Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenzie (315)

plagát

Muž na radnici (1976) (seriál) 

Zcela nevěrohodné, ale právě proto velmi poučné. Myslím, že i lidem, kteří na to koukali za komunismu, to muselo připadat jak z jiné planety.

plagát

M.A.S.H. (1972) (seriál) 

Nejlepší seriál, který Amerika vyprodukovala do 90. let. Humor takřka allenovský, prvních cca 70 dílů je díky hravosti Aldy a Rogerse koukatelných třeba po padesáté (třeba Yankee doodle doktor:-)) Pak už to trochu klesá, ale přesto, všechna čest, kvalita zůstala v téměř všech 230 dílech. P.S.: jsem docela rád, že v české verzi není domixovaný smích.

plagát

Lietajúci cirkus Montyho Pythona (1969) (seriál) 

Britský absurdní humor doatžený do finální fáze, kde se musíte buď smát, anebo to z pocitu studu přepnout. Herci se neustále převlékají za ženy, jedna nesmyslná scéna střídá druhou, v pořadu se objevuje nadprůměrné množství choleriků a bláznů, řeší se témata, která by vás za střízliva nenapadla. Ale je to fakt legrace:-)

plagát

Sociálna sieť (2010) 

Řeknu to takhle: na tento film se už podruhé nepodíváte. Zajímavé z hlediska tématu, které je živé, je tu snaha o maximální autenticitu (jména, podoby postav, závěr). Ale jinak je to v podstatě o ničem, jednoduchý "životopisný" snímek, s mírně obtěžujícím Timberlakem v roli Seana Parkera. I přes to, že je to točené neortodoxně a režisér skutečně vyždímal maximum (myslím v dobrém), nemůže to přebít prostý fakt, že je o jednom ajťákovi, kterému prostě to jeho programování docela vyšlo...

plagát

Lovci hláv (2011) 

V případě norského filmu jak jinak, než černá komedie. A černá je tedy zatraceně, občas to tancuje na úrovni krváku či hororu, některé lekačky jsou taky slušné. Ale - drží to pohromadě, děj má spád, o napětí není nouze (první plus), hlavní hrdina je dvojník Steva Buscemiho, a to až takový, že je jasné, že Steve v tom nehrál jen z důvodu nedostatku času (druhé plus). Pozitivní je i to, že relativně složitý děj byl nenásilně vysvětlen ve 100 minutách, aniž by člověk měl pocit, že je blázen on nebo režisér (viz Coeni). Nade vše pak vynikají "příhody", které se stanou hlavnímu hrdinovi (nemá cenu prozrazovat, modří už vědí, žlutí sami uvidí), zkrátka na detaily některých scén se nedá zapomenout - dokonce bych řekl, že v mnohém byl posunut tento žánr o notný kus kupředu:-) Takže vřele doporučuju, a to zejména silnějším povahám.

plagát

Polnoc v Paríži (2011) 

Další z řady povedených allenovských oddychovek. Hlavního hrdinu sice nehraje Woody Allen osobně, ale Owen Wilson se mu natolik podobá způsobem mluvy, povahou a dokonce i pohybem, že je to skoro jedno. Čili se nemusíte bát, že by ve filmu nebyl žádný mírně zakřiknutý neurotik:-) Moc se mi líbila hravost snímku - hrdina, začínající spisovatel, prchá od své nesnesitelné snoubenky a jejích rodičů, kteří ho zjevně nemají rádi, do snového světa Paříže 20. let. Prostě k němu po půlnoci přijede auto a ejhle v něm Hemingway a už se jede za Fitzgeraldem na mejdan. Počet historických postav, které se filmem alespoň mihnou (ale vždycky tohle mihnutí má smysl a zpravidla je spojeno i s nějakou jemně humornou scénkou), je až neuvěřitelný - Picasso, Dalí, Fitzgeraldovic famílie, Hemingway atd. Atmosféru výborně dotváří použitá hudba a hlavně reálie nejkrásnějšího města světa - měl jsem pocit, že Wilson byl v průběhu filmu snad všude:-) K tomu přidejte typický allenovský humor: "To užívám proto, že trpím neurózou ze své snoubenky. Ale věřím, že po svatbě se to srovná..." Zkrátka Allen stále točí skvělé věci a snad kromě Vicky Cristiny nestřelil v poslední době vedle, což je při četnosti jeho snímků obdivuhodné.

plagát

Demolátor (1993) 

Návrat Sylvestra na výsluní. Pokud koukáte na dabovanou verzi, dokázal z něj Pavel Soukup vydolovat herce (nedokážu říct, jak to zní v originále). Příběh je docela vymakaný a nápaditý, Wesley Snipes hraje parádního hajzla, který je navíc napojený na oficiální síly. Akce taky ujde a občas dojde i na vtipy!

plagát

Protektor (2009) 

Film roku 2009. Pokaždé, kdy jej sleduji, mě něčím překvapí. Má vše: strhující děj, skvělé herce, ba dokonce se objeví i sem tam humor (ono při pohledu na Marka Daniela je těžké se nesmát). Fantasticky funguje herecká minimalizace: možná někomu přijde Daniel toporný, ale já mu věřím každé slovo, protože přesně takhle se lidé podle mě tehdy chovali. Super je černobílá atmosféra, do téhle doby to vyloženě sedí. Zkrátka film mě, i díky strhujícímu závěru, dostal a nedokážu nic než chválit.

plagát

Deti noci (2008) 

Má to svá pro a proti. Děj neřešte, jak vtipně a výstižně poznamenal jeden kamarád: je to film natočený ženou, děj nebude (je fakt, že to je železné pravidlo). Takže je to o takových těch malých věcech, které vidí ženy a chlapy moc nezajímají. Ale neodsuzuji! Prostě Issovou odkopne Dolanský a balí ji Ubr (no, kdo děj vystihne líp a rychleji?) Issová jako postava je naprosto nesnesitelná: neví, co chce, je protivná na všechny okolo, přesto ji chudák Ubr prostě asi musí balit nebo co, protože jiný ženy dneska nedovezli. Fakt nevím, proč by někdo měl postavě, kterou Issová hraje, nadbíhat, mě by otrávila při prvním kontaktu. Ale nešť. Ostatní členové rodiny, další kamarádi, postavy z krámu atd. hrají roli zcela podřadnou a křoviskovou a už se o nich nebudeme bavit. Ubr nakonec (asi, teda, jako, koneckonců točila to žena) Issovou sbalí. Ale ok, středně dobrý film.

plagát

Rozumné řešení (2009) 

Nikdy nezapomenu, jak se tomu blonďákovi vždycky něco přecvakne a pak se s funěním vrhá na nejbližší ženu. Zlatý hřeb filmu.