topr harley

Jedná se o poslední němý film a zároveň první zvukový. Původně byl natočen v roce 1929 v němém provedení, dozvučen byl pak dodatečně o rok později.

Název filmu je odvozen od populární písně "Csak egy kislány van a világon...", kterou zpívá hlavní postava filmu.

Film byl původně natočen jako němý, což se odráží zejména v hereckých projevech.

První maďarský film, který byl částečně točen barevně.

Vedle ztvárnění hlavní postavy nazpívala herečka Emily Browning (Babydoll) také skladby "Sweat Dreams (Are Made of This)", která zazní v úvodu filmu, "Asleep", kterou lze slyšet ve scéně, v níž Babydoll pláče v umyvárně, a "Where is My Mind".

Původně se film jmenoval Cesta do života.

Původní divadelní hra Františka Pavlíčka byla nejprve uváděna pod názvem Černá vlajka. Až později se ji autor rozhodl přejmenovat na Labyrint srdce.

Film je považován za ztracený.

Film se natáčel nedaleko Nového Jičína na odlehlém lesním statku u Mutinů.

Eva Hudečková (Maryča), zvárnila ve filmu matku Tomáše Töpfera (Cyril), ve skutečnosti byl mezi herci věkový rozdíl jen dvou let.

Film se z části natáčel ve středoamerickém státě Belize, konkrétně ve městě San Ignaciov v přírodní rezervaci Chaa Creek a v historickém areálu Caracol, který je v současnosti významnou i vyhledávanou destinací s archeologickým nalezištěm a památníkem mayské kultury.

Po filmu Eaters (2011) se jedná již o druhou spolupráci Luca Boniho Marca Ristoriho na filmu se zombie tématikou. I tento produkoval Uwe Boll.

Cílem režisérské dvojice bylo natočit ne zrovna klasický zombie horor s důrazem na svěžest narativní stránky. Snímek byl také uveden na Cinema One Originals festivalu, který je zaměřený na filmy s odvážnými až troufalými.

Natáčení začalo již v roce 1929 a původně se mělo jednat o němý film.

Film měl původně režírovat Chris Weitz, ale kvůli stresu z natáčení a postprodukce z minulého dílu nabídku odmítl.

Film je natočený podle novely Margaret Mazzatiny.

Adaptace klasické komedie Williama Shakespeara je prvním celovečerním americkým filmem, jehož režisérem je žena.

Malte Thorsten obdržel za své přesvědčivé ztvárnění Olivera Film Award in Gold pro nejlepšího mladého herce.

Film je povedenou adaptací stejnojmenného bestselleru Johannese Maria Simmela.

Film se začal točit v roce 1940, ale práce byly přerušeny začátkem války. Poslední sekvence byly pořízeny v zimě 1941, do kin byl titul uveden až v červenci 1942.