Recenzie (158)
2001: Vesmírna odysea (1968)
Pro každého, kdo to myslí s filmem vážně, naprostá povinnost a nestárnoucí umělecký monument. Pro hipstery, pozéry a diváky, kteří nechtějí u filmů přemýšlet, bezbřehá nuda. Kam se řadíte vy?
Pátranie po Sugar Manovi (2012)
Searching for Sugar Man není řemeslně dokonalý film (zejména střihově) a má svá slabá místa, kde forma podráží nohy obsahu, ale nemůžu si pomoct a musím dát plný počet. I když jsem před projekcí měl o Sixto Rodriguezovi i samotném ději filmu poměrně dost informací, stejně jsem opakovaně cítil mrazení v zádech, které si spojuji s tím, že právě prožívám něco výjimečného... Film, který dokládá, že zázraky se stále ještě dějí...
Carmina (2012)
Carmina má velmi nefilmový způsob vyprávění příběhu a stojí zejména na kvalitních hereckých projevech (i když postavy většinu času jen někde sedí a mluví do kamery). Nemůžu nicméně říct, že bych byl nějak extra nadšený - i těch 70 minut mi přišlo jako poměrně dlouhá stopáž na to, co se na plátně stačilo odehrát, a u valné většiny postav a dějových epizod jsem úplně nepochopil čemu v příběhu slouží (jakkoliv mohly být humorné). Upřímně doufám, že autoři filmu pro příště využijí svůj talent k tomu, aby dělali méně umění a více filmařského řemesla - jejich tvorbě by to jen prospělo.
Divoký Django (2012)
Tarantino nám stárne a má stále větší problém s tempem svých filmů. Po epickém úvodu se náhle film zvrtne v konverzační drama připomínající Pýchu a předsudek, které svými výkony zachraňují jen DiCaprio a Waltz - to trvá to nesnesitelně dlouho, a když se konečně něco začne dít, ukáže se, že nejde o ohromující závěr, ale o předehru k nastavované kaši jakéhosi nemastného-neslaného zakončení... Upřímně, Quentine, uměl jsi to i lépe... Jamie Foxx bohužel hraje jen ve dvou polohách - ublížený pohled a badass pohled. Nuda - i když chápu, že dívkám v kinech při pohledu na jeho varlata vlhnou kalhotky... Na hlavního hrdinu, kterým je rozhodně dr. Schultz, to ale nestačí. I přes všechno výše uvedené jde ale o zábavný film, který, si 80 % zaslouží.
Boj s časem (1996) (TV film)
Spousta prohřešků proti DW kánonu, nicméně Paul McGann svým podáním Doktora zachraňuje situaci před katastrofou. Škoda, že nedostal víc prostoru, aby ukázal co v něm vězí. I když je to možná dobře pro seriál, který o devět let později dostal další šanci, jíž beze zbytku využil.
Dobrú noc a veľa šťastia (2005)
Jako člověka pracujícího v televizním zpravodajství, se mě téma filmu hluboce dotýká. A jako střihače se mě stejně tak dotýká i jeho výtvarná stránka od kamery, přes střih až k výkonům herců. Ve své kategorii naprosto jednoznačných 5/5.
Superman II: Verze Richarda Donnera (2006)
Dokud jsem neviděl Donnerův režisérský sestřih z roku 2006, měl jsem druhý díl Supermana za o něco hloupějšího brášku slavného prvního dílu. Nová verze se ale pyšní HODNĚ upraveným dějem, který je těsněji navázán na první díl a Lois si zde mimo jiné konečně sama všimne podobnosti Muže z oceli s Clarkem Kentem (na začátku filmu s pomocí sledování gest a trochy práce s fixou). Ve filmu také zmizí některé logické chyby ale zároveň je výrazně umocněna jedna zásadní scénáristická bota z jedničky (což se ale dá odpustit)... Rozhodně po téhle verzi mám pocit, že jednička byla JEN PŘEDEHROU k tomu, co Donner původně zamýšlel, ale musel s tím počkat 26 let. Vřele doporučuji všem komiksovým fandům i těm, kdo mají rádi Supermana.
Zbohom, baby (2007)
Podobné pocity, jako když jsem viděl Eastwoodovo o rok mladší GRAN TORINO (2008) - krystalicky čistá práce s charaktery, s gradací scény a kompozicí. V Affleckově podání sice herci mnohem více mluví, ale přesto je tahle detektivka vybroušeným filmovým drahokamem. Mimo jiné i pro to, že Ben Affleck nemá potřebu strhávat na sebe pozornost dramatickými výbuchy, klipovitým střihem nebo horečnatým odhalováním jednoho zvratu za druhým - dává si načas, a přizpůsobuje tempo vyprávěnému příběhu, ne naopak. To je moc milé a dnes pohříchu výjimečné.
James Bond: Casino Royale (2006)
Jako dobrodružný akční film by si to zasloužilo i víc než 3/5, ale tohle je Bondovka a proto jsou na ni uplatňována trochu jiná měřítka. Tatam je nadsázka a důvtipná lehkost předchozích filmů, a stejně tak se výrazně proměnil Bondův šarm. Craig je překvapivě dobrý herec a s přehledem zvládá celou škálu emocí, ale v jeho podání je bond podobný spíše východoevropskému ranaři, než britskému gentlemanovi, kterým byl uplynulých více než 40 let. A taková úprava zavedené značce Bond až tak moc nesluší. Kromě toho, film v druhé polovině (po skončení turnaje) rapidně ztratí tempo a až do závěrečných titulků se mu nepodaří jej nabrat. Přesto je Casino Royale stále dost dobrý film na to, aby jej stálo za to vidět, i když skalní fanoušky agenta 007 asi nerozjásá..
Superman (2012)
Zábavné, ale nijak zvlášť neutkví v paměti. Přesto bych vzhledem k podmínkám vzniku (48 hodin od námětu po konečný sestřih) rád pogratuloval tvůrcům k dobře odvedené práci.