netopyrecek

Film o drogách, který nikoho nemoralizuje, jen v čisté formě ukazuje, jak umírají sny. Nakonec se s tím každý musí porvat úplně sám.

Pohled na drtivý dopad finační krize v zemi, kde i chudí byli předtím vlastně bohatí, skvěle vykresluje skutečné paradoxy všedního života současných Islanďanů. Snad jen délka dokumentu je na všechny ty emoce až příliš.

Film dokonale vystihuje atmosféru islandského venkova, ze kterého je tak težké uniknout. Noi Albinoi je jeden z mých nejoblíbenějších islandských filmů, protože pokud si připustíme, že většina postav je stvárněna neherci, tenhle film si skutečně na nic nehraje a ani nemusí.

"Jediný důvod, proč tady lidi žijí, je, protože se tu narodili." Tenhle film je nejlepší příručka o přežití na ostrově uprostřed severního Atlantiku, která se člověku může dostat do ruky.

Asi mi skutečně unikla pointa filmu. Pokud měl působit důvěryhodně, tak u Blair Witch jsem se aspoň týden potom bála jít do lesa, po shlednutí Cloverfield bych letenku do New Yorku vážně nezrušila. Pokud mělo jít o thiller, největší nápěti u mě vzbuzovala myšlenka, že všichni hlavní aktéři umřou a nebo někde ztratí tu tolik opečovávanou kameru a film skončí. Nejvíc mysteriózní na celé téhle podívané bylo to, jak lze někomu vyrvat z ramene kus železobetonové konstrunkce bez mrknutí oka a větší ztráty krve. A největší sci-fi? Asi že jsem to vážně dokoukala až do konce, čemuž doteď nemůžu uvěřit. Pokud se na tomhle filmu dá najít nějaký klad, tak je to určitě délka záznamu.