Shizuo

Značně spoilerové! Souhlasím s Vavčou, akorát nechápu, co chtěl přesně cupovat, protože mě se zdál film po celou dobu dost konstantní a myslím, že se i pevně držel toho, o čem se snažil vyprávět. Takže.. jak jsem si film dokázal interpretovat? Je správné vinit ze zkaženosti člověka, který žije ve zkaženém světě? Strašně moc se mi líbila postava charismatického vůdce gangu/pasáka, morálního a v jádru správného člověka, který svou práci evidentně dělá, protože musí (a vždy, když je jeho jednání v rozporu se svým přesvědčením, krvácí mu noc). Jednou ho k tomu dovede morálka, podruhé roztoucí vztah mezi ním a jednou s jeho "slečen" a potřetí vztah s otcem, jenž jeho pokřivený život tvrdě odsuzuje. Doteď nevím, jaké pohnutky ho k tomuto životu vedly, zda to byly pouhé peníze (které ke konci tak hezky a zbytečně hořely), vztah s paní gangu či prostá předurčenost.. * Pozvolna se dostávám k druhé rovině příběhu a to je mladík, živící se jako cyklotaxi, který je jednoho dne okraden o své kolo a je nucen začít pracovat pro tentýž gang. Vlastně tady sledujeme jak gang nabírá novou krev, protože krádež kola byla fingovaná. Postupem času je mladík nucen konat čím dál těžší úkoly, které zpočátku logicky odmítá, ale postupně rezignuje a podvoluje se. Dokonce se mu to začíná líbit, načež je tvrdě sesazen při scéně s mučením, které je nucen sledovat (tady mi opět imponovalo jednání zbytku gangu, což mi potvrzuje mou výše zmíněnou ideu * ). -- Třetí linie vypravování se točí kolem mladíkovy sestry, která je ze stejného důvodu jako její bratr nucena splácet dluh a odbývá si to prostitucí. Dostává se tak pod správu stejného pasáka. Sledujeme u ní obdobný vývoj jako u jejího bratra a její roztoucí vztah se svým pasákem, který ke konci filmu umírá a jí nechává vnitřně nalomenou. Čtvrtá a poslední linie se týká samotné paní gangu a jejího labilního syna, kterého ke konci tragicky ztrácí. Co mě na filmu ještě zaujalo nebo fascinovalo: jak blízko vedle sebe může být kriminální a všední život, což je nám ukázáno hned na několika scénách; scéna s AK-47; footfetish scéna; scéna s pikslou barvy, pilulkami, pistolí a rybou, kterou budu mít v mysli ještě hodně dlouho. Tran se snažil nastínit tehdejší městský život ve Vietnamu, prolezlý gangy a obchodníky s drogami, poukázat na jeho bídu a mnohdy zkaženost. Tenhle film u mě aspiruje do TOP10, ještě se rozmyslím... *Nic na světě není černobílé a Zlo není nutné zlo. Komentáře: Vavča, honelnik

Pokud si správně pamatuji, tak je Vůně zelené papaje můj vůbec první náhled do vietnamské kinematografie. Tran Anh Hung natočil značně působivé, smutné a zároveň tak trochu milé a klidné (a možná vleklé) dílo, které uchvacuje svým obsahem tak i formou. Divák může očekávat dlouhé záběry s minimem střihu, a jak už bylo řečeno; minimum dialogu, což značí fakt, že je vyprávěno především obrazy než slovy. Nejvíce se mi na filmu líbil závěr, kde Mui, za pomoci svého bohatého pána a milého, překonává svou třídu a z mladé nezvdělané služebné se pomalu stává elegantní vzdělaná žena, která na konci sedí, těhotná, v proutěné židli pod slunečníkem a předčítá něco filosofického z knihy. Úžasné. Z filmu mám tedy poměrně silný zážitek a hezký pocit a toho času rozhodně nelituji. Komentáře: Vavča, danliofer