Von Kempelen

Jak já mám rád historický filmy... A tenhle se mi vůbec, ale vůbec nelíbil. Scénář je neskutečně primitivní, což někdy nemusí bejt na škodu, protože i ze slaboučký předlohy se dá natočit solidní záležitost. Ale u Ironclad se to prostě a jednoduše nepovedlo. Film nemá žádnej spád, celej působí hrozně dětinsky, včetně těch rádoby masakrů. Historický nesmysly radši neřeším už vůbec. Trochu mi děsí, že se pánové tvůrci chystají k pokračování. Tomu se radši obloukem vyhnu.

Nuda, tragický pokusy o černej humor, chvílema mi to přišlo, jak nějaká zoufalá studentská prvotina. K tomu všemu silně neoriginální a vykrádající spustu žánrovejch kusů, kterejm tenhle film nesahá ani po kotníky. Přemejšlel jsem i o odpadu, ale Dylan Moranovi to prostě nemůžu udělat...

Hodně dobrej film, asi nejlepší českej snímek poslední dekády. Jen už proboha točte filmy z jiný doby než z obou totalit. Nebo jsem snad jedinej, komu to už leze krkem?

Koukám, že budu tak trochu sám proti davu, protože já jsem u týhle "komedie" nejdřív hodně přemejšlel o tom, kdo s kým a čí jsou který děti, a sotva jsem to domyslel, tak už jsem se jenom nudil. A přemejšlet a nudit se u komedií rozhodně nechci.

Flukt je dobrej film, jen od něj nesmíte čekat nějaký originální nápady, prudký zvraty nebo výrazný myšlenky. Od toho tu jsou jiný díla. Tady je od začátku jasný, jak to dopadne a přitom to vůbec není na škodu. Potěší i dýlka filmu, znám tvůrce, který by z toho udělali drama na dva díly, každej po dvou hodinách. A taky jsem si celou dobu říkal, odkud znám toho frajera s lukem. Pak mi to trklo a hned jsem se musel podívat ke konkurenci - kurva vždyť tam hraje GAAHL! Takže povinnej film pro fanoušky BM. A možná i pro gaye:-)

Na kung fu filmy mi nikdy moc neužilo, vždycky jsem měl radši bojový sporty než bojový umění, ale Ip Man (nebo spíš Donnie Yen?) mi učaroval, že jsem film shlídnul jedním dechem a hned jsem se sháněl po pokračování. Bojovejch scén není tolik, ale jsou skvěle natočený, nesmírně si cením faktu, že vypadají celkem reálně, nikdo v nich neskáče po střechách nebo po stromech zavěšenej na laně, jak bejvá jinak zvykem u filmů tohohle žánru.

Filmy s tématikou socialismu (komunismu) mi strašně moc znechutila česká kinematografie, protože je točí pořád dokola a pořád špatně. Tak jsem si říkal, jestli to ti Němci dělají jinak. A dělají. A ne jen jinak, ale taky o dost líp.

Poslední dobou se depresivním a náročnejm filmům spíš vyhejbám, takže se mi do tohohle filmu ani moc nechtělo. Nakonec jsem zjistil, že jsem vůbec nemusel otálet, protože Stockholm Östra mi moc depresivní nepřišlo, už jsem viděl o dost větší trýzniče duší. Nebo jsem se možná víc soustředil na tu sice bizarní, ale vlastně optimistickou romantickou linku, která příjemně hřála skrze přirozený herectví Persbrandta a Hjejle. Jsem rád, že jsem díky mým pěti hvězdám zvedl celkový hodnocení aspoň o procento, tenhle film si rozhodně nezaslouží bejt v modrejch číslech, na to je spousta jinejch adeptů...

Překvapivě výborně jsem se bavil, záměrně nebudu srovnávat s originálem, protože to prostě nejde. A to nejen kvůli rozdílným létům vzniku, ale taky kvůli uchopení zpracovávanýho tématu. Na příjemný vymytí hlavy každopádně dobrá volba. A kde tam sakra hrál ten Ethan Hawke?!

Hezkej a milej film, kterejch je dneska hodně málo. Říkám si ale, že kdyby to natočili Američani, tak to bude s bídou na jednu *. Otázkou je, jestli pak za mým hodnocením, resp. za tím, jak se mi film líbil, stojí jenom moje (potom ovšem nekritická) obliba v severský kinematografii a nebo to, že to v Dánsku prostě umí...