, včetně filosofické roviny (byla-li tam nějaká). Argumentace letu ke druhé kosmcké lodi je vážně vtipná -- ale jak jinak vymyslet zápletku, že? Naštěstí film táhnou vynikající herci, jejichž výkony jsou nezvykle vyrovnané a kvalitní.

Zrzavá veverka trpí šíleně pomalou a nudnou první polovinou, mimo jiné. Trpí také žánrovou roztříštěností, stejně tak, jako Medemův pozdější kus Sex a Lucía. Ale má také tu samou erotickou jižanskou atmosféru, v níž nic není jak se zdá a v níž si realita tyká s někdy trošku syrovou fantazií. Pokud se vám Sex a Lucía líbil, bude se vám líbit i Zrzavá veverka, a naopak, a naopak. Mně osobně tenhle žánr příliš nesedí, proto 6/10.

Chvíli mi trvalo, než jsem se naladil na Woodyho notu, ale stálo to za to. Tímhle filmem si mě Woody získal.

Hořkomilý příběh všedních dnů Svěrákům svědčí, o tom žádná. V první polovině Vratných lahví navíc dokázali opravdu perfektně zachytit období, kdy pozdim lidského života pokradmu přechází v zimu, se vší tragikomičností z toho plynoucí. Druhá polovina Vratných lahví mi přišla v tomto směru slabší, na scénu naopak nastupují témata více či méně milá, milosrdná. A pak přijdou závěrečné titulky. Vratné lahve jsou film bez konce, a to není dobře. Kromě toho nemají koule, přesněji prachobyčejné lidské bláznovství, a nebo ho mají, skryté v senilitě stárnoucího Josefa Tkalouna, ale to nestačilo. Milý film, kterému bohužel chyběl ten konec... Ale abych jen nehanil, Vratné lahve jsou jedním z nejlepších českých filmů po roce 2000. Zda jsou nejlepší, to ukáže až čas. 7/10 Update: nejsou :-)

Filmový klub jako vyšitý, nenatočit to Cronenberg, asi se o Historii násilí dozví málokdo. Ale on to natočil Cronenberg, a tak tu máme další solidní klubový film :-) Popojedem. Historie násilí je precizní filmařina založená na psychologii postav a dobře vystavěné atmosféře. Rozhodně to není žádný bockbuster, ale zaujmout může prakticky každého -- i proto, že Cronenberg své úchylné choutky pro tentokrát omezil na minimum. 7/10

Čím více se eXistenZ snaží proniknout k jádru pudla, tím více sráží sám sebe. Někdy v půce jsem rezignoval a začal se smát. Konec nebyl vysvobozením :-)

Čekal jsem, že Terry se o ten film bude bít do poslední kapky krve, a ne že ho uvidím nečinně sedět bez špetky chuti do práce. Ztratit víru je docela jednoduché, což takhle ji znovu nalézt? Protože i když Terry Gilliam není Don Quijote, nedokážu si představit, že pod filmem o muži z La Mancha by byl podepsán někdo jiný.

Už dlouho, předlouho, jsem se těšil na únor-březen 2007: Babel, 300, Fontána. Ińárritu a Snyder předčili, nebo alespoň naplnili očekávání, Darren Aronofsky svým třetím filmem docela zklamal -- a je to velká škoda. Pod rádoby hlubokomyslným příběhem se skrývá prosté sdělení, kterému jeho vizuálně úchvatný háv prostě nesedí. Ani Mansellova hudba není tentokrát tak osudová -- jenže zrovna Fontána by ji potřebovala. Nebudu vypočítávat další nedostatky, nejsou až tak důležité. Potěšilo vizuálno (i když i tam byla očekávání vyšší) a především některé obrazy samy o sobě (prorůstání květinami). Fontána je v mých očích dosud nejslabším Aronofskyho filmem, 7/10

Pokud nečekáte žádný příběh, žádné hluboké poselství, žádnou historickou rekonstrukci, pokud se naopak těšíte na audiovizuální nářez, který čiší z upotávek jako dosud u žádného jiného filmu, nemůžete z kina odcházet zklamáni. Možná se to bude zdát občas pomalejší, občas probleske modré plátno víc, než by bylo zdrávo, a možná budete mít často pocit, že tuhle scénu už jste někdy někde viděli, ale v konečném součtu to nebude podstatné, protože tato komiksová stylizace je prostě dechberoucí. 7/10 + úžasné závěrečné titulky.