Fanosh

Mystická extáze

"Přece není možný, aby nás ženský dohnaly až k šílenství." Hra plná bizarních postav a absurdních karambolů až tak neuvěřitelných, že musí být prostě skutečné. Většinu komentářů na csfd začinám zápornou kritikou. Ne schválně, prostě to tak vykrystalizuje. Jenže tady opravdu nemám, co vytknout. Pokud existuje nějaká dokonalá hořkovtipná divadelní hra, je to tato. Už po prvním shlédnutí mi bylo jasné, že se k ní budu vracet jako k výborné knížce, nebo k chlastu. Perfektní scénář doplněn dokonalými hereckými výkony a atmosferickou hudbou. Pokud byl záměr vyvolat v každém z nás ten díl šílenství, nevím. U mě se to povedlo. 100%

V superhrdinech sem se nikdy pořádně nevyznal, nevím který je od DC a který od Marvelu a je mi to upřímně fuk. Za to mám rád anime. A tím je snímek především. Málem sem se nechal odradit hodnocením, které je hrubě podceněno a to nejspíš především zarytými fanoušky komixů a taky způsoben v tradičním duchu "je to jiné a tak je to kvalitní jako buvolí průjem". Každý příběh je jiný jak stylizací tak způsobem vyprávění. A taky originální především. Už jsem pár anime viděl a můžu říct, že každá z verzí je naanimována nadprůměrně. A Batmanovi sluší. Především je to, ale spíš ztvárnění celého Gotham City ve kterém se Batman pohybuje a bojuje s kriminálním živlem. Není to tradiční americká superhrdinská story. Pro mě další plus v tomhle ohledu. 80%

Zrovna moc jsem od nového Star Treku nečekal. Spíš se děsil na novodobé zpracování, kdy momentálně vše musí být cool a plné tupých wow momentů. A hned po první čtvrthodince se mé obavy vyplnily. Srdceryvná scéna hned k začátku mi přivolala pocit dávení. Dívám se vůbec na sci-fi a nebo romantickou telenovelu? Pak jsme přešli ke kvalitě dětské televizi plné ukázky jak naši hrdinové byly už badaas a cool jako mladí rozmazlení fakani. Jo a co na to epilepticy? Už dávno mrtví.. Přehrše diskotékových reflektorů trápící mou sítnici mi málem přivodily šedý zákal. Ovšem abych jen neházel špínu tak po zmíněné dvacetiminutce se začalo něco dít a už sme navázali na nějaký ten příběh plný přiblblých dialogů. Ale i přes to vše zachraňuje atmosféra prostředí. Zvlášť musím vypíchnout emzáky, kteří už konečně nevypadají jak rozmočená předkožka. A je vidět, že na kostýmech a na efektech se vážně nešetřilo. Akce mě udržela před obrazovkou až do předvídatelného konce. Celkově to není špatný film, rozumím cílenosti na teenegarské publikum. Sám nejsem kdovíjaký zarytý Startrekovec, nemluvím klingonštoinou a nechodím doma v uplé federalní kombinéze připomínající potápěčský oblek pro buzeranty avšak starší díly obzvlášť Novou generaci sem vždy sledoval s napětím. Tohle je uplně jiný Star Trek. Nevsází na napětí, ale na akci. Škoda jen, že místo slibovaného sci-fi felkofilmu tu máme jen solidní béčkovou akčňárnu zasazenou do hezkého vizuálního kabátku. Suma Sumárum 60% ( + prvních 20minut vymazáno s paměti. Vážně.. přeskočte to.)

Po pravdě chlap co nosí červenomodrý overal není zrovna autoritativním vzorem. Superman mě tím pádem nikdy moc nebral, zvlášť z nějakou falešnou moralitou. Tím víc mě překvapil tento animák. Taková jednohubka nabytá akcí. Souboj s Doomsdayem hned k začátku sem sledoval se zaujatím jak už dlouho žádný jiný v novodobých pseudoakčňárnách. Už jen s tím, že Superman dostával řádně na prdel. S komixových hrdinů mám nejraděj Loba, tím víc s podivěm, že sem nakonec zvolil jako hodnocení plnou palbu.

"Mrtvej? To není žádná omluva!" To vám tak jednou ze skříně vyskočí středověký rytíř, proběhně pokojem a zase zmizí v jedné ze zdí. Možná máte halucinace s těch matčiných experimentů, co provádí v kuchyni, nebo to musí být s těch knížek ve kterých se popisuje jak jak šestadvaceti způsoby se dalo ve starověkém řecku ukonči lidský život. A nebo. A nebo. Nebo je to skutečnost! Tak nezbývá než druhý večer číhat před doličnou skříní s fotoaparátem. Další středověká přehlídka se sice nekoná, ale jde teď o něco mnohem většího. A nebo spíš menšího? Párek trpaslíků, co se rozhodo stát se největšími zloději mezi světy a časy. Mladý Kevin se k nim připlete jak slepý k houslím a nezbývá mu vydat se na tuhle bláznivou a zároveň pohádkovou výpravu s nimi. A když už tak s grácií. Čeká nás průchod plejádou jak míň nebo víc zajímavých charakterů v úžasných kostýmech. Výprava je víc než slušná a jako fantasy snímek k obědu naprosto jasná volba. Tak už se stačí jen usadit se sklenkou kombajnovky v ruce a relaxovat. A možná přijde i Bůh.

Oslava jak má být! Spousta chlastu, milostné pletky, rasistické písně a celková rodinná pohoda. Ale i aristokratická rodinka má své kostlivce ve skříni. K jejich vytažení slouží jako katalizátor smrti jednoho s potomků oslavence. Strýčka příhody Helgeho, který má sve jubilejní šedesátiny. Lásku k rodině projevoval snad až přespříliš a jeden ze synů má k tomu co říct. 70%

"the General" Neboli jeden z nejhůř znějících názvů v češtině, Frigo na mašině. Nejspíš jsem ještě dostatečně nezestárl, nebo "nevyspěl" k obecnému nadšení grotesek.Někde jsem tu v komentářích viděl, že bájný Frigo zraje jako víno. To mi připomnělo hlášku zase z jiného filmu: I to nejlepší víno se jendou změní na ocet. Což s pohledu vyspělosti diváka v jednadvacátem století bych považoval, že ta chvíle právě nastala. Ne vždy je dobré pořád hledět do minulosti. Vizuál slušný, u skečů jsem se nebavil a hudba mi vyloženě po prvních deseti minutách lezla na nervy. Naproti tady srovnávaným Chaplinovským groteskám o dost líp napsané dialogy. Jenže to je zatraceně málo na nějaké zdárnější hodnocení. Podle mého názoru by grotesky meli mít na csfd svou oddělenou čestnou kategorii za dřívější přínos a separovat se od zbytku kinematografie. Byli by všichni spokojenější.

Slovácké divadlo mám víc než rád a jejich inscenace Herolda a Maude je skvělá. Měl jsem tu čest být na tomhlé úžasném představení po kterém paní Květa Fialová slavila třiaosumdesáté narozeniny. A zážitek to byl skoro až magický.

"Jmenuju se Arturo Bandini a jsem spisovatel!" Jedna z mích oblíbených knih nedoceněného autora Johna Fanteho s názvem Ask the dust překopaná na filmové plátna.Dlouhou dobu jsem se toho děsil a vyhýbal. Jenže každý jednou máme své slabé chvilky a já v jedné takové podlehl a snímek shlédnul. V Americe při hospodářské kryzi to lidé prý neměli zrovna lehké. Tady i spisovatel bez ispirace žije nad dnešni možnosti průměrnéh čecha. Farrel je jako Bandini až moc velký švihák a repliky recituje bez nějakého citu. Vsuvky v podobě jeho vnitřních monologů jsou bohužel jen v první třetině takže nakonec tak nějak vyšumí do prázdna. Salma Hayek jako jeho Mayská princezna Camilla je k začátku docela věrná. Pak se to někdy v polovině filmu zlomí a začíná se hrát na romanťárnu a celá atmosféra se poroučí k šípku. V knize byl ten zamilovaný jen dvacetiletý Arturo. Krom toho to byla jeho první láska, nikdy dřív se ženou nebyl. Na to je Farrel až moc velký suverén. Jako spisovatel žil spíš samotářským životem. Krom toho i s kompexem, že je Ital. A díky té jeho talijánské krvi byl i věřící. Což dokreslovalo jeho povahu. Což tady nedokresluje vůbec nic, spíše to vypadá jak omalovánky z mateřské školky. Camilla byla jasná mrcha, co toho využívala. Tady by to byl asi průser udělat neco takového ze Salmy zvlášť, když se uvolila ukázat poprsí v celé své kráse. Naštěstí se nezapomnělo na mé dvě oblíbené vedlejší postavy. Soused Helfrick chodí žebrat prachy na chlast a pak na maso jen v županu a vypadá jak starý Bukowski. A záhadná a potrhlá Vera Rifkinová, která se ka Bandinimu hodí rozhodně víc než zrádná Camilla. Ti se ukážou v první, té lepší polovině. Jak už jsem zmínil druhá půlka je až přehnaně melodramatická. A děj se odděluje od knihy. Camilla se místo vypočítavé potvory stane zamilovaná oběť. Bez spoileru nechci nic prozrazovat. Ale naprosto mě to díky znalosti knižní předlohy urazilo. A pro ty, co knihu neznají a brečí. Nebojte. Camilla jen utekla a pak se zase vrátila a stala se z ní lezbička. Vážně! Aspoň, tak to líčí Bukowski v jeho knize Hollywood ve které se ukáže samotný Fante na sklonku svého života. Ale to je zase jiný bříbeh. Suma sumárum. 50% za první půlku. A teď jsi du radši přečíst knihu.