Recenzie (20)
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/161/211/161211884_2a304a.jpg)
Život je krásny (1997)
Naprosto famózní Benigni. Nemám co dodat, budu se dnes culit celý den. Život je někdy krutý, ale krásný...
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/360/160360471_0d8533.jpg)
Osem hrozných (2015)
Trochu větší zklamání. Tarantinova tvorba patří mezi mé top, ale tohle ne. Jak to říct, už je to trochu moc...
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/467/160467164_5dda57.jpg)
Dánske dievča (2015)
Čím to je, že mě Eddie vždy dokáže dojmout k slzám?... Jeho způsob hraní, mimika ve tváři a každý pohled mu do puntíku věříte. Z jeho a Aliciiny strany nemá film sebemenší chybu. Na Aliciu se opravdu krásně dívá, svou roli hraje nadmíru přesvědčivě a souzníte s ní v její nelehké situaci. Eddie měnící se v roztomilou a culící se Lili opravdu nakonec vypadá a chová se jako žena, ač je o pár centimetrů vyšší oproti svým kolegynim v práci i starému známému Henrikovi. Film je klasickou ukázkou stylu Hoopera a jeho hlavního kameramana Cohena (detailní záběry na malebná místa, postavy většinou soustředěny pouze do části obrazu, chladné barvy... ). Tento rozhodně zajímavý kousek si však i přes všechny tyto klady ode mě plný počet hvězdiček nedočká. Některé scény filmu mi přišly zbytečně natažené nebo zbytečné úplně. Chápu, že Hooper chtěl co nejvíce přeblížit Einarovu proměnu a její vliv na okolí, nicméně když bylo vše vysvětleno a už se pomalu chystáte na další děj, máte déja vu a opět jste svědky nějaké hádky, breku, nasazení šatů apod... Kromě této "maličkosti" bylo vše perfektní, včetně výpravy, kostýmů a hudby. Snad se dočká i nějakého toho Oscara (osobně bych ho dala Alicii). 85%
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/346/160346011_176a87.jpg)
Lída Baarová (2016)
Nemůžu říct, že jsem zklamaná. Spíš řeknu, že jsem to očekávala už po shlédnutí traileru a bohužel jsem se nezmílila. Hodně promarněná šance. Život a mysl této slavné herečky se stal pro mnohé otazníkem a ve filmovém zpracování se s tím dalo pracovat daleko lépe. Obrovskou chybou je čeština. Kříž alias Hitler mluvící česky je směšný, zahraniční herci velmi nepovedeně nadabovaní (navíc, proč tak známými dabéry? S méně oposlouchaným hlasem by to aspoň tak nebilo do uší). Film mi také přišel velmi krátký, toto téma si rozhodně zasloužilo alespoň dvě hodiny a možná by tak byly lépe vystřihnuty důležité momenty. Což mě vede k dalšímu prů*** tohoto filmu a to je hudba. Heroismus některých scén podtržený příliš hlasitou hudbou (oproti zbytku filmu je to hodně znát), někdy zazní hudba, když nemá a někdy zase nezačne hrát, když by se hodila. Pokus o vnesení několika moderních prvků do filmu (mini Spoiler: příjezd od Berlína, výtisky časopisů a plakátů, oheň v Goebbelsově domě - to vypadalo velmi lacině a úplně zbytečně)... Všechny tyto aspekty z toho původně velkofilmu udělaly televizní film, který naprosto ztratil na věrohodnosti a vlastně jediné, co si z toho filmu odnáším, není názor na Lídu Baarovou, ale na zmaření tak skvělého potenciálu. Mohl to být český film roku, škoda.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/316/160316149_59bddd.jpg)
Hry o život: Drozdajka 2 (2015)
Kde začít... Trochu si nadávám za to, že po předposledním díle celé ságy jsem to nevydržela a knihu dočetla do konce. Což tím pádem znamenalo, že mě ve filmu nic moc nepřekvapilo (teda až na pár lekacích scén, ze kterých jsem měla doslova knedlík v krku)... Jennifer opět dokázala, že patří mezi velké herečky (promiň Julianne, ale tady jsi totálně ve stínu), každá její emoce byla důvěryhodná a procítěná. Ano, je to klišé. Je to šílený klišé, ale můžeme být rádi, že se americká produkce nerozhodla změnit Hunger Games ságu pouze na romantickou slátaninu, nýbrž se z celého příběhu vážené paní Collinsové snažila vytřískat co možno nejvíc. Po scénaristické stránce tedy tleskám, vše ladilo, nechybělo napětí, romantika, smutek, akce, místy i trochu humoru... nicméně nejsem jediná, kdo si nevšiml spojitosti s tématem revoluce v Hladových hrách s nynějším děním ve světě. Dlouho se mi nestalo, že jsem odcházela z filmu s tísnivým pocitem, že ten film by si "někteří" mohli vyložit po svém a obrátit tuto rebelskou ideu ve svůj prospěch. Nechci zabíhat do detailů, chytří si domyslí... I přesto, že závěr trilogie (ehm filmové tetralogie) má své epické a pro mnohé překvapivé vyvrcholení, skvostnou Howardovu hudbu, scény, po kterých naskakuje husí kůže i vám vlétnou slzy do očí, něco mi na celém filmu kazilo dojem a to byl střih. Možná už si teď hraju na přílišného kritika a rejpala, nicméně některé scény mi přišly zbytečně krátké (resp. nicneříkající) a jiné byly podle mě utlé příliš brzy, než vůbec jeden herec z dialogu stihl na určitou myšlenku toho druhého zareagovat alespoň mimikou ... I z toho důvodu srážím jedno *, ale zbylé 4 si dokonale zaslouží.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/163/438/163438279_1c651b.jpg)
Rozprávka rozprávok (2015)
KVIFF 2015 Nejsem ten typ filmového fanouška v Karlových Varech, který stojí od rána do večera fronty u pokladen a snaží se vidět pokud možno co nejvíc filmů všech sekcí a žánrů. Jelikož se mi letos povedlo i tak vybrat si filmy hodně těžké a pro mě mnohdy až deprimující, chtěla jsem prostě oddych. A dostala jsem přesně to, co jsem chtěla. Tahle "pohádka" mě nalákala už svým velmi slušným hereckým obsazením a také námětem, který vychází ze starých neapolských pohádek. Je to trochu jiné kafe, než jsme u pohádek zvyklý. Člověk může mít ze začátku pocit, že děj ubíhá strašně rychle a že to pak bude nuda. Nicméně opak je pravdou. 125 minut uběhlo jako voda a film v zásadě neměl slabou chvilku, což je hlavně díky tomu, že se zde prolínají tři různé příběhy o třech rozdílných královstvích se třemi různými zápletkami (ano, klasická pohádková číslice). Tento film nabízí snad vše, co se od pohádky očekává - kouzla, draky, obry, lásku, touhu, zlo, dobro... I přesto ale nečekejte pohádku v pravém slova smyslu. Název filmu chápu po zhlédnutí víc ironicky a velmi se divím, že nemá v žánrech uvedeno i "horor". Jinak řečeno, kdybych měla děti, na tohle bych je určitě neposlala do kina. Ano, stává se, že v pohádkách zemře nějaká ta záporná postava nebo rytíř v boji, ovšem tolik krve a zlomených vazů, jako nám naservírovali v The Tales of Tales, jsem opravdu nečekala (Spoiler: především scéna se zhrzenou sestrou, která chtěla být krásná a tak se nechala stáhnout z kůže, mi dokonce připomínalo závěr filmů o Carrie, a to přece patří mezi horory, ne?). Takže shrnuto podtrženo, pro mě největší překvapení letošních Varů a zřejmě i nejlepší ze zhlédnutých filmů. Perfektní Vincent Cassel, u jehož scén jsem se prakticky pořád smála, moc hezké provedení, zpracování a vizuální stránka taktéž moc povedená a nakonec plus za princeznu Violet (kdo viděl, pochopí). 85%
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/685/158685352_fcec1b.jpg)
Čistá duša (2001)
(spoilery) Jakožto milovnice životopisných filmů o lidech, kteří v něčem změnili svět i přes těžké životní úděly, se kaju, že jsem A Beautiful Mind tak dlouho vypouštěla ze seznamu svých "must see" filmů. Mrazivý příběh pana Nashe dokonale podtrhly výkony Russella a Jennifer, i ostatních ,,neviditelných" herců. Chyběl mi zde jen moment překvapení. Nashův životopis nemám nastudovaný do detailů, ale od počátku filmu jsem tušila (a uhodla), co je halucinace a co není, a tak jsem se spíš soustředila na to, jak to filmaři pojmou. V zásadě jim nemůžu nic vytknout, jen od chvíle, kdy se John vrací do normálního života, už film v zásadě nemá co nabídnout. Příběh se pak táhne svižně jak letní větřík, než hlavní hrdina dostane Nobelovku a pak... konec. Takže v podstatě trochu zklamání. Možná i proto, že mám ještě v živé paměti The Theory of Everything, které ve mě zanechala daleko hlubší stopu.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/165/560/165560445_c598a2.jpg)
Muž z ocele (2013)
Nikdy jsem nebyla velkým fanouškem Supermanské ságy. Tenhle hrdina ve mě nikdy nevzbuzoval velké emoce, ani ta jeho převeliká síla, kterou ničí jeden barák za druhým a hází autama jak s ping pongovými míčky, mě nijak neuchvátila. Bohužel, ani tento film není výjimkou. Doufala jsem, že když se spojí dvě má vyhledávaná tvůrčí jména Snyder a Zimmer, vznikne z toho něco mimořádnějšího a epičtějšího. Hudbě nemám co vytknout, Zimmer se opět vyznamenal. Ovšem celkově? Dostala jsem jen dvouhodinovou klasickou superhrdinskou story, jen s větším nádechem moderního filmového umění. A je tu spoustu věcí, které bych filmu vytknula (spoilery!): 1) První hodina filmu mi přišla místy zbytečně zmatená. Všechny ty prostřihy z dětství a pak zase do současnosti, slečna Lois a její hledání a hlavně až příliš rychlé a snadné nalezení, vyprávění o úmrtí otce (toho lidského)... prostě herecké obsazení mohlo být jakkoli hvězdné, ale ten příběh dohromady nefunguje. 2) Vztah Clarka a Lois. Ani se mi nechce věřit, jak tohle tvůrci s prominutím odflákli. Lois po pěti minutách hledání ví, kdo je Clark, řeknou si za ten film pár vět, on ji následně asi 20x zachrání život a je z toho láska jako trám? A kde je nějaká chemie? Mezi těmito herci to buď vůbec nejiskřilo nebo měli jejich vztahu dát tvůrci větší prostor, protože ta jejich pusa byla jak rána z čistého nebe. Prásk! Země je v ohrožení! Právě jsem tě znovu zachránil! Asi tě miluju! Kiss ... 3) Děsivá hodina akce. Nevím, jak jinak bych to nazvala. Nejsem žádná puritánka, nevadí mi ničení a bitky se záporáky, komiksové filmy obecně patří k mým nejvyhledávanějším. Jenže to, co tady velký Superman předvedl s úhlavním nepřítelem mi přišlo až komické. Řežba hlava nehlava, zničíme u toho celé město, nevadí, když jeden proletí pěti baráky po sobě a druhý svýma laserovýma očima zboří celý mrakodrap. Pak po sobě hodíme pár aut, necháme spadnout pár letounů, jo ještě tam občas prolétne vagon... a konec záporáka? To už nebudu komentovat. Zdá se, že už jsem tomu vytkla dost. Z těch kladnějších stránek filmu (díky kterým dostává dané hodnocení) bych určitě vyzdvihla Russela Crowea (starostlivý, milující a moudrý otec), Henry Cavilla (sedl mi, hezky se na něj dívalo a v této roli obstál slušně, tedy až na ten vztah s Lois, ale to už není jeho vina) a příběh Kryptonu (povedeně vykresleno, vizuálně potěšilo, příběh důvěryhodně vylíčil osud Kalův i ostatních obyvatel). Jo a ta hudba... 60%
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/165/568/165568890_dda255.jpg)
Birdman (2014)
Eh?! ...
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/711/158711110_81f42e.jpg)
Teória všetkého (2014)
Nádherné, dojemné, úchvatné. Dostala jsem od filmu ještě víc, než jsem očekávala. Stephen Hawking je obrovská osobnost, natočit o něm životopisný film chtělo vskutku velkou dávku odvahy, velmi kvalitní scénář a především perfektního herce. A Eddie Redmayne si toho Oscara zatraceně zasloužil! Věřila jsem mu každý pohyb, každý tik ve tváři i pohled vyjadřující vše, co cítí a co chce říct. Někdo tu píše o přehnané romantice a přeslazenosti fimu... S tím nesouhlasím. Přiznejte si, kdyby byl film o jeho životě zaměřený výhradně na jeho práci a jeho teorie, většina lidí by to po půl hodině vypnula, protože se nechce dívat na sérií výpočtů a hypotéz. Lidé chtějí příběh a to jim Teorie všeho dá! Dá jim skutečný příběh, který vezme člověka za srdce, donutí ho k zamyšlení a k posmrkání nejméně jednoho balíčku kapesníků.