Caesius S.

Komorní sci-fi, v podstatě se jedná o one-man show ze základny na Měsící, doprovázené robotem s hlasem Kevina Spacey. Původně jsem čekal zápletku ve stylu Vesmírné odysey, robotek se mi nějak nezdál, ale nakonec měl jen ty nejlepší úmysly. Děj se přeskupil do schizofrenní zápletky, ale Sam Rockwell zvládne zahrát i několik verzí já najednou. Achillovou patou byla nejspíš výprava - konzole, počítače a stroje vypadaly ještě zastaraleji než ty dnešní.

Snímek odehrávající se v blízké budoucnosti nebo řekněme v alternativní přítomnosti, jež nese patrné stopy práce bratrů Wachowských. Důležitým faktorem, který filmu přidává, je nelineárně podaný děj, který je možno rekonstruovat z nabídnutých střípků. Komiksová podstata je jen málo patrná, V je složitější a propracovanější než jeho maskovaní superbratranci. Pro film je celkově velmi dobrá alegorie dominového efektu, jehož scéna doprovázela počátek teroristického útoku. Již od první scény s V jsem byl fascinován jeho verbálním projevem - kultivovaná mluva stylu Shakespearovských her, filosofické dialogy a zejména strhující kadence řeči. Hugo Weaving byť omezen nemožností mimiky podal výborný výkon, Natalie Portman umí skvěle brečet a hrát dramatické role, jen je mi trochu líto, když takové anorektické chudince vyholí hlavu, žavřou ji do hladomorny a mučí. Akcičky kudla proti puškám a samopalům vypadají dobře, choreografie není úplně hloupá a jedná se o třešničku na dortu, protože na akcích film postaven není. Často je vytýkaná nedostatečná propracovanost totalitního režimu, nechápu proč, vždyť to všichni známe z dokumentů o Hitlerovi a kdyby byla do filmu zakomponovaná i politika, tak by měl 3 hodiny a ne 2 a u takového filmu bych zkoprněl a už by se mi tak nelíbil.

Spíše propagační dokument o Aljašce a jejích záhadách, než že by šlo o nějaký pokus o vysvětlování. Očitá svědectví o Sasquatchovi, o vodních příšerách, o pozorování UFO, jednoduše konspirační klasika. Vědecký tým hledající vodní příšeru samozřejmě nic nenašel a odbornice na mimiku zjistila, že svědkové věří tomu, že něco viděli. Záhady však žijí dál...

Dokument slepený zejména z konkrétních událostí a výpovědí lidí zasažených bleskem. Vzbuzuje úctu k této přírodní síle, možná i strach, ale hlavně přináší nové znalosti o chování. Zpomalené vysokorychlostní záběry lovců bouřek krásně dokumentují průběh blesku a mě osobně překvapilo, že to co člověk běžně považuje za blesk, je až zpětný výboj. Jaké z dokumentu plyne ponaučení? Nepostávej s kámošema na vrcholu skály nebo dostanete bombu všichni...

Moderní zpřesnění znalostí a pověr okolo výbuchu sopky Thera. Jak je pro National geographic typické, nejsou pouze předkládána fakta, ale jsou představeni i vědci a jejich technika a metody, jak k tomu vlastně přišli. Pro názornost a srovnání jsou uváděny novodobé zaznamenané výbuchy sopek po celém světě a také smutný zánik Minójské civilizace. Pro lepší popularizaci jsou uvedeny paralely s biblickými katastrofami, mě však docela překvapilo, že nebyl zmíněn i mýtus o Atlantidě.

Tento film jsem shlédl na základě doporučení a ód od několika kamarádek, sám od sebe bych se k tomu asi neodhodlal, už jen kvůli pověsti této série. Zhruba jsem věděl, do čeho jdu, ale můj výsledný dojem byl ještě horší než na začátku. Upírská tématika zde byla nevybíravě posunuta od středověkého chápání upíra jako nemrtvé vraždící stvůry do moderní podoby sex-pop symbolu. Dějově není film nijak zajímavý, klasická náctiletá zápletka bez jakýchkoli překvapení, já osobně jsem neustále čekal na nějakou kvalitní akci, ale nedočkal jsem se, akce byla možná v posledních minutách, ale kvalitní rozhodně nebyla. Dialogy ubohé, herecké výkony rovněž – Kirsten Stewart je možná roztomilá, ale to je tak všechno, Robert Pattinson dokáže něco nabídnout leda tak faninkám emo nebo metrosexuálních hrdinů, kterým přijde závodní uzenáč zastavující rukou automobily normální. U tohoto filmu lze obdivovat možná pouze předlohu a formu, obsah rozhodně ne.

Varuji každého, kdo by chtěl tato virtuální srovnání brát vážně! Seriál bych nedoporučil lidem, kteří něco ví o boji, o historických zbraních nebo vědeckém zpracování dat. Vojenským historikům by se nelíbilo, že srovnávají jablka s hruškami – vytrhávají válečníky z historických kontextů, do rukou jim vkládají jen nejtypičtější zbraně a neberou v potaz přizpůsobení soupeři a navíc často proti sobě staví partyzánské bojovníky a ty full-kontaktní. Co se týče tzv. vědeckých dat, tak podle jejich metody nemají žádnou statistickou hodnotu, výhody udělují podle svých pocitů a většinu důležitých faktorů zanedbávají. Samotný boj v počítači moc velkou výpovědní hodnotu nemá, protože program není schopen kvantifikovat individuální zdatnost a zkušenosti bojovníka. Celým pořadem se táhne neustálé hecování a špičkování mezi dvěma srovnávanými tábory, což možná zvyšuje napětí a zábavnost, ale působí to dost neprofesionálně. Posledním faktorem, který pořadu také moc nepřidává, jsou tzv. odborníci a těmi jsou doktor přes pohmožděniny, klučina, který zadává data do počítače, a hlavní hostitel doktor biomechaniky, který se pokaždé hrozně diví, že palice dokáže rozbít lebku nebo že je možné mečem propíchnou tělo.

Rozhodně nechci předstírat, že se jedná o něco intelektuálně přínosného, ale tento minimalistický sitcom je třeba chápat v kontextu, ve kterém je vysílám v televizi. Jedná se o podvečerní odpočinkovou zábavu, kdy chcete po práci vypnout a něčím si spravit náladu a tuhle roli zvládá Mládkův humor dobře. Většina vtipů je založena na stupiditě, naivitě a vulgaritě postav, ale najde se i pár brilantních hlášek. Celkově tak polovina vtípků pobaví, ta druhá neurazí. Připadá mi, že Mládek si v tomto počinu na nic nehraje a tudíž si ani já nebudu hrát na přílišného intelektuála a dávám průměrné hodnocení.

Doslova vizuální orgie z dílny BBC snažící se komplexně představit biosféru naší matičky Země s důrazem na potřebu chránit tyto křehké ekosystémy pro další generace. Dokumenty o přírodě je možné točit dvěma způsoby, zaprvé jsou do ústřední role pasováni vědci a jejich konkrétní výzkumy a názory, takový přístup však omezí zaměření dokumentu jen na pár témat a vědci také nemusí být dostatečně charismatičtí. Druhým a pro mě zajímavějším způsobem je postavit do popředí samotnou přírodu, nikdo ze štábu se v záběrech nevyskytuje a materiál působí více profesionálním dojmem, to je také případ Earth. Neustále mě udivuje, jak britští filmaři dokážou získat tak kvalitní záběry i kriticky ohrožených druhů v divoké přírodě. Kamera působí neustále dynamicky, i při pořizování statických panoramatických snímků je v pohybu, což je chytrá inovace posledních let. I když by se našla spousta kritiků, pro které jsou dokumenty o přírodě nudné, jedná se o to nejkvalitnější, na co můžete narazit, v televizi rozhodně.

V úvodních dílech tohoto již druhého seriálového klonu kultovní Hvězdné brány je patrná snaha scénáristů udělat to trochu jinak. Atmosféra je ponurá a depresivní, postavy se ze všeho nejdříve musí postarat o své životní potřeby, na palubě Destiny se rozvíjejí nečekané milenecké vztahy a také zklamání. Inovace možná přitáhly k tématu nové fanoušky, nicméně pro skalní fandy, kteří jsou zvyklí na brilantní akce, svižné zápletky a infarktové závěry, se jednalo o zklamání. SGU se však po dlouhém hledání našlo a druhá série již získala potřebný spád. Herecky drží seriál nad vodou Robert Carlyle alias Dr. Rush, který zvládá přesně balancovat mezi hrdinou a bezcitným padouchem. SGU postrádá typický inteligentní humor, který byl jedním z pilířů předchozích SG, ovšem vědecké osazenstvo Destiny se snaží alespoň trochu tuto ztrátu kompenzovat (především Eli Wallace a překvapivě pan Brody). Vojenská část posádky antické lodi je oproti tomu nesympatická, velitel rozhodně nedosahuje kvalit například Jacka O´Neilla. Je třeba se smířit s tím, že tým SG1 už nikdy nebude překonán, avšak SGU má dobře našlápnuto kvalitně obohatit téma Hvězdné brány.