Caesius S.

Malinké ochutnávky z přicházející renesance velkého herního a akčního fenoménu. Předešlé filmy mi přišly trochu nedůstojné tohoto tématu, ale současný projekt se mi líbí mnohem víc. Jsem dost zvědavý na celovečerní snímek a doufám, že nepůjde jen o přehnanou nabubřelost.

Tuctový horor, který fanoušky žánru uspokojí, ale celkově svému předchůdci spíš škodí než pomáhá. Nick Stahl hraje dobře ztroskotance, skutečně vypadá jako psychotik na antidepresivech nebo heroinu.

V porovnání se světovou produkcí docela amatérský dokument s otřesnou hudbou, ale některé záběry nejsou až tak špatné a komentář není hloupý.

U francouzské dokumentární produkce se mi vždycky líbila kamera, zejména práce s mikrokamerami je výborná. Krtka zná každý, ale kdo o něm skutečně něco ví? Tento počin je vcelku vyčerpávající představení podzemního slídiče laické veřejnosti, nemám co bych vytkl.

Další ze série zajímavých demonstrací stravovacích návyků a loveckých technik špičkových predátorů. Chris Douglas si tentokrát zahrává na Floridě s aligátory i krokodýly. I když lidé mají potřebu vše vztahovat na sebe, tak v tomto dokumentu nejde o rady co dělat při setkání s krokodýlem, ale o srovnání dvou hlavních typů krokodýlovitých plazů a jejich strategií.

Hodně se mi líbilo, že tento dokument je vlastně série experimentů provedených přímo v terénu bez zbytečného zdržování a opakování. Jedna pořádná demonstrace je lepší než tisíc slov.

Náhled na stravovací zvyky největších afrických šelem zevnitř plastikové kostky. Dost mě překvapilo, že lvi se na rozdíl od většiny predátorů skutečně nerozpakují napadnout člověka (zejména v noci). Pokud někomu přijde málo dobrodružné mít tesáky a drápy divokých lvů centimetr od hlavy, měl by si to asi zkusit...

Jeden z mála skutečně vtipných sitcomů, Allen je sympaťák a jeho gagy na mě působí zcela přirozeně až improvizovaně, na rozdíl od současných seriálových herců, kteří pouze odříkávají scénář a humorní jsou jenom ve své vulgaritě.

Já to beru jako parodii na akční filmy a komiksové hrdiny, ale své místo v kontextu amerických blockbusterů poslední doby má, protože "přehrdinovaná" tvorba svou reflexi již potřebuje. Egocentrický zamaskovaný ňouma, který vlastně nic neumí a vše za něj dělají pomocníci pobaví, pokud od filmu nečekáte přílišnou hloubku.

Příliš sporadické než abych to přijal jako fakt. S indukčními důkazy je ta potíž, že skutečně můžeme prověřit stovky nebo tisíce DNA a může z toho vyplývat, že všichni muži mají stejného předka, ale objeví se jeden, který tuto mutaci nemá, a celá teorie se zhroutí. Při zhotovování podoby "Adama" se autoři pohybují již na poli čiré fantazie a nikoli exaktní vědy, mimochodem ty řeči o bibli si taky mohli odpustit.