RetroMan

Je to jeden z těch klasických filmů, ve kterých účinkovala Laura alias černá Emmanuelle v 70.-tých letech. Pokusy o zabití se mi zdáli směšné, jakoby o nic ani nešlo. Hlavní atributy filmu: příroda a Laura Gemser.

Ačkoli český distributor zvolil název filmu, který již v kinech s lepší odezvou a vtipnou zápletkou v roce 1994 běžel, nebyl to hloupý příběh. Katheryn Winnick je okouzlující, zatímco Jeremy London mě neokouzlil ani omylem. Těšil jsem se na vzájemný propletenec vztahů a těl, ale tak cudný snímek jsem dlouho neviděl. Nikterak se mi nezamlouvala scéna, kdy rozrušená manželka vkročí do třídy svého manžela a přede všemi studenty vede trialog spolu se svou milenkou a konkurentkou. Ze zajímavého tématu se vyklubalo ponaučení, že někdo na milostný trojúhelník má žaludek a někdo nemá. Kvůli tomu si není třeba stanovovat pravidla.

Film je sice průměrný, ale odpočinkový a vtáhne vás do děje. Když čekáte romantiku (nemyslím romantiku za každou cenu), dostanete romantiku. Trochu mě mrzí, že distributoři filmu chybně napíší obsah filmu. Zatímco se její spolužačky vdávají jedna za druhou, tak knižní editorka Gwen zatím nenašla toho pravého. Dostane však možnost pracovat pro známou, úspěšnou spisovatelku romantických trháků Dahlii a být jí tak po boku při psaní jejích pamětí. Dahlia byla už šestkrát vdaná a tak udílí rady Gwen a její kamarádce, jak dostat svého vysněného do šesti měsíců před oltář. Gwen však potká dva muže, nerozhodného prodavače knih a rozhodného, movitého právníka. Zvítězí rozum nebo srdce?

Ačkoli se mi nelíbí evangelická kazatelská show a její komercionalizace, tak ukázka několika zfanatizovaných švédských bigotních věřících mé přesvědčení jen potvrdila. Hlavní představitelka, daňová expertka Rebecka, se vrací do své rodné Kiruny v době sluneční záře, aby utěšila svou sestřenici Sannu, která našla svého bratra Viktora mrtvého v kostele místní náboženské komunity s uřezanýma rukama. Automaticky se postaví na stranu její obhajoby, ale Sanna je přesto ihned zatčena a uvězněna. Rebecka tak potkává ve svém rodném městě několik postav, se kterými ji pojí společné zážitky. Od těch špatných prožitků Rebecka z Kiruny před sedmi lety utekla. Nyní se vše vrací jako bumerang. Sic jsem se místy ztrácel v přehlednosti postav, nečekaný závěr, mrazivá Kiruna i chladná atmosféra činí film shlédnutelným.

Ve srovnání s předchozím snímkem ANI KROK ZPĚT horší film. Soudruh poručík Suchanov už není poručík, ale kapitán a i když je milý, odvážný a čestný, tak mu ta letní romance nesluší. Marina je však pohledná, což kapitánovi brání ukázat více hrdinské akce. Jeho hrdinství se přesto dočkáme v podobě rozkrytí šmelinářského kontrabandu a na závěr i vojenské akce proti Němcům, kde už je to on, jak ho známe. Bohužel v tu dobu film končí. Jaké překvapení, že nalézá i svou novomanželku Marinu na frontě. To asi ten německý důstojník neumí střílet ... (všimněte si, že při popravě se opravdu nestřílí).

Začátek mi rozhodně neučaroval, hudba, vzpomínky na snoubenku, která odešla od oltáře bez žádných dialogů. Později film nabírá kurs směrem k rozhodnutí mezi srdcem a rozumem (zde padnou první náznaky morálního ponaučení), ale film s dopředu netušenými anděly dává filmu gradaci a napětí. Jestliže věříte na anděly, pak budete film sledovat se zatajeným dechem.

Film, jehož schéma už jsem viděl mnohokrát. Kluk přijde z basy (škoda jen, že nemluví o tom, jak by chtěl zůstat čistý), je spontánní, potkává se svým bratrem, právníkem, který pracuje pro místního mafiána. Ten chce už několik let získat lukrativní pozemky ve městě a tak neváhá mučit, vydírat a zabíjet majitele oněch nemovitostí. Kluk udělá dojem na šéfa mafiánů svou výmluvností a jednáním (asi se to naučil v base) a tak chodí spolu se rváči vybírat peníze nebo je nutí podepsat smlouvu o prodeji. Chová se tak přátelsky, že všechny dostává na svou stranu. Podaří se mu vybudovat si důvěru u šéfa dětského krizového centra a jeho dcery a tím se zapojuje do jeho ochrany a proti plánům mafie. Film je lehce předvídatelný.

Novodobý ruský válečný akční film o tom, jak Kozáci (jako chrabrý národ odporující i samotnému Stalinovi) likvidují ustupující Němce v západních Čechách (ačkoli se točilo všude možně). A tak sledujeme skupinku kozáckého bratrstva, jejich hrdinství a udatnost, jak postupně po lesích snižují počty Němců i sebe samotných až do bodu Omega.

Nápad s duchem za zrcadlem není nový, stejně tak jako mrazivé zjevování ducha se skřípavými zvuky a střihem. Na to, že dánská kinematografie předvedla takový výkon, bod k dobru. Děj filmu se odehrává v několika pokojích a na chodbě, což působí klaustrofobicky a mrazivě. Hlavní představitelka se mi docela líbila a tak jsem jí fandil, ať to se svým spolužákem Rolfem (divnej typ, mě se nelíbil) zvládne, ale nikdo jí ani nepřišel poděkovat. Málo postav, předvídatelný děj, lekačky a divnej konec.

Zpracování ucházející. Když jsem poznal, že se budu dívat na hrdinu v podání soudruha poručíka, jeho odvahu a jeho boj proti příkoří, těšil jsem se, že nebude nuda. Pak ale mé nadšení opadlo, když soudruh poručík uteče ze zajetí, kosí Němce a na 3 dny se opevní spolu se dvěma věrnými druhy ve skalní pevnosti. Jen se divím, že by je pak Němci nepopravili. Ale zrovna potřebovali na zprovoznění nového ruského děla odborníka a soudruh poručík této možnosti využil, aby spolu s kamarády znovu utekli a znovu se dali do boje.