Vindemiatrix

Dobří herci, zajímavý námět a příhodná struktura vyprávění, prolínající tři časové roviny (s motivem času se ostatně ve filmu poměrně systematicky pracuje). Pojítkem oněch rovin je samozřejmě hlavní hrdina Alan Turing a především "imitační hra", kterou hraje (či je nucen hrát) pro své okolí. "Imitační hra" je zároveň jedním z klíčových námětů teoretických úvah Turinga coby skutečné, historické postavy. Samozřejmě že "imitační hra" v podání reálného Turinga bylo něco jiného než "imitační hra", s níž pracuje film, a propojování soukromého Turingova života s tímto technickým pojmem je poněkud násilné, pro film však zároveň nosné. Bohužel snímek nenakládá svévolně jen s historickými fakty (to bych mu odpustil, pokud bych na oplátku dostal koherentní, smysluplný příběh). Hlavní problém je v tom, že film pracuje s již zmíněným principem "imitační hry" na úkor věrohodnosti reálií a logiky příběhu. Hned na začátku filmu například Turing podstupuje přijímací pohovor v Bletchley. Během pohovoru sice vyplavou na povrch mnohá specifika jeho povahy (takže jde jistě o příhodnou filmovou expozici), zároveň však vůbec není jasné, proč je do Bletchley vůbec přijat (pohovor eskaluje rozhodnutím o Turingově nepřijetí a zvratem se zdá být to, že Turing pronese magické slovo "enigma", a přidá pár dalších nesnesitelných poznámek, kvůli kterým se ho přijímací důstojník už před tím rozhodl vyprovodit ven...). Vrcholem naivity je pojetí úzkého týmů dešifrantů (notabene civilistů) jako skupiny lidí, kteří bez jakékoliv konzultace s nadřízenými provádějí rozhodnutí na takticko-strategické úrovni příslušející generálnímu vojenskému štábu, neřkuli vrcholovým politikům (viz dilema, zda ochránit konvoj). Podobně nevěrohodných okamžiků byla ve filmu celá řada (včetně jedné z prvních otázek při "výslechu" Turinga iniciativním detektivem, což je moment, o který se opírá celá narace) a hodně mi kazily zážitek. Na druhou stranu, s Turingovou sexualitou a některými dalšími aspekty jeho života nakládal film se sympatickou, promyšlenou uměřeností a občas se uchýlil i k poměrně rafinovaným náznakům pro znalejší diváky (tak si alespoň vykládám motiv jablek, která Turing daruje svým spolupracovníkům - jako narážku na matematikovu tragicky poetickou smrt, kterou sám film neztvárňuje). Výsledné dojmy jsou tedy dost rozpačité. Skončím u konstatování, že Kód Enigmy není špatný film, ale mohl být i mnohem, mnohem lepší, kdyby precizní narativní struktury nebylo dosaženo na úkor přirozenosti a koherence příběhu.

Kdyby byla Univerzita pro příšerky samostatným filmem, asi bych ji vnímal jako průměrný animák, ale jako prequel k Příšerkám, s. r. o. docela funguje. Odkazy na Příšerky a na zákonitosti jejich světa, které zná divák od minule, jsou vtipné a vesměs účelné, a třebaže scénář postrádá originalitu prvního dílu, nesklouzává k úplné rutině. 70 %

Námět s trochu vratkou logikou, ale to u animáku nemusí trápit, zvlášť když je onen námět originální, nosný a skvěle vytěžený. Sám příběh, který na něm vyrůstá, sice ničím nepřekpvapí, ale v detailech je příjemně hravý a zábavný. Očekávatelné rozuzlení je dobře připravené a disneyovský patos nepřekračuje míru žádoucí pro kýženou katarzi. 70 %.