RasputincZ

Zemeckis pro mě představuje vše, co na současném Hollywoodu nesnáším. Let měl amerického režiséra vrátit mezi elitu po ne zcela vydařeném motion capture období. Scéna s havárii je parádní, Goodman k popukání a Washington přesvědčivý, ale tím to končí. Zbytečně natahované, vedlejší příběh fetačky naprosto přebytečný, ale co by to bylo za film, kdyby tam nehrála zásadní roli z prstu vycucaná, nepropracovaná láska, že? Vyšetřovací proces mohl být poddán mnohem napínavěji, místo toho se nás Zemeckis snaží přesvědčit, že je jeho hrdina opravdu nenapravitelný do morku kostí nemocný alkoholik. Jenže to by nebyl Robert Zemeckis, aby v samém závěru nedošlo k morálnímu uvědomění a připomenutí skutečných, životních hodnot. A závěrečná scéna ve vězení se synem je snad zlý vtip. Mám pocit, že Zemeckis zaspal dobu a myšlenkově uvízl někdy v devadesátých letech.

Nikolaev se látky zmocnil důstojně. Z příběhu Lidic vytlačil na české poměry slušné drama, které má za úkol vyprávět skutečný příběh Lidic a především diváka dojmout. Na emocionální strunu hraje především hudba (James Harries a Hrůza), která je sice povedená, ale všeho moc škodí. Můžu vám říct, že tak agresivní, prvoplánovou hru na city jsem už dlouho ve filmu neviděl. Naposledy snad 20-minutové loučení se psem v Marley a já. Nemám tohle tlačení na pilu rád a možná právě tohle mi celkový dojem z filmu dost ovlivnilo a trochu zkazilo. Jak Karel Roden, tak Zuzana Bydžovská patří k české herecké špičce a jsem toho názoru, že Zuzana Bydžovská byla v závěru filmu značně herecky nevyužita. Postava Romana Luknára bude pro leckoho možná nejzajímavější. Neštastný sluha nelidského režimu, který si uvědomuje, že přežít není vždy výhra, každý tuší, jak to s ním dopadne, ale stejně si na to počkáme dalších zbytečných 10 minut stopáže. Tím se dostávám k dalšímu problému – délce. Lidice má úctyhodné dvě hodiny a drobné prostříhání vizuálně zajímavých záběrů, které do kontextu surového historického velkofilmu nikterak nesedí, by nebylo rozhodně na škodu. Za nejsilnější scénu považuji příjezd nic netušícího Šímy na místo Lidic a jeho zoufalý běh po zasněžené pláni, kamera se neustále oddaluje a plán vypadá nekonečně. Lidice jsou celkem povedeným snímkem, ale mé očekávání byla trochu jiné. Očekával jsem, že se Nikolaev vydá podobnou cestou jako v jeho Kousku Nebe, které bylo skromné, komorní drama s vyváženou romancí. Nestalo se tak. 60%

Neskutečná úchylárna, která i přes relativně dobrý nápad absolutně neobstála v její realizaci. Jednu hvězdu za přesvědčivě slizký výkon doktora v hlavní roli. Doufám, že na druhý díl nikdy nenarazím.

Úchylnější, zvrácenější a povedenější než jednička. Jedna věc se Sixovi upřít nedá, má geniální tah na branku co se týče obsazení zápornáka. Martin je totiž ještě větší slizák než šílený věděc z jedničky. Navíc se Six snaží o vykreslení Martinovy postavy a o jisté odůvodnění jeho počínání. Obávám se, že nemá vůbec cenu film jakkoli řešit nebo rozebírat, protože celá první polovina se skládá z vaty, přípravy a pózy. Jediné, o co ve filmu Sixovi a jeho cílovým divákům jde, je přeci vytvoření stonožky, její následné trávení a tentokrát i znásilnění. Do jisté míry je to škoda. Jak jsem psal už u prvního dílu, celý námět selhal v realizaci a zde je to podobné. Martin za celý film nepromluví a zmůže se jen na naprosto oplzlé gesta, film je točený černobíle a pokud se odehrává mimo místnost, prší. Celé to působí neskutečně prvoplánově a falešně, nikdo nebude Sixovi žrát pokusy o navození hororové atmosféry (déšt, výpad elektřiny apod.), když se jen chtěli podívat na zvrácenou podívanou, kterou jim režisér v teaseru slibuje. Vytvoření stonožky je o to nechutnější, že je prováděno naprosto běžnými předměty, což z toho sice dělá nechutnější podívanou, ale pro diváky, kteří viděli díl první už výsledek nebude zdaleka tak šokující, spíš něco, co už viděli (ikdyž ne tak dlouhé :) ). Velký kámen úrazu je ovšem tupě otevřený závěr, jakoby se režisérovi celý koncept rozsypal pod rukama ve stejné chvíli jako v jedničce, v gradujícím finále, kde mělo dojít k vytouženému závěru ne jednoho diváka.

Tak tohle fakt ne. Lolipop monster měl být neskutečně mladý a stylový film, ale selhal nejen po technické stránce. Animované sekvence a efekty (záblesk očí apod.) působí divně a mě osobně otravoval. Důležitá část filmu je proměna obou slečen. Ovšem mně připadalo, že se jen proměnuje růžová barbie více k černé emařce, která si léčí domácí problémy malováním, kouřením cigaret a řezáním. Rozmazané záběry s mírně sépiovým odstínem působí strašně. Co to mělo být? A scéna, kde dvě rozkošené holky ničí vše kolem a dokola řvou: ,, Scheize, Scheize..." prosím, už nikdy víc. Jednu hvězdu za závěrečnou scénu, která pobavila a můj názor na tento film trochu zachránila. Jinak vizuál a rekvizity celkově mi připadaly, jako kdyby Lolipop Monster byl jen takový vedlejší úlet během natáčení Wolfova revíru... [MFF KV 2011]

Nízký rozpočet v případě filmu Looper bolí. Johnson se zařadí mezi chytré režiséry (například Duncan Jones, Andrew Niccol) současnosti, kteří jsou schopni natočit za pár šupů relativně chytrý film s myšlenkou. Oproti například Vyměřenému času od Niccola mi zde chyběl propracovanější svět, větší komplexnost. Johnson je výborný v práci s postavami, prakticky všechny hlavní postav jsou dobře napsané a jejich motivace není ve hvězdách. Na druhou stranu už se Johnson s menší vervou věnuje světu jako takovém. Oproti Zdrojovému kodu od Jonese film zase strádá na nosnější myšlence, která by po skončení filmu doznívala, to se u Loopera prostě nedostavilo. Levitt je v hlavní roli silný a přesvědčivý a obzvlášt mě překvapila práce maskérů a stylistů, protože Levitt se doslova převtělil do mladší kopie Bruce Willise (dost tomu také pomáhají gesta, které Levitt od Willise odkoukal a osvojil). Bohužel dějová rovina kolem postavy Levitta se tváří jako nízkorozpočtové realistické sci-fi lehce střihnuté s romancí, která je mimochodem celkem mizerná a na druhé straně je Willisova krvelačná Odyssea za odvrácení budoucnosti, která obzvlášt v akčních pasážích působí prostě béčkově, až je to směšné. Otázka ovšem zní, jestli Johnson skutečně chtěl akční scény s Willisem parodovat nebo za to může nízký rozpočet...Nakonec Johnson s Niccolem a Jonesem uhrál remízu. Film má pár skvělých scén (rozrušené děcko na schodech), ale ve výsledku je to furt jen průměrné/mírně nadprůměrné sci-fi, které získává přehršle pozornosti jen díky stagnaci sci-fi žánru jako takového. P.S.: Tak děsivou dětskou roli jsem neviděl od Přichází Satan!

Zklamání. Přestylizované, prázdné nic, které se dá celkem dobře popsat na záporné postavě Seana Penna. Tak strašně se nás snaží přesvědčit o své zkaženosti a amorálnosti, až je směšný a politováníhodný (v tom špatném slova smyslu). Mohl to být zajímavý mix vystavěný na žánrových pravidlech filmu noir s přidanou akční směsí a perfektním obsazením. Díky Fleischerově režisérské neschopnosti na poli akce/gangsterky je fakt utrpení poslouchat a někdy i sledovat dementní postavy, které jen oprašují bud doslovné hlášky z kultovních filmů (Scarface, Nedoktnutelní) nebo používají ztrouchnivělé váleční formule dosazené do prostředí poválečného Los Angeles. Asi nikdy nepochopím, jak se mohlo na tak stupidní scénář chytit tolik hereckých es. Nebýt parádní kamery během těch pár akčních scén, šel bych s hodnocením ještě níž...

Popravdě nemám s norskou kinematografií zatím moc zkušeností. Za poslední rok jsem viděl jen dva norské filmy, Lovce hlav a Lovce trollů. Pro oba filmy je výrazná nevyzpytatelnost a nutný nadhled. Ovšem pokud přistoupíte na režisérovy pravidla hry, budete se zaručeně bavit královsky. Přesně to platí pro i pro Lovce hlav. Režisér snímku Morten Tyldum kombinuje žánry a vzniká z toho zajímavý místy dost surový thriller,který prostě dokáže překvapit. Mimochodem gore je ve filmu více než povedené a je jen otázka času, než někdo natočí americký remake a ústřední postavy, jak už bylo zmíněné musí hrát Steve Buscemi a Aaron Eckhart :)

Zatracená pecka. I tento horor je točený na obyčejnou kameru jako například Záhada Blair Witch, španělská zombie záležitost REC nebo Cloverfield. Ovšem hned nazačátku si Trolljegeren z mediální kampaně Blair Witch vystřeluje a v podobném duchu se nese celý film. Tento film je nutno brát s rezervou a mít smysl pro humor. Pokud budete očekávat intezivní napětí a strach jako třeba v případě REC, budete neskutečně zklamaní. Ovšem stejně jako v REC, i zde tvůrci vynechali jakýkoliv soundtrack a spolehli se pouze na zvuky. A udělali dobře. Protože ozvučen je film skvěle a v nočních scénách v lese na velkém plátně pár vteřin dokonce dokáže navodit mírnou dávku strachu. Samozřejmě do chvíle, než se objeví první troll :)) P.S.: Závěrečný souboj s obrovským trollem je zatraceně dobrá podívaná! [MFF KV 2011]

Očividně patřím k menšině, ale já se nebavil. Nechápu trend laciných fekálních vtípků, narážek na 11. září a marihuanu. Byl jsem zklamaný. Z traileru to vypadá na odvázanou zábavu, ale já se nemohl zbavit pocitu, že se ten rádoby divokej film přetvařuje. Po Paulovi už je to druhý počin, který staví na fantaskní mluvící bytosti. Jasně, bylo tam spousta odkazů a nostalgickejch momentek, ale pachut o nevyužitym potenciálu zůstává. Možná jsem jen moc velké prase a plyšák sjíždící se koksem a flitrtující s prostitukami mi ke štěstí nestačí. Ovšem creepy Ribisi je parádní!