alyssa18

O Game of Thrones jsem slyšela už dřív, ale až teď jsem se do toho pustila. Sleduju seriály docela jiného zaměření (podobní tomuhle jsou z mého záběru snad jen Tudorovci), takže Game of Thrones není něco, co bych normálně sledovala, ale dostalo mě to. Nejvíc si mě získala blonďatá Daenerys. Po posledních dvou dílech první série, kdy děj nabral pořádné grády, ale kdy mi zabili mé dva oblíbené chlapy, musím zvýšit hodnocení a uznat, že to závislost přece jen bude... Edit po 7. dílu 2. série - závislost to je. Každý týden doslova "čumím jak puk". Je to strhující, napínavé, překvapující, zábavné. Co víc od seriálu chtít? (oblíbená postava: Tyrion Lannister)

Na české poměry celkem slušné. Ze začátku jsem si dokonce myslela, že je zahraniční, protože mi ta režie přišla nějak podezřele dobrá, ale čeští herci to uvedli na pravou míru. Líbilo se mi, jak si tvůrci vyhráli i s barvami, krásně vykreslili tu počáteční temnou atmosféru plnou beznaděje. Občas se mi zdálo, že herci přehrávají, ale to asi k pohádkám patří. A jako opravdu kladnou hodnotím humornou stránku pohádky. Kupodivu mi ani jeden vtip nepřišel trapný, ale opravdu vtipný. Povedené. :-)

Ač to nerada říkám, vzhledem k tomu, jak vysoké hodnocení tady tento film má, ale přijde mi docela přeceňovaný. Mozaika příběhů je samozřejmě zajímavá, ale problém je v tom, že tam těch příběhů nacpali tolik, že ve výsledku nemá ani jeden z nich ke svému vyprávění tolik času, kolik by si zasloužil. Každý by si sám o sobě vystačil na 130minutový film, ale takhle to bylo všechno hrozně uspěchané, a ač byla například dějová linie s Colinem Firthem v hlavní roli nesmírně krásná a romantická, jeho závěrečné "miluju tě" jsem mu prostě nevěřila. Za mě 3*. Nebylo to vůbec špatné, ale obávám se, že jediné, co mi za pár měsíců vytane na mysl, když uslyším název filmu, bude, že se potvrdilo rčení "všeho moc škodí".

Na tento seriál jsem se kupodivu moc netěšila, což mělo za následek (jak už to bývá), že jsem byla velmi mile překvapená. Ne sice hned pilotním dílem (ani tím druhým), protože ty triky mi přišly vážně k smíchu, ale postupně se to s každou další epizodou zlepšovalo. Kladem jsou velmi dobře propracované postavy a kvalitní herecké obsazení, hlavně Robert Carlyle, který je v roli Rampelníka vážně geniální a silně to táhne kupředu, a Ginnifer Goodwinová, kterou jsem měla ráda už dřív, takže není divu, že se mi líbí i jako kouzelná Sněhurka. Nerada to říkám, protože jsem se zařekla, že už další seriál do mého sledovacího programu nepřidám, ale mám myslím nového oblíbence do sbírky. :-) Těším se na druhou sérii (a doufám, že triky a efekty budou trošku lepší než v první). :-) (oblíbené postavy: Sněhurka, Rampelník)

Uznávám, že tenhle typ humoru každému asi nesedne. Já jsem to viděla poprvé jako asi desetileté děcko a nesmírně mě to zaujalo. Od té doby jsem ten film dlouho, ale dlouho hledala, takže když jsem ho zase nalezla, jak bych mohla dát míň než 5*? :-)

Není pochyb o tom, že tento film má své estetické a umělecké kvality, já jen zatím nejsem schopna je najít a docenit. Úvodní obrazy ve mně vyvolávaly jakýsi zájem, který ale opadal s množstvím předkládaných obrazů a délkou jejich zobrazení. No a potom jsem se začala normálně a regulerně nudit. Přítel celou dobu sledování filmu nemohl přestat opakovat větu "To je na hlavu, to je na hlavu!" a já jsem se snažila nalézt a pochopit myšlenku toho díla, žel myšlenka nenalezena. Za srdce mě vzal jedině herecký výkon Charlotte Gainsbourg - její ztvárnění myšlenky "I don´t wanna die" bylo "skutečně skutečné".

Tak nějak jsem se nechala zmást tím, že je to film s teen-herci, což u mě téměř pokaždé spadne do škatulky "ne moc dobré filmy", ale když nad tím tak přemýšlím, tak je potřeba se na to dívat úplně opačně. Film disponuje dvěma velkými pozitivy, a to velmi aktuálním tématem a bezesporu výborným hereckým výkonem Emily Osment. Věřila jsem jí naprosto všechno. Na to, že je to televizní film, se celkem povedl. Za mě 3 hvězdy.

Možná by se mi to líbilo víc nebýt (na můj vkus) přehnaně dlouhé stopáže a zbytečné teatrálnosti a patosu.

Možná je to tím, že jsem u počáteční scény porcování soba (nebo losa, či co to bylo) zrovna večeřela, ale každopádně od tohoto snímku jsem čekala trošku víc, než čeho se mi dostalo. Škoda no...

Ať už tenhle pořad kvality (co se filmu jako umění týče) má, nebo nemá, faktem je, že mě vážně inspiroval a konečně dokopal k vaření. Manu je sympatický chlapík, příprava jídel vypadá v jeho podání neskutečně jednoduše a člověka to fakt žene do kuchyně, aby si to vyzkoušel taky. (mimochodem, jeho čeština mi vůbec nevadí, ba naopak - přijde mi to celkem milé:-))