Ralna

Jednoho ne tak krásného dne se nad Johannesburgem objeví vesmírná loď. Mimozemšťani, přezdívaní kreveťáci, jsou vyhladovělí a skoro nad hrobem. Lidé jim poskytnou pár hektarů na své planetě a tím vznikne ghetto s 1,8 milionu těchto tvorů. Z kreveťáků se stávají výtržníci, lidé je musí hlídat a průběžně jim zabavovat zbraně... Situace dospěje k tomu, že je chtějí přesunout na jiné, "lepší" místo, aby se obyvatélé města nemuseli bát vyjít na ulici. Jenže dojde k malé nehodě, kdy Wikus, jeden z členů organizace dohlížející na mimozemšťany, přijde do kontaktu s jejich zařízením, je kontaminován a začne se měnit na jednoho z nich... Od filmu jsem nic moc nečekala, recenze jsem nečetla, a jsem spokojený divák. Chválím způsob zpracování - dokumentární forma. Podle konce by mohlo přijít pokračování, ale lépe by udělali, kdyby to nechali být.

Máme tu svobodnou čtyřicátnici, scénáristku Rosie, a její pubertální dceru Izzie. Rosie se zamiluje do mladíka Adama, který přišel na konkurs o roli v seriálu, a Izzie zažívá svou vůbec první lásku. Dvě bláznivě zamilovaný ženský, který musí překonat překážky a najít si ke své lásce cestičku. Příjemná komedie, fajn hudba, nasmála jsem se a mám teď báječnou náladu...

Tragický životní příběh editora francouzského Elle, který byl po mozkové mrtvici upoután na lůžko. Jeden z filmového klubu na Cinemaxu. Depresivní námět, přesto vtipný a braný s nadhledem.

Michelle Pfeiffer i Rupert Friend, oba dva jsou úžasní. Konec filmu se mi zdál tak náhlý, ale vlastně přišel v nejvhodnější okamžik. Happy end jsem nečekala, takové příběhy šťastně nikdy neskončí. Líbil se mi občasný vstup vypravěče, hudba, a barevnost filmu - ta zahrada a vůbec všechno v domě. Neomrzel mě ani po čtvrtém zhlédnutí (během hodně krátké doby).

Nevšimla jsem si žánrového zařazení a šla jsem do kina "jen" na thriller s fajnovou Cameron. No ale co se z toho filmu během následujících dvou hodin vyklubalo... Z kina odešel psychicky rozložený člověk. Nevim, jestli jsem jen měla jednu ze svých labilnějších nálad, nebo na mě měl takový vliv tento film. Každopádně skvělý. Námět, herci, zpracování, tajemno, i ten konec. Mám zase o čem přemýšlet. Mmch. Diazka stárne do krásy.