Farchio

Tohle není a ani nebude moje nejobjektivnější hodnocení, vlastně ani hodnocení, jelikož mě to tak moc nezaujalo, že jsem cca v polovině přešel na stop/start po 5 minutovejch úsecích. Nápad dobrej, provedení horší, herci strašný ... chápu čemu se to chtělo podobat, a tak zcela otevřeně a upřímně konstatuji, že fanouškům snímků, jako je Sucker Puch a dalších jemu podobným, to splní očekávání z 70% určitě. Bohužel, můj šálek kávy to není, a tak já řadím Iron Sky do krabice "zbytečných počinů roku 2012"!

Podle mě, má každý snímek svůj účel. V něčem jako je "AoV" nebudu rozhodně hledat složitou zápletku s prudkým a neočekávaným vyvrcholením. Pro mě to byl hraný dokument o misích "Mariňáků", s využitím moderních zbraní a technologií, nechal mě nakouknout do kuchyně pod pokličku a zcela naplnil mé očekávání v množství vypálených kulek!! Zaobíral se aktuálním společenským tématem a ukázal mi realistickou stránku boje, kde nikdo není nesmrtelný, a jak může být nebezpečný fanatismus pevně držící AK-47 ve svých nervózních prackách!! Válečné, akční a vůbec celkově chválihodně odvedené.

Asi tak: kdybych měl vyjmenovat všechno, co v tomhle snímku nedávalo smysl a bylo hlavou dolů, asi bych se nevešel do povoleného počtu znaků, stejně tak, jako Ridley nemohl vmačkat veškerý děj do dvou hodin. kdo chce moc, nemívá nic, a tak z potenciálně dokonalé předlohy, vznikla směs rozkouskovaných, nic neříkajících a nesmyslně poskládaných scén, které svými zdlouhavými částmi dost často nudily. Příběh pro mě naprosto bezvýznamný. Na druhou stranu řadím Prométhea k dalším, designersky dokonale provedeným snímkům , protože jen díky tváři tohoto snímku, dávám 3 hvězdy.

Nějak tak jsem si to představoval. Předchozí díly byly plné věcí, o kterých se ve slušné společnosti nemluví, a tak byla každá scéna doprovázena dlouho zadržovaným smíchem s upřímným podtextem lítosti nad neštěstím, které právě postihlo hlavního aktéra. Přesně tak, první "Prcičky" byly pubertální a nedospělé, stejně tak jako jejich představitelé. A přesně to, jsem už od "Školního srazu" nechtěl! Chtěl jsem rozumné postavy s problémy, které odpovídají jejich věku a společenskému postavení, taky jsem tam chtěl chvilky, ve kterých se vám zasteskne, že zase nejsou mladý paka. Bylo to střídmě vtipné, hodně sexy, místy vulgární a z maličkatých částí na mě sálal ten "ubohej americkej humor", kterej by mi tam mohl chybět. A jinak respekt Stiflerovi za MCBP :-)

Příjemné, překvapivé, napínavé, šokující, vulgární, strhující .. A já nevím co ještě to je! Ať v originále, či ve výstižně hloupém českém názvu je vše, co film obsahuje. Vyjedeme kamarádovi zpříjemnit poslední dny svobody, a to s plnou parádou a bez servítek. A co se ve Vegas satane, jako by nebylo ... Příště jedu s klukama!! Jinak v českém znění chválím dabing "tlustého Ježíše"!

Jsme úspěšní, krásní, máme stejný smysl pro humor a nehezké vzpomínky na předchozí vztah. Tak proč ještě nepropadnout fenoménu FwB. A proč taky neskončit tak, jak to dopadá i v reálu. Je to předvídatelné, "happyenďácky" obehrané ... No a co. Celej Hollywood funguje na recyklaci a ve chvíli, kdy se mu to povede, vydělá. A zaslouženě. Mila je chytrá, vtipná, krásná a svolná. Justin je to samé v opačném pořadí. Od začátku do konce je film plný vtipných hlášek, slupku tvoří 2/3 reálného života a lemování je šité z citové nedospělosti. Výborní herci, nové společenské téma a šikovní filmaři. Není nad čím se zamýšlet, není nad čím debatovat. Chci si u TV občas odpočinout a příjemně se pobavit. FwB (film, nikoli fenomén) to splňuje na 120%.

Žádný jiný snímek, nemá tak neuvěřitelně úžasnou pointu, jako Dokonalý trik. Možná jsem jen jednodušší, ale ani jedinkrát mě nenapadlo, jaké tajemství Jackman ukrývá. Restaurační kritik v Ratatouille říká myšákovi: „Překvap mě!“, Nolan mi na stejné pobídnutí naservíroval pět hvězdiček Michelinu, na podnosu vytaveného z měsíčního prachu. Samotnému mi nedělá dobře, pokud něčemu nerozumím, a tady jsem si drásal závity od začátku do konce. Jak to ten chlap dělá? Obětoval celý život šarlatánství a já mu za to děkuji. Co se ale nikdy nedozvím je, jaký uzel vlastně uvázal ...

V jednoduchosti je krása, a pokud berete v úvahu prostředí drogových dealerů, gamblerů a sociopatických šílenců, je nejjednodušší věcí vytáhnout kvér a střílet tak dlouho, dokud si nejte jisti, že vám již nic nehrozí. Od pouličního „póvlu“ až k hlavounovi toho všeho, jak po červeném koberečku. Život bez zajištění má zmáklej a odplatu za pár zahojených děr v těle, dokonale promyšlenou. Jen málokdy vám naznačí, že bude střílet, a jen málokdy to neudělá. Miluju jednoduchost jeho jednání a chladnou hlavu tváří v tvář úhlavnímu nepříteli. Nikdo z nich ho neposlouchal, a tak za pár prstů na noze dostal dvojnásobek toho, co žádal. A oni jsou mrtví ....

Bay je tvůrcem hned několika mých oblíbených filmů, včetně prvních dvou "AutoBotů". U tohoto dílu, ale přestřelil laťku svého ega. Megan k Transformerům patřila stejně jako LaBeoufa a Camaro. Spojení její krásy a sympatického talentu s ničím se nemazat, z ní dělalo dokonalou partnerku kluka, kterej spasí svět. Nahradit jí další královnou krásy byl sice předvídatelný, ale naprosto nedomyšlený tah. Rosie Huntington je sice taky nádherná a v těsných mini je k nakousnutí,ale to nic nemění na tom, že je ještě horší herečka než Megan. Rosie je vlastně příšerná herečka!!! Ale abych nekřivdil pouze jí, jediná scéna ve filmu není dotažená do konce, ničím nejste unešeni, všechno je recyklováno z předchozího. A bitka v polozbořeném mrakodrapu už nic nezachrání. Možná jen z lásky k americkému musclecaru si film zaslouží průměr a Bay facku!!

Kéž by to bylo tak jednoduché, jak to vidí pan Vejdělek. Koupím kytku, řeknu pravdivou, ač neuvěřitelnou hystorku o sexuálním zážitku s nedostižnou kráskou své ženě, a pak se v klidu posadím ke stolu s večeří, protože žena si myslí, že stejně kecám. Žádné černé svědomí, věčný pocit uspokojení a klapající manželství i přes stovku nevěr. Potlačovaná senilita a licence taxislužby působící jako feromony... Proti tomu kontrast, jevu nám podobného, a to, že to nejhezčí poznáme až ve chvíli, kdy o to přijdeme. Každý každého miluje, ale zhola o něm neví nic. Všechno hodíme do hrnce, přidáme tři lžíce vtipu, 250ml skvělého hereckého výkonu, špetku neoposlouchaného dialogu, tělo Evi Kerekes a to vše necháme 115minut vařit. Výsledkem je spokojený obličej našich konzumentů a jeden z nejlepších českých počinů roku 2011.