AdamXB-1

Kombinace tradiční němé grotesky a pocty na ságu Road Runner vs. Coyote. Film u kterého se člověk přistihne, že 108 minut kouká s přihlouplým úsměvem na tváři. A přece, tohle je přesně ten tip humoru, u kterého bych čekal, že se musí buďto líbit moc a nebo vůbec, přesto jsem skončil někde uprostřed. Možná proto, že jsem postrádal nějaký pádný důvod vyvolávající salvy smíchu (v což jsem trochu doufal) a nebo něco trochu hlubšího, co by bylo prostě geniálně vtipné... a možná mi jen něco uniklo, ale bobři měli navíc.

Druhá světová, film o holocaustu, zas a znova? Ne tak docela, tentokrát jinak, s novým, obtížným nápadem a s důrazem na vizuální vyprávění. Časté výstřely a štiplavý kouř ti nemusí vadit, když si plníš sen o krásném bydlení se zahradou a chováš se tak jak chce führer. V jednom domě se zde soustředí postoj celého národa, který nechtěl nic vědět a nebo možná ještě jinak, chtěl souhlasit se vším. Zpracovat takový nápad je ovšem opravdu obtížné, film postrádá rozmanitost, na začátku nastaví znepokojivou atmosféru a zůstane v ní až do konce, na jedné úrovni a divákovi nezbyde, než si to celý film trochu monotónně odsedět. Nějaký silnější pocit po shlédnutí nemá ambice ve mě přetrvat delší dobu. Tři hvězdy za postoj a odvahu pro tvůrce.

Až fanaticky manipulátorský thriller s jen velmi malou nutriční hodnotou, ale o to větší  hodnotou uměleckou. Hudba, školní uniformy, charaktery postav, tohle ve filmu vybočuje, vystřeluje, ujíždí a svým jistým způsobem velmi vtipně provokuje. Nejsilnější stránka Jessica Hauser je bezesporu kompozice prostředí, nebyl snad jediný záběr, kdy bych si neřekl: Tam chci být, kde to je? Sečteno podtrženo, jde o koukatelně zpracovaný nápad, provokativní, ale pocitově odlehčený a vtipný. Nic nejíst, jednoduché, ale musíte věřit.