messiah

Pokračování uprchlého chovance psychiatrického zařízení je o Nicholsona slabší, každopádně se zavřenejma očima a ve svářečský kukle stále ještě na dvě hvězdy, převážně díky tomu že pošahanost celé té komedie je ještě relativně vtipná, narozdíl od dalších pokračování. Přecejen absurdita trdla v pláštěnce je natolik silná že na dva filmy vystačí.

První příběh neprůstřelného tydýta v černém pršiplášti, kterej místo aby byl bezpěčně zavřenej za zdí ústavu, díky své paranoidní představě že je netopýr, prostě běhá po městě a dělá bububu na ještě pošahanější gangstery. Svou úchylnou schyzofrení představou se ještě chlubí promítáním propagačního loga na obří plátno na obloze, zřejmě pro vztek bezmocně přihlížejících psychiatrů. Největší slabinou filmu je rozhodně to, že v něm absolutně není vysvětleno proč toho magora ti psychiatři nemůžou dostat, co jim v tom brání...a to ani v lehkém náznaku. Každopádně tenhle film a jeho pokračování (Batman se vrací) je pro mě ještě celkem zkousnutelný, nejspíš kvůli Nicholsonovi, ač při vyloženě komixových scénách trpím a sténám!

Předkreslení ideální stopy je dokonalý. A konečné vyřešení problému taky :D

Málo Obelixe, žádný Idefix, malý prostor pro vedlejší role celkově, méně dotažená grafika (ale co chcem, je to celovečerní animák z roku ´67!!!), zato pořádná porce zábavy pro děti i dospělé.

Kdo by si nezamiloval roztomilá zvířátka s čumáčky ve tvaru srdíčka a hodného strejdu Lumpyho. Já jsem si je tedy rozhodně zamiloval. Milé a pohodové příběhy pro celou rodinu zahřejí u srdíčka.

A bude hůř :o)))

Po párleté přestávce návrat Medvědů od Kolína. Filipovský je perfektní bezva dabér i herec, ale k Medvědum prostě patří Rudolf Deyl a bez něj to tak nějak není úplně vypečený. Taky zábava už není tak vypečená. Medvědi si toliko nehrají, spíše jsou pouční a řeší světské záležitosti. Například se dozvíte, kde žijí mroži a co je Golfský proud, ale na úkor mašinky a králíků.

Carpenteeeer!!! Včera jsem koukal na Carrie (také film podle Kinga) a docela opruz a hlavně obrovský zklamání - film o ničem. Ale tohle je jinší kafe! Carpenter je mistr vypjatejch okamžiků. Zde je vše podtrženo perfektně zvolenou hudbou. Takže třeba když Christina pronásleduje tlouštíka (toho co jí rozmlátil) atmoška by se dala krájet. Christina je jak vzteklej čokl, stejně jako v knize. Majstrštyk kterej u mě začínal od nuly. Málokterej film podle knihy od Kinga, kterou jsem četl, se mi líbí, ale tohle mě dostalo. Knihu jsem žral jednim dechem a nedával tak filmu příliš šancí, ač Carpenter něco znamená...a ono tohle. Bravo mistře.

Kůže líná od Kolína .o) Hlavně malej...na toho leze zimní spánek. No a hnedka jak se vzbuděj, pustěj se, jak jinak, samozřejmě zas do her. A hrajou si na bejka co kope jak třista padina a na mašinku až potkaj dva menší medvědy a...a maj po ptákách.

Rozdýchávám a leze mi mráz po zádech. Ta atmosféra vleze pod kůži. Tahle verze "cestování v čase" je ale jiná. Nejde o změnu světa, jde o změnu osudu jednoho člověka, do kterého se může snadno vžít každý, narozdíl od změny budoucnosti světa, který je mnohem méně osobní než osud jedince.