Cruchot

Nemůžu si pomoct, ale pro mě je právě tohle nejlepší díl celé série. Neuvěřitelné množství skvělých hlášek a gagů, brilantní český dabing, mnoho zajímavých nápadů v stokrát provařeném tématu člověk versus mimozemšťané (olej, dunění, chcípnutí auta atd. atd.) Tenhle film jsem viděl snad už tisíckrát a budu se při něm smát i po tisíci prvé. (Ještě včera tady ta restaurace byla....Tady jsme seděli, fakt!....Dali jsme si ragú...Fakt!...)

Seriál, na který se dá dívat pořád dokola. Jednoduše lahůdka. Zaplaťpánbůh za český dabing.

Hodně silný film hodný zamyšlení. Racionalita versus víra. Hloupost a fanatismus proti přirozené lidské touze po vědění a logickém myšlení. Můžeme však člověka tak snadno odsoudit za jeho víru? Úvaha nad otázkami nadnesenými ve filmu by mohla zabrat hezkých pár desítek stran textu. Film má nadčasové poselství a brilantní dialogy a úchvatné herecké výkony všech zúčastněných z něj dělají víc než jen zajímavou podívanou.

Vynikající film po všech stránkách. Technicky téměř dokonalý. Člověk jen žasne, kam už vývoj v anïmovaném filmu pokročil. A nejde jen o výborně natočené cool akční orgie a vizuální efekty. Ti animáci totiž skutečně hrají a dokážou předvést opravdu velmi širokou škálu emocí a výrazů. Co se tedy týče vizuální stránky věci, člověk se může jen kochat. Ale dnes už existuje tolik animovaných snímků, že technika není všechno. Naštěstí Úžasňákovi nepropadají ani po příběhové stránce. Ba naopak. Scénář je nadprůměrný, děj poměrně originální a má spád. Humor velmi často ocení spíše ti starší, ale bavit se v kině musí určitě celá rodina. Nadabování postaviček je vynikající a to dokonce i v češtině. Opravdu váhám, která verze je lepší. Výborná je i hudba, která napůl vykrádá a napůl paroduje bondovky i jiná špionážní nebo akční dílka. Pro mě jsou Úžasňákovi aktuálně asi nej animovaným snímkem posledních let.

Sice trochu něco jiného, než jsem původně očekával (zvlášť poté co jsem přelouskal hafo příběhů pana Asimova), ale přesto jsem nemohl být nespokojen. Svižný film, který nijak zvlášť nemoralizuje nebo nefilozofuje, "jen" se snaží pobavit. Autoři použili některé motivy (roboti, tři zákony robotiky a úvahami nad jejich dodržováním) a jména postav (dr. Lanning, dr. Calvinová), ale jinak se předlohou nenechali nijak zvlášť svazovat, což je možná nakonec dobře, protože jsem se skutečně bavil, i když jinak než u knih. Vizuální podoba snímku je jednoduše fantastická a scény ve městě nebo s roboty jsou prostě dechberoucí. Film je veden v lehkém duchu, akce střídá akci, hláška hlášku a člověk se jednoduše nestačí nudit. Ústřední trio Smith, Moynahanová + robot Sonny je nadmíru sympatické, zápletka je jednoduchá, ale přesto nakonec poměrně překvapivá a máme tu nakonec i něco k zamyšlení. Celkově vzato patří tento film určitě do top sci-fi posledních let.

Pro mě jeden z nejlepších filmů, který v roce 2005 běžel v kinech. Spielberg pojal Wellsovu předlohu osobitě a tak trošku jinak, přesto jí zůstal v mnoha ohledech věrný. To, co oceňuji na filmu nejvíc (a co i sami tvůrci neustále dokola omílají) je snaha vyhnout se zažitým žánrovým klišé (generálové u map, hrdinové a prezidentové udatně čelící invazi apod.) a pohled na vpád mimozemšťanů takříkajíc zezdola, z pohledu obyčejných lidí. Navíc způsob, jakým je film natočen, v některých pasážích doslova bere dech. Báječné vizuální efekty, až dokumentaristická Kaminského kamera, přesná Williamsova hudba a také výborný zvuk (např. při houkání nepřátelských tripodů mi běhal mráz po zádech). To vše pod výborným Spielbergovým režijním vedením přináší necelé dvě hodinky opravdu skvělé podívané. Herecké obsazení je taktéž velmi slušné. Cruise zrovna nemusím, ale těžko si dokážu představit v této roli někoho jiného. Úžasná je Dakota Fanning, slušně si vede i Justin Chatwin a svou roli si vychutnal také Tim Robbins. Scénaristicky poněkud průměrné, ale některé jsou scény jsou prostě nezapomenutelné (projíždějící hořící vlak, Dakota zírající na mrtvoly plovoucí v řece, úvodní útok Tripodu v ulicích Jersey a mnoho dalších). A onen neustále propíraný překvapivě rychlý závěr mi už napodruhé tolik nevadil. Já jsem se skvěle bavil.

Příjemná jednohubka. Zajímavé obsazení. Atmosféra. Natočeno s přehledem. Za mě palec nahoru.

Knihu jsem nečetl, takže jsem byl ušetřen všemožného srovnávání a očekávání. A mohl si užít film, o jehož ději jsem moc předem nevěděl. To, co jsem věděl předem a co bylo asi hlavním důvodem, proč jsem se na film podíval, bylo jméno hlavní představitelky. Daisy Edgar-Jones je pro mě objevem tohoto roku a když už pro nic jiného, tak kvůli ní stojí za to film shlédnout. To, jak se jí podařilo ztvárnit plachou, křehkou a přesto vnitřně silnou hlavní hrdinku, volá po pozornosti odborníků vyhlašujících všemožné herecké ceny. Za vypíchnutí stojí i výtečná výprava, práce kamery, hudba a vůbec celé vizuálno. Takže i přes oprávněné výhrady, které se týkají určitých dějových klišé, se na film (a zvlášť na jeho ústřední představitelku) prostě pěkně dívá. Za mě rozhodně palec nahoru.

Jeden ze starších filmů, o jehož existenci jsem neměl tušení a narazil na něj víceméně náhodou. V našich televizích se asi neobjevuje často. A platí to pravděpodobně i o některých západoevropských.  Na webu IMDB někteří uživatelé píší, že ho např. nikdy nevysílali ve Velké Británii - možná pro to, že film financoval samotný Muammar Kaddáfí. Italové asi také nebudou film sledovat lehce. Naopak v Arabském světě je film velmi populární. Každopádně určitě stojí za to najít si na tento výborný snímek čas. Třebaže stopáž není úplně přívětivá, film uběhl jako voda. První půle je možná slabší - je třeba představit hlavní hráče, situaci, dobu a prostředí. Je tu také plno klišé, které by člověk u tohoto typu filmu očekával. Rozjezd je tak poněkud pomalejší, ale člověk má možnost nasát atmosféru místa a doby a navázat vztah s postavami příběhu. Druhá půlka filmu pak dupne na plyn a dle mého skromného názoru nemá hluché místo. Přes velké množství (pro mě překvapivě) velmi dobře natočených akčních a bojových scén je pak vrcholem filmu obyčejný rozhovor. Velkým plusem snímku je jeho vícerozměrnost a "nečernobílost". Ačkoli z logiky věci a s ohledem na produkci filmu tu jsou oslavováni především Arabové a jejich statečnost, nezdolnost a obětavost, vše není úplně černobílé. Italové tu nejsou vylíčeni v tom nejlepším světle, ale i mezi nimi se najdou minimálně tři důležité postavy, které mají svědomí a a mohou si získat divákovu přízeň. Na druhou stranu se tu objevují i Arabští kolaboranti. Určitě nelze tedy všechny házet do stejného pytle. Úplně černobílé nejsou ani 2 hlavní postavy, na jejichž střetu snímek stojí - arabský vůdce Omar Mukhtar a italský generál Rodolfo Graziani. Omar Mukhtar v podání vynikajícího Anthonyho Quinna (ten postavu snad ani nehraje, ten jí prostě je) je národním hrdinou v tom nejlepším slova smyslu - moudrý, odvážný, spravedlivý, čestný. Ale také je to jen člověk s obyčejnými lidskými slabostmi a rozhodně nehraje jen v rukavičkách. Rodolfo Graziani v podání taktéž výborného Olivera Reeda působí jako bezcitný, krutý, nemilosrdný velitel, ale také je to kultivovaný džentlemen, který dokáže ocenit svého soka a nezabíjí  a neničí pro nějaké potěšení. Spíše pragmatik než zrůda. ("dejte mu vodu, ovoce, jídlo, co chce, neubližujte mu, ráno ho pověste", na adresu Omara po prohrané bitvě s uznáním: "je dobrý, ten stařík je dobrý"). Celkově mě film velmi mile překvapil. Pro milovníky historie a válečných filmů jasná volba.

Pan Scorsese nikdy nepatřil k mým oblíbeným režisérům a ani tenhle film na tom nic nezmění. Ani tady mě úplně nenadchl způsob vyprávění a dějově je film spíše podprůměrný. Co se ale nedá Scorsesemu asi nikdy upřít je řemeslná stránka věci. Výprava, kostýmy, vypiplanost, preciznost a vycizelovanost téměř každého záběru. Vtahující a perfektně vystižená atmosféra dané epochy. Tady se nedá nic vytknout. Jako vždy výborný Daniel Day-Lewis. A pak Winona a Michelle, kvůli kterým jsem si upřímně film pustil především. A díky těmto dvěma kouzelným osůbkám nemůžu pod ****.