Zaujímavosti k filmom (100)
Tridsať prípadov majora Zemana - Lúpež sladkého „I“ – 1947 (1974) (epizóda)
Herci Zdeněk Dítě a Vladimír Krška se spolu setkali ve dvou epizodách seriálu a v obou hráli odlišné role. V epizodě Loupež sladkého "I" hrál Zdeněk Dítě recepčního Josefa Heina a Vladimír Krška účetního Adolfa Barvíře. V epizodě Romance o nenápadné paní ztvárnil Zdeněk Dítě architekta Mácu a Vladimír Krška staršinu Malinu.
Skapinova šibalství (1961) (TV film)
Herečka Hermína Vojtová (postava Neriny) je v závěrečných titulcích jedné z dochovaných verzí chybně označena jako Terezie Brzková.
Vyprávěj - Kotva (2010) (epizóda)
Scéna z obchodního domu Kotva, kde hlídač zadrží babičku (Nina Divíšková) s podezřením na krádež, končí slavnou filmovou hláškou ("a když nějakýho kluka dostanem, tak je to určitě nějakej kripl") odkazující na film Černý Petr.
Jako bychom se ani neznali (1982) (divadelný záznam)
Pro Josefa Somra i Ivana Luťanského to byla první role ve stálém angažmá Národního divadla.
Krajné medze - Dead Man's Switch (1997) (epizóda)
Film, který Ben a Kaťja společně sledují, je epizoda Krajních mezí Paradise (Ráj).
Jahody na stéble trávy (1984) (seriál)
Seriál ostravského studia Československé televize byl natočen ve spolupráci s koncernovým podnikem Tesla Rožnov a Železárnami a drátovnami národního podniku Bohumín.
Cirkus Humberto - Slavné jméno (1988) (epizóda)
Přestože je v závěru na plakátech v divadle uvedeno, že Ludmila Humberto bude tančit Čajkovského balet Šípková Růženka, v divadle zní první věta z Čajkovského šesté symfonie.
Vladimir 518: Kilovej Bůh (2013) (hudobný videoklip)
Videoklip vznikl v rámci projektu Samosebou.cz.
Vladimir 518: Kilovej Bůh (2013) (hudobný videoklip)
Track produkoval Roman Holý a je volným odkazem na hit 80. let Karel nese asi čaj.
Vladimir 518: Kilovej Bůh (2013) (hudobný videoklip)
Pár dní po premiéře klipu zavolal kameramanovi klipu Marku Dvořákovi Vít Olmer, který chtěl aby dělal kameramana na filmu Bony a Klid 2.
Vladimir 518: Kilovej Bůh (2013) (hudobný videoklip)
Štáb ke svému nočnímu natáčení využil mnoha různých pražských lokací, které zapadaly do stylizace videa. Opuštěné Casino v Pařížské ulici se proměnilo v nefalšovanou osmdesátkovou diskotéku, čaj je k sehnání pouze pod rukou v temných zákoutích pasáží na Florenci a Muzeu.
Titanic (1953)
Ateliérové stavby a kulisy z filmu Titanic byly použity v několika dalších filmech společnosti 20th Century Fox (Páni mají radši blondýnky, Dangerous Crossing, A Blueprint for Murder).
Mikola - tenkrát na Koločavě (2011)
Natáčení proběhlo v srpnu 2010 přímo na Koločavě, kde známý bandita Nikola Šuhaj žil a skonal. Název filmu koresponduje s místním ukrajinským nářečím, kde ho místní nazývají Mikolou! [Zdroj: www.mikola-film.eu]
Mikola - tenkrát na Koločavě (2011)
V originálním provedení filmu v něm neherci hovoří svými jazyky (česky, polsky, slovensky a ukrajinsky), což koresponduje s prolínáním národností v době První republiky, kdy zakarpatská část Ukrajiny (Koločava) byly součástí tehdejšího Československa. [Zdroj: www.mikola-film.eu]
Mikola - tenkrát na Koločavě (2011)
Film byl natočený podle předlohy díla Ivana Olbrachta – Nikola Šuhaj Loupežník. [Zdroj: www.mikola-film.eu]
Mikola - tenkrát na Koločavě (2011)
Záměrem tvůrců filmu je to, aby divák po shlédnutí filmu nepoznal, že v něm hráli handicapovaní občané z Ústavů sociální péče. Tímto odvážným záměrem by se měl film výrazně odlišovat od většiny filmů, které handicap jejich herců naopak zdůrazňují. [Zdroj: www.mikola-film.eu]
Mikola - tenkrát na Koločavě (2011)
Patronem filmu a vypravěčem je známý herec a bavič Miroslav Donutil, který ztvárnil hlavní roli ve známém filmu o Nikolovi - Balada pro Banditu. [Zdroj: www.mikola-film.eu]
Príbehy tatranských štítov (2011) (seriál)
Prvým chatárom na Chate pod Rysmi bol v roku 1933 dvadsaťtriročný Ľudovít Krupitzer. Na svoje pôsobenie na tomto mieste spomína takto: „Ťažký život bol na chate. Nebolo tu nijakého súkromia, ani len veci kde zložiť. Ale robili sme to preto (a to nie je fráza), aby sme mohli v horách slobodne žiť. Trvale zostal len ischias a pocit, že tu zostal kus práce, na ktorú ľudia spomínajú a dosiaľ ju vidia. A potom ešte niečo hlboko v srdci, ale o tom už naozaj ťažko hovoriť." [Zdroj: K2 Studio]
Príbehy tatranských štítov (2011) (seriál)
Ostrý štít, Mních, Žabí kôň boli ešte začiatkom 20. storočia obostretí povesťou najťažšie dostupných tatranských štítov. Prišiel však 12. september 1905 a Šimon Häberlein a Katarína Bröskeová vyliezli ako prvý na Žabieho koňa. [Zdroj: K2 Studio]
Príbehy tatranských štítov (2011) (seriál)
Píše sa 21. december 1949, všade visia portréty Stalina s oslavnými nápismi a obrovskou číslicou 70. V Bratislave na slávnostnom zhromaždení reční Štefan Bašťovanský, generálny tajomník KSS: „Dnešným dňom bol najvyšší horský končiar našej republiky - Gerlach - nazvaný Stalinovým štítom. Nazvali sme ho tak preto, aby hlásal plamenné city vďačnosti, lásky a obdivu nášho národa k tomuto geniálnemu politikovi, mysliteľovi a organizátorovi." [Zdroj: K2 Studio]