Afterpoe

Laciné, účelové, bezcharakterní, klišovité, prvoplánově vykradené, průhledné, nudné, laciné, amatérské a nesmyslné, zbytečné, tristně odfláklé blití. Uwe je plivancem na filmovém plátně a je žádoucí, aby ho už konečně někdo setřel.

Nejdřív jsem nechápal. Díry ve scénáři? Nevhodná a až příliš výrazná hudb? Kamera ledabyle boří konvence, vadí mi to... ? Opak se stal pravou, mým velkým překvapením, zabijákem nedůvěry. Všechno je to jedno velké Genium. To co se tváří jako úvod/první část filmu/předlouhý epilogue, je přitom geniální, velmi jasně rozmyšlená předehra tvůrců, tohoto nenápadného, však předrahého kamene. Daniel Day-Lewis jen a pouze blyští, jeho charakter je gradován úměrně s oprašováním průzračnosti filmového šperku, ruku v ruce s Paulem Deno. Kamera se stává štětcem vyspělého umělce promítacího plátna, dosahuje vrcholu a vlastní průkaz estetické destrukce konvencí a zvyků. Hudba v druhé části ulehne a v naprostém tichu poukáže, že se stala onou neuchopitelnou realitou, tušením zahořklého konce. Unikátní atmosféra, unikátní styl. Nekompromisně superlativní skvost!

Od filmu s obsazením hereckých talentů jako je Jack Nicholson, Morgan Freeman, jsem čekal víc. A to i přes klišovitě častě (zne)užívanou zápletku.

Nedotažená, uspěchaná a často nesrozumitelná ptákovina. Zásadní nedostatky v komunikaci s divákem.

Kvalita se opravdu velmi různí. Sériemi i díly v nich.

Cronenberg má problém, že jsou jeho filmy přijímány dost kontroverzně. A proto v tom udělám guláš a okořením pouze třemi zrnky hodnocení. Vyústění Příslibů mě strašně zklamalo a občasná táhlost a pommmalost taky. Na mých smyslech Přísliby negradovaly tak, jak jsem očekával.-( -ovšem, to je tak obecně problémem Cronenbergových filmů - gradace; někdy to od něj beru a jindy zase ne e.

Několikrát recyklované, nevybočující.

Simpsonovi si s filmovým plátnem nerozumí. Okolo několika dobrých gegů, co by vystačily na jeden pořádný televizní díl, nacpali autoři až příliš mnoho mdlé omáčky. Prostý průměr.

Přiznávám se, nedívám se až tak na obsah, kterému se v dnešní době a mých letech jen směju a vědomě si neuvědomuji okolnosti této doby. Dnes s odstupem tedy hodnotím vysoko. Zeman je velmi temný seriál. Atmosféra by se dala mnohdá krájet a je fakt že stbácký kecy tomu taky dopomáhají. Některé díly slabé, jiné zase naopak velmi dobré.

Vykradený Pán Prstenů (možní i Matrix a Zaklínač.-)) a to i bohužel z hlediska stopáže, která se v tomto případě stává utrpením. Uwe nám zvyšuje rozpočet, nicméně jeho režijní um se úměrně nezvyšuje. Možná i naopak. Velkolepost dohání dlouhotrvajícími "akčními" scénami (tentokrát nejsou vyloženě špatné, ale je jich jak nas*áno), co vás spolehlivě ubijí do tupého čumění. Dialogy a herectví je možná o něco málo vyšší než v BloodRayne, nicméně je to pořád stagnující krize. Naprosto nedostižným vrcholem je pak všudypřítomná, příšerně necitlivá hudba, která má kompenzovat pravděpodobně nekvalitní vizuálno (chvílemi je snad dokonce falešně!) Člověk by řekl, že snad neexistuje organismus, který by se ze svých chyb neponaučil a nesnažil se je alespoň trochu napravit. Ovšem Uwe je takového stvoření naprostým příkladem. Jeho narcismus, povýšenost a přesvědčení o svých vlastních kvalitách opravdu nezná mezí. Lacinost jepak jeho životním krédem.