Mikovec

Celkově velmi slabý díl, scéna znásilnění byla tak nevěrohodná, až mi za samotné protagonisty bylo trapně... Možná by bylo lepší, kdyby to přeskočili a nesnažili se tam dělat simulované pohyby...

Dokument, u kterého je na první pohled patrné, že je ruské výroby. Celkově chaotické, chronologicky nesmyslné, několikrát se opakující záběry ze všech roků války, tu působí velmi neprofesionálně a nahodile. Překvapilo mě, že zde dostali možnost mluvit i Němečtí historici, kteří mají poměrně objektivní názory na to, proč operace pro Němce skončila neúspěšně, i přesto, že Rudé armádě způsobili mnohem vyšší ztráty, než sami utrpěli. Na dokumentu se opět projevuje typické zdůrazňování ruského hrdinství a vysokých německých ztrát. Nejvíce mě asi překvapil výstup historika Konstantina Zalesskiy, který v dokumentu podává vyloženě lživé informace, když např. prohlásí, že tanků T-34 bylo vyrobeno málo, nebo že Sovětské letectvo mělo nad Lutwaffe po celou dobu operace výraznou převahu. Je zde i špatná terminologie. Německý Panther je tu nazýván stále dokola jako ,,Panzer", Německé Panzerkampfwageny jsou zde z nějakého důvodu nazývány ,,T" po stylu Rusů. Tedy namísto Panzer V Panther tu několikrát zazní, tank T 5 Panzer. Dále mi zde vadí nepřesně, až lživě rozebírané události ze samotné operace, z typicky ruského úhlu pohledu ( který je pochopitelně ten jediný správný). Zejména řešení situace na severním úseku, kdy dělostřelectvo Sovětského svazu začalo pálit na pozice Němců, krátce před začátkem bitvy. Němci se prý v tu dobu, dle vypravěče nacházeli v pozicích připraveni k útoku a tento přepad jim způsobil obrovské ztráty. Jenže Němci zase tvrdí něco jiného. V hlášení Němců jejich nejvyššímu velení se psalo, že před bitvou proběhla krátká rušivá palba bez významného efektu, většina vojáků ještě v tu dobu byla v zákopech. Technika se připravovala na útok. Jediní, koho tak mohl tento přepad zasáhnout bylo dělostřelectvo. V tomto dokumentu je to ale podáno tak, jakoby snad připravená artilerie střílela do houfu nepřátel a tanků a způsobila jim obrovské ztráty. Tato informace pochází z hlášení Sovětského velitele Rokossovského, který jí dostal od svých podřízených. Přece neřekneme Sovětskému maršálovi, že jsme vystříleli hromadu munice, která letěla nad hlavami Němců a skoro nic jsme nedokázali, že? Dále jsou tu až nepříjemně zdůrazňovány úspěchy Sovětského letectva, které mělo mít nad tím Německým výraznou převahu. Zajímavé ale je, že i u Rusů, kteří mají neustále tendenci dokumenty s lživými informacemi a polopravdami ve 21. století točit došlo k určitému posunu, a to, když zmínili jaká byla bitva u Prochorovky pro Sověty fiaskem, taktéž, že při obou protiútocích a vytlačení Němců z měst Orel a Bělgorod přišli o ohromné množství techniky ( o daleko větší, než při samotné operaci Citadella). Tehdejší historikové SSSR tvrdili, že zde Němci ztratili 350 tanků a samohybných děl z přibližně 300 nasazených, což už samo o sobě zní poměrně komicky. Němci ve skutečnosti přišli přibližně o 20 strojů, z nichž většinu opravili. Zatím co Sověti zde nasadili 700 - 850 tanků a samohybných děl z nichž ztratili permanentně kolem 300. Správně je tu zmíněno, že samotná bitva byla pro obě strany překvapením a že první kdo spatřil nepřítele byli Němci, kteří si následně vytvořili takové podmínky, aby bitva dopadla tak jak dopadla. Ve skutečnosti byla Prochorovka pro Sověty naprostým fiaskem, jak na ztrátách lidských, tak materiálních. Do bitvy se postupně zapojilo jak letectvo, tak pěšáci a Sověti byli z bojiště postupně vytlačeni, nějak mi v dokumentu chybí zmínka, kdo tuto bitvu tedy vyhrál? Asi svému národu nebudete vykládat, že se na Vašem území odehrály dvě historicky největší tankové bitvy, jedna u Brodů, druhá u Kurska a obě jste za velkých ztrát lidí i materiálu prohráli. To jsou fakta. Je zajímavé, když už měli ruští historikové tendenci rozebírat dělostřelecký přepad před bitvou a jak skvělé bylo Sovětské letectvo, že se nezmínili i o tom, jak dopadl preventivní útok na Německá letiště. S čím lze naopak souhlasit je, že Sovětské letectvo i přes vysoké ztráty, které v této operaci utrpělo se po operaci začínalo kvalitativně srovnávat s Luftwaffe. Problémem Luftwaffe nebyl nedostatek letadel a rozhodně ne pilotů ( z těch později začali sestavovat polní divize), ale především nedostatek paliva, prostě nemohli létat, proto bylo spoustu pilotů ze škol staženo na frontu. Hlavní příčiny, proč Němci u Kurska neuspěli, byl zejména pomalý postup. Správně je tu zdůrazněno, že celou operaci chtěli skončit za 4 dny, jenže po týdnu byli jen ve třetině postupu. Co to zapříčinilo? Za tím stojí soubor spousty faktorů, z nichž největším byly miny, miny neustále způsobovaly poruchy na technice, která musela být stahována do opraváren a celková síla útoku tak během operace neustále klesala, protože místo toho aby byly tanky na frontě, tak stály v halách, odstranění minových polí zabralo spoustu času. Dalším problémem bylo, že Němci měli rezervy paliva a munice asi na 2 týdny bojů. Potřebovali tedy rychlé vítězství, čím déle operace trvala, tím menší byla síla útočníků. Prohlášení Sovětských velitelů z té doby jsou tu zbytečná, neobjektivní a nadsazená a spoustu z nich po válce v soukromí mluvilo jinak. Výrazy, jak Němce rozdrtili u Kurska rozhodně nejsou na místě, když zde přišli o 90% nashromážděných tanků, při protiútocích se několikrát rozbili o obranu Němců a jediné, čeho dosáhli bylo vyklizení koridorů okolo výběžku, a to vše za enormních ztrát, jak na technice, letectvu, tak lidí. Ve výsledku museli použít i své zálohy aby Němce zastavili a z celkového počtu 2,5 milionu nasazených ( včetně protiútoku) měli 250 tisíc mrtvých, nezvěstných a zajatých (permanentní ztráta) a dalších přes 600 tisíc zraněných a nemocných. Němci měli z celkového počtu 940 tisíc nasazených (včetně Sovětského protiútoku) přes 30 tisíc mrtvých a zajatých a přes 130 tisíc zraněných a nemocných. Tedy ,,rozdrcení" nepřítele je poměrně silné slovo, když na bitevním poli ležela většina těl Sovětských vojáků, vraky Sovětských tanků a letadel. Co řekl po operaci Maršál Žukov? ,,Důvody, proč jsme zvítězili u Kurska jsou díky kvalitativní, ale především kvantitativní převaze". Prostě jsme byli lepší i když jsme ztratili téměř 5x víc lidí, 4x víc letadel a 9x víc tanků, smiřte se s tím Němčouři. Dokument je tedy tak silně neobjektivní a jednostranný ( až na malé výjimky), že mu nemůžu dát více než jednu hvězdu. Závěr. Rusové se ani 80 let po válce nenaučili podávat informace objektivním a faktickým způsobem, stále se drží v té době propagandou ovlivněných výroků svých generálů a maršálů, vyzdvihování hrdinství svých lidí, přehlíží hlášení Němců a historii si vykládají po svém, nikoliv takovou, jaká byla. Tímto se zavděčíte jen ruským fanboys. Slabá jedna hvězda.

Díl tohoto dokumentu byl zajímavý a osobně jsem se na něj velmi těšil, ústupové operace Wehrmachtu a období roku 1943 - 1945 mě osobně zajímá na celé válce nejvíce. Příjemně mě překvapila např. analýza východního valu, který ale kvůli nekvalitní posádce a nedostatečné výzbroji padl velmi rychle. Nelíbila se mi zde jedna zásadní věc, informace která zde zazněla. Problematika evakuace Kuronské  (Courlandské) kapsy. Dokument na mě působí dojmem, že přijímá starou rétoriku z Hitlera udělat neschopného diletanta a hodit všechny taktické chyby na jeho bedra. O tuto pověst se zasloužili převážně jeho generálové a polní maršálové Wehrmachtu, kteří po válce sepisovali své paměti. Manstein, Guderian, aj. ani jeden z nich nepřiznal vlastní chybu. V tomto dílu konkrétně se např. setkáváme s evakuací Kuronské (Courlandské) kapsy, kde je uvězněná Skupina armád Sever, ustupující od Leningradu, přes území Pobaltských států. Hitler je zde opět vylíčen jako fanatik a diletant ( ono Vám moc na vážnosti nepřidá, když se v hodnosti desátníka pasujete na vrchního velitele ozbrojených sil), který neustoupí za žádnou cenu a jeho přičiněním chybí oněch uvězněných více než čtvrt milionu mužů v obraně Berlína. Důvody, proč se rozhodl neevakuovat Kurland jsou, že až Německo znovu přejde do protiútoku, Kuronská kapsa bude pro tuto fázi velmi dobrým odrazovým bodem. Bylo to ale tak i ve skutečnosti? Obávám se, že je vše mnohem složitější a tato neschopnost hlubší analýzy mi u dokumentaristů opravdu vadí. Ve skutečnosti Hitler vycházel z návrhů, které mu dávalo jeho okolí, mezi nimi i vysoce postavení členové generálního štábu, jako Heinz Guderian ( v tu dobu inspektor tankových vojsk), či Karl Dönitz (velkoadmirál). Guderian evakuaci skutečně požadoval, ale neuvědomoval si, že nelze evakuovat 530 tisíc mužů ( přes 200 tisíc vojáků a přibližně 300 tisíc vojenského personálu) ze dne na den. Guderian ( i přes jeho velké úspěchy v počátcích války) byl člověk absolutně neznalý logistiky, což se projevilo už při jeho útocích na vlastní pěst v operaci Barbarossa, na obrovském území SSSR. Guderian hnal své muže neustále vpřed (z toho i jeho přezdívka, ,,rychlý Heinz") což způsobovalo mnohdy velké logistické problémy nejen jeho vlastním jednotkám, ale i těm, které šly ve sledu za nimi. Za to byl často kritizován a nakonec Hitlerem ( po neúspěchu u Moskvy na kterou útok i přes Hitlerův odpor upřednostňoval) z velení 2. Tankové skupiny odvolán ( s mnoha dalšími generály). Tento způsob velení měl sice jisté výhody ( moment překvapení), ale i nevýhody ( velké ztráty tanků, vlivem nedostatku pohonných hmot, pro rychlý postup a neschopnost zásobovacích vozů s nimi držet krok). Evakuace z Kuronska byla možná pouze po moři ( Němci už v tu dobu pro letectvo neměli dostatek paliva, proto neměli v Kuronské kapse žádnou vzdušnou podporu, jen pár stíhaček na obranu, proto byli letci namísto létání často přiřazování do pěších divizí Luftwaffe). Když se Hitler Dönitze dotázal, kolik času bude na evakuaci potřeba, ten mu po analýze situace a počtu lidí v kapse uvězněných řekl, že při nasazení plných kapacit Kriegsmarine nejméně 3 týdny. V tu dobu bylo v kapse uvězněno celkově 1,6 milionu lidí ( včetně německých, nebo proněmecky orientovaných civilistů). Tady je hned první věc, nad kterou se člověk musí pozastavit, tři týdny za plné nasazení kapacit celého námořnictva Třetí říše. Už zde je jasné, že k úplné evakuaci tak velkého počtu lidí dojít nemohlo. Z toho důvodu, že kapacity Kriegsmarine byly potřeba i jinde, než u Kuronska. Později, když Sověti zahájili ofenzívu do východního Pruska byl od pevniny odříznut i Königsberg a námořnictvo bylo pro evakuaci potřeba i tam, pro Němce se jednalo o prioritu. Čistě z toho důvodu, že šlo o evakuaci převážně Němců z německého území. Dostáváme se k hlavnímu problému. Hitler evakuaci povolil, ne, že ne. Za celou dobu existence Kuronské kapsy je z ní evakuováno 1,25 milionu lidí, z celkového počtu 1,6 milionů, což je něco přes 70%. Na konci zbyla převážně jen armáda a její personál, (kteří tam zůstávali z určitého důvodu). Když Němci kapitulovali, vzdalo se v Kuronsku Rudé armádě 189 tisíc Němců, včetně vojenského personálu ( lékaři, kuchaři, řidiči nákladních automobilů, ženisté apod.). Nesprávně se na celé wiki uvádí, že na počátku Kuronské kapsy, v ní bylo uvězněno kolem 200 tisíc mužů, toto číslo zahrnuje pouze vojáky Wehrmachtu, bez započtení personálu a civilistů a poté je do konečného čísla (189 tisíc) započten i pomocný personál. Wiki je tímto čarováním s čísly typická a proto hodnocená odborníky jako nespolehlivý zdroj. Proč ale Hitler trval na zachování kapsy a neevakuoval jí úplně? O významu tohoto kousku půdy ho přesvědčil jeden vysoce postavený člověk - Dönitz. Dönitz trval na zachování kapsy a Hitlerovi to doporučil hned z několika důvodů. Za prvé, v Baltských přístavech probíhalo cvičení posádek ponorek, které v přístavech poblíž Německa ohrožovalo spojenecké letectvo. Za druhé, v Baltských přístavech se testovaly nové typy ponorek XXI a XXIII, které dle Dönitze byly jediné možné zbraně schopné zvrátit válku na západě a tak vyřadit spojence ze hry a umožnit Němců soustředit se na východní frontu ( tím, že spojencům přeruší zásobování do Evropy). Hitler tedy dostal informace, které ho přesvědčily o důležitosti tohoto území, následně z toho vyplynula i jeho dedukce, že pokud Dönitz skutečně dokáže se svými ponorkami zvrátit průběh války na západní frontě ( což bylo sice velmi naivní, ale věřil v to i Dönitz, tak proč ne Hitler), tak se bude moci orientovat na východ a porazit Sovětský svaz., nebo se mu alespoň ubránit. Tedy byl to Dönitz, nikoliv Hitler, který trval na zachování Kuronska a neúplné evakuaci, Hitler jeho argumenty uznal a přizpůsobil jim situaci. Celková evakuace, kterou navrhl Guderian v časovém intervalu který požadoval a jeho argumenty, že Hitler evakuaci zamítl jsou lživé. Dokument všechny tyto informace opomíjí a vychází ze staré skutečnosti, že za vše mohl ,,madman" Hitler, který evakuaci nepovolil a nařídil bránit každý centimetr půdy. Z toho důvodu, dávám tomuto dílu, i přes zajímavé informace v něm, známku velmi dobrá, protože namísto vyvrácení starých ,,faktů" je potvrzuje.

Dosud jsem nepochopil dle čeho si tento seriál zasluhuje tak vysoké hodnocení, viděl jsem asi tak 15 dílů ( většinou u oběda, nebo u večeře, což z důvodu probíhajících porodů silně nedoporučuji). Jistě, snaží se působit originálně, v každém díle je nějaká zápletka, problém, nový příběh apod. ale pro mě osobně byl každý díl ( hned od úvodní znělky, která se nepříjemně zažere do mozku) velkým utrpením. Pozorovat jak se doktor, sestra, nebo kdokoliv hrabe sténajícím ženským mezi nohama je pro někoho možná vzrušující zážitek... V tomto případě opravdu nemám a nebudu mít černé svědomí, když dám hodnocení odpad.

Pidiodpad. :) Film, u kterého si říkáte, kdo je hloupější, jestli hlavní záporák, který neustále vymýšlí způsoby jak se svých nepřátel ( kteří jsou asi tak 20x menší než on) rafinovaně zbavit a jakou zajímavou smrt jim dopřát, namísto toho aby je prostě rozšlápnul, či postava, která je tam nasazená proto aby mu vše kazila, nebo přiblblý policista kterého hraje doktor House. Navíc to není ani vtipné a pidilidi jsou tak trapní, že jim tu smrt prostě přejete, k tomu ale bohužel nedojde, ani v jednom případě. Z nostalgie jedna hvězda.

I přes určité historické nepřesnosti (spíše v počtech, než-li v událostech) se jedná o kvalitní francouzský dokument.

Velice kvalitní dokument o jednom z nejhorších masových vrahů planety. Kde sice nejsou zmíněny např. ekonomické aspekty, či situace ve které se SSSR po Stalinovi smrti nacházel, ale jako slušný základ bohatě stačí. Je jasné, že tento člověk, i když to byla zrůda jistou inteligenci měl, jinak by nikdy nedokázal s takovou účinností likvidovat své nepřátelé ( i přátelé, které podezříval) a tak mazaným způsobem se dostat k moci. Když šlo do tuhého ukázal se mnohdy i jako dobrý diplomat, či diktátor. Na druhou stranu byly situace, kdy zpanikařil a situaci za něj vyřídili ostatní ( po napadení SSSR). Ač byl v jistém smyslu úspěšný a efektivní, tak nakonec jeho smrt byla pro celý národ velkým vysvobozením. Na jednu stranu chápu, že se fanatickým příznivcům starého zbankrotovaného a neúspěšného režimu jménem komunismus tento dokument nelíbí a sami by si ho určitě představovali jinak. Jako opěvování boha, soudruha Stalina za tvrdých časů komunismu a jsou zklamáni z toho, že se o tomto netvorovi neobjevily i pozitivní informace ( ač jich mnoho nebylo). Je pochopitelné, že pro lidi jako je Maaka69 (prý 24 let "student" s komunistickými symboly na profilovce), jenž hodnotí automaticky každý dokument se Stalinem odpadem je tento netvor vzorem a příkladem toho, jaký by měl dnes každý politik být, tj. likvidovat své přátelé i nepřátelé a obklopit se lidmi, kteří budou jen poslušně kývat na vše co řekne. Bohužel pro lidi podobného ražení a nízkých intelektuálních predispozic, pro něž se většinou stávají symbolem masový vrazi, tyto časy navždy skončily a oni si nakonec neužijí ve svém vysněném snu stát tomuto velikému vůdci po boku a podepisovat s jeho svolením tresty smrti.Také chápu, že by se s ním tito lidé rádi setkali ( třeba jednou v pekle) a poblahopřáli mu k jeho skvělému vedení SSSR a za to, že pod jeho vedením zemřelo téměř 50 milionů lidí hlady, v pracovních táborech, na popravištích, či umučením ve vězení. Avšak myslím si, že by nakonec Stalin poslal ke zdi i je, což by nebylo vůbec na škodu.

Strašná blbost, italské komedie na mě působí vždycky tak trochu trapně. Vtipných bylo jen pár momentů z celého filmu. Mimochodem, kdybych vypadal jako on, tak bych byl za takovou ženu rád...

Co dodat, snad jen. Příšerně depresivní film, kde každý umře, nemam z toho vůbec dobrý pocit a budu rád, když na něj rychle zapomenu, obzvlášť na zrůdného starého SSmana, který tak rád střílel lidi.

Jeden z nejhorších filmů, které jsem za poslední dobu měl tu čest spatřit, šíleným způsobem předceňovaný. Začnu scénářem, který je velice jednoduše napsaný, dělaný přesně na vrub americkým buranům. Přijde velkej, zlej, cool záporák, který se pokusí ovládnout/zničit celý svět a je zastaven velkými cool hodnými hrdiny. Dobře tohle bych ještě zkousnul, ale tu hromadu nelogičností? Proč by proboha Američané házeli na Manhattan atomovou bombu? Co to je za nesmysl? A co by tím vlastně vyřešili? Tohle je nejspíše jeden z těch filmů "Nevíme co s tím, tak tam hodíme atomovku a uvidíme co to udělá, zabijeme tím sice pár milionů vlastních, ale za pokus to stojí". Jaký Američan by dal rozkaz na svou zemi hodit atomovku a jaký Američan by splnil takový rozkaz? Dále tu máme cool roboty záporáky, s laserovými hyper moderními zbraněmi, kteří ale nemůžou zabít jediného člověka. Místo toho střílí všude kolem a nejspíše se snaží jen lidi vystrašit. Opravdu s touto armádou chtěl dobýt Loki celý svět? Asi jim dal před invazí rozkaz. "Všechno zbourejte, ale hlavně při tom nikoho nezabijte". Borce na mrakodrapu s lukem pro změnu ignorují uplně a všimnou si ho, až když mu dojdou šípy. Co na tom, že jich během té doby s úsměvem a pocitem nezranitelnosti ( oni si mě ty blbý roboti stejně nevšímaj) tak 20 postřílel. Co na tomto filmu lze obdivovat? Snad drsné hlášky kapitána ameriky, (který vypadá ve své masce jako 15ti leté nedorostě?). Scéna před stojícím policistou. "Dostaňte ty lidi z ulic, uzavřete 39 evenue blablabla. Policista, kdo jste, že mi dáváte rozkazy? A po super cool boji s roboty, kde je drsný Amerika krutým způsobem všechny odrovná, policista nadšeně říká do vysílačky "Dostaňte ty lidi z ulice, uzavřete 39 evenue blablabla" Tomu jsem se jako měl zasmát? Nebo jsem byl jediný kdo to předvídal? Dále je tu super, sexy, vždy cool a drsná Scarlett Johansson, do které se asi zakoukali i roboti, protože nemůžu pochopit jiný důvod, jak jí nehybnou, za stojícím autem nemohou ani jednou trefit, zatímco ona je s dvěmi maličkými pistolkami střílí jednoho, po druhém. Nesympatického arogantního drsného "Ajronmena" snad netřeba komentovat. Proč ho Loki rovnou na místě neprobodne? Ne raději tě shodím z mrakorapu, to je originálnější smrt. Ale co to? Za Iron-menem přiletělo brnění a zachránilo ho, to určitě nikdo nečekal. Nevýrazný Hulk a Thor, kteří se ve filmu objevili zhruba na 5 scén, ani nestojí za vyjádření. Nezlobte se na mě dámy a pánové, ale tohle je u mě odpad té nejvyšší kategorie. Ten film nemá dobrý ani příběh, ani atmosféru, ani hudbu, ani scénář a já jsem opravdu smutný z toho do jakých srač.. dnešní civilizace klesla, když se nechá pohltit takovým hypýsáckým shitem, jehož konec je jasný už na samém začátku a ani v nejmenším nedokáže překvapit.