Lexion69

Sám nevím jestli jsem naivní moula nebo okoralej cynik, nicméně na vztahu prostoduché husičky a sebestřednýho, arogantního a ve sví podstatě absolutně neschopnýho přizdisráče, kdy se z jeho strany jedná o prostý hučení v kládě a z její o nevyzrálou, naivní fascinaci, nevidím nic romantického, natož osudového. Natočené je to náramně, nicméně Polanského snaha ukázat hrozné "utrpení" takových plytkých a nesympatických, emocionálních kriplů, se u mě osobně míjí účinkem.

Pokus zpracovat látku jinak. Místo laciné televizní inscenace... laciná, schizoidní hříčka? Možná, ale už jen pokus udělat to "jinak" si zaslouží ocenit. Nevzpomínám si, kdy naposledy dialogy v historické "fresce" od čtéčka nešustili papírem. Netvrdím, že to bylo scénáristické kdovíco ale z úst výborného obsazení, jmenovitě především naprosto uhrančivého Karla Dobrého, to alespoň nekousalo do uší. O ději nemám nejmenší ponětí ale to je u nás v tomto žánru standardem. Všudypřítomný ambientní hlas hraběnky Thurnové měl sral, to nepopírám, ovšem alespoň držel tu kakofonickou koláž, jejíž rámec se tvůrcům zjevně rozpadl pod rukama (pokud se kdy vůbec obtěžovali jej tvořit), pohromadě. Spíš než jako film, působí dílo dojmem autorského cvičení (za konsesionářské poplatky...) ale NENUDILO MĚ

Po třetím shlédnutí zvedám na maximum. Chytré, spontánní a především autentické (na rozdíl od Slámových sociálních hříček, které působí, že režisér neviděl českou vesnici ani z letadla). Výjimečným ale film činí Barešova geniální, satirická studie, ze které mrazí.

Nejopravdovější z archetypů filmu. Dílo jež má srdce, obrovskou sílu něco předat. Umělecká výpověď o jejíž upřímnosti jsem ani na vteřinu nepochyboval. Kdepak Kubrick, tohle je skutečná filmařina, se skutečným poselstvím.

Radoslav Brzobohatý jakožto mravní autorita národa ve strašlivé obžalobě, která je zároveň poezií nebesky krásných obrazů. Vojtěch Jasný stvořil dílo jehož obsahovou vyzrálost nedokázaly překonat četní následovníci ani po padesáti letech. Nejzrůdnější z ideologií, nahá v celé své ohavnosti.

Obojetnice lancasterka... nemohu jinak!

Vskutku Danajský dar věnoval autor teoriím jež vyznává, neb místo vyvolání polemiky jen zdiskreditoval sebe sama když předvedl směšnou neznalost, i nejzákladnějších argumentů protistrany.

Fenomenální režie a kamera (střih mezi výbuchem a sprchou je něco neskutečného) vyplýtvané na plytkém scénáři korunovém "vyvrcholením" kterého není hodna ani tak chabá zápletka. Špičkový herci v uboze mělkých rolích, potenciálně zajímavých charakterů.

Epos o loajalitě, odpovědnosti za své činy, odpuštění a víře. Ne. Nic sem nehulil.

Chápu že roku 72 mohla zpívající prdel kde koho rozhodit. Ovšem dnes by se toto dal říct jen o člověku, jež nikdy neslyšel o fenoménu internet a i kdyby snad, stavět na tom kvality jakéhokoliv snímku by bylo krajně ubohé. Potenciál je vidět snad jen v otylé matce a jejím vztahu s vajíčkářem, tady však veškerý znepokojivý náboj totálně pohřbívá neherectví, které není vtipné, je jen nebetyčně otravné a nudné. Je mi líto.