Barghest

Zpočátku jsem myslela že ten Tomíkův snaživý kukuč a příliš očividnou a křečovitou snahu o originální sci-fi nevydýchám. Jenže přes všechny nedostatky se Kosinskimu daří vzbudit v divácích zvědavost, takže jsou ochotni snést lecjaký laps, jen aby se dozvěděli, co na ně režisér šije. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že je trochu podrazil, protože konec sice vše objasní, ale na zadek prostě neposadí. Nevědomí působí trochu schizofrenním dojmem. Chvíli vzbuzuje naděje na sci-fi s velkým potenciálem a nějakou tou hloubkou, aby byly vytvořené příležitosti v příští scéně spáleny. Tom Cruise není příliš šťastná volba pro hlavní roli. Nejen že není sympatický (jestli vůbec někdy byl), ale sám se už nějaký ten rok pečlivě stará o to, aby ze sebe vytvořil vyčpělou, dětinskou figurku, hodnou posměchu a důležitou jako hovno uprostřed chodníku. Přesto všechno Nevědomí není úplně blbý film a ačkoliv není prost slabších míst, dějový twist mě zastihl nepřipravenou. Kvůli futuristickým hi-tech hračkám a dvěma vedlejším postavám nakonec zaokrouhluju hodnocení těm k lichotivějším číslům. Palec nahoru za bad-ass Nikolaje a bad-ass Morgana a všechna ta líbivá udělátka. 7/10

Jedním slovem katarze.

Herecký koncert Hillary Swank a Sama Rockwella. Člověk vidí, že Kenny není žádný svatoušek, ale stějně mu musí fandit, aby ho z toho jeho ségra vysekala. Příběhu dodává na síle i štempl Based on true story. Pro vězeňská dramata a filmy o nespravedlivě odsouzených mám jednoduše slabost, a když se objeví takhle syrová, autentická, skvěle zrežírovaná a odehraná žánrovka, nezbývá mi, než si namlsaně pomlasknout.

Zorro z Karibiku. Po tátovi mu zbylo jen Podivné dědictví, historky o Dravcích a smysl pro absurdní a groteskní humor, který ale dost často zůstává jen snahou o něj. Tenhle týpek ze Západu je docela fajn, ale škoda, že mu jde jen o prachy a jinak nemá moc co říct. Jo a mohl by mi někdo vysvětlit, co to sakra bylo s těmi králíky? Palec nahoru za perfektního Williama Fichtnera a Heleninu nabitou nožku. P.S.: Celou cestu domů jsem snila o chlapech z Proposition.

Milá rodinná jednohubka s roztomilým méďou. Nic víc, nic míň.

Někdy není tak docela jisté, jestli blázni jsou ti uvnitř nebo ti venku a že blázinec je to místo tam za zdmi. Seveřani tyhle komorní hořké drama-komedie prostě umí.

Joe Wright se urval že řetězu a ani Hugh Jackman mu nedokáže zachránit zadek. Nějak mi uniká, co sakra dělá v Nezemi Černovous, Nirvana a Ramones?

Když se potká temná, strašidelná atmosféra s depresivními výjevy a ponurý varhanní motiv s čertíkem našeptávačem, který svůj komický potenciál nechal doma v pekle, děti chytají psotník a dospělí se zálibou v temných pohádkách chrochtají blahem. (první kategorii jsem nestihla, pod druhou se podepíšu)

Většina lidí si myslí, že dvojka je nejslabší díl trilogie. Není. Dvojka je jiná. Každý díl je jiný a dohromady tvoří kompaktní celek. Řadím se k té skupině lidí, podle které nelze filmy posuzovat odděleně. Když se chci kouknout na Pána prstenů, vždycky si pustím všechny tři části (a volím prodlouženou verzi), aby se dostavilo uspokojení z příběhu. Dvojka budí rozporuplné dojmy, protože tvoří přechod od pohádkové jedničky k osudové trojce. Každý příběh má úvod, stať a závěr a do těchto tří částí není rozdělen každý z filmů této trilogie, ale celý příběh, a Dvě věže jsou právě onou statí. Mostem, přes který dojdou hrdinové z jednoho břehu na druhý. Každé dobrodružství počíná hrdinovým poznáním, rozhodnutím (FOTR) podstoupit cestu (TTT), která je dovede do cíle (TROTK). Záleží jen na tvůrci, na kterou z těchto tří částí dá největší důraz.

Rozhodně nelze říci, že trojka je velkolepá a epická, protože tato slova jsou jí prostě malá. Tolkienův příběh je osudový a archetypální a na trojce je to vidět nejvíc. Návrat krále je vyvrcholením nejen příběhu, ale i filmové trilogie, a to v plném slova smyslu. Vše, co se v předchozích dílech připravovalo, je zde plně zúročeno. Oscarové žně tentokrát hovoří za vše.