Mara97

Já tyhle devadesátkové americké akčňáky nikdy nemusel. Ba s postupem času a dalším rozvojem veškeré technologie i filmového řemesla působí ještě více absurdně a nezajímavě. Člověk se potom nediví, že Michael Bay je vysmívaným režisérem, kterému ve filmech jen všechno vybuchuje - Skála je toho ideálním příkladem. Filmařsky je Skála sice dokonalá, chyby jsem žádné nenašel, ale prostě to nebaví, neexistuje pravidlo, že čím více akce a výbuchů, tím lepší zážitek pro diváka. Problémem je i samotný děj, který mi vůbec z logiky věci nedává smysl. Proč by to vlastně někdo dělal? A komu tím prospějete?

Zajímavé, že jsem se k filmu dostal relativně pozdě, když mám knižní předlohu přímo doma. K-PAX je velmi příjemný film, v mnoha ohledech vede k zamyšlení, celkově asi má vést k tomu, abychom se jako lidský druh cítili co nejvíce "provinile". O to více je lepší konec a celkové pozitivní vyznění filmu. Asi to tak mělo být a je to i správně, ale sám Prot se chová tak, jako by se měl stát novým symbolem arogance a překonat tím Macrona. Tím se přirozeně nabízí otázka - není pak Macron vlastně taky mimozemšťan?

Wrestler vůbec nebaví, chová se zvláštně, sport je tak buranský a absurdní, že divák získá dojem, že se jedná jen o jakousi parodii. Scény čitelné v první vteřině, přesto trvají strašně dlouho a vlastně se v nich opakuje to stejné, aby to divák pochopil (zejména scény v obchodě za pultem). A konec zcela podle očekávání. Bída, za měsíc už si na tento film nevzpomenu.

Neapol v červených dresech? Obránce vstřelí nádherný gól? 4 útočníci v Itálii? Jako Neapolák jít na maškarní v dresu Juventusu? Tady mi něco nehraje. Vždyť to je všechno nesmysl, to je jako kdyby nastoupila Sparta na Letné v sešívaných barvách a Řepka rozhodl nůžkami a la Rooney. V těchto divných okolnostech se nejspíše skrývá více a fotbalista je jen alter ego v mysli zpěváka. Asi nejvíce tajemný film, co kdy Sorrentino natočil. Více naprosto souhlasím s tím, co napsal hero_bk.

Bavil jsem se, jedna z dalších bláznivých komedií, co je zároveň road movie - a takové komedie většinou nebývají nijak špatné. Humor byl ovšem takový jednodušší až vyloženě hloupý, aby to pobralo i americké mainstreamové publikum, což celkový dojem trochu sráží. Hodnocení mi vychází tak na tři a půl, kdy se opravdu těžko rozhoduje, na kterou stranu se s hodnocením vydat - ale vzhledem k ostatním nedávno zhlédnutým filmům by byly čtyři hvězdy asi trochu nefér.

Poslední dobou stále více doceňuji filmy s podobenstvím, tohle je jeden z nich. Hezké a věrné přenesení starozákonního příběhu do dnešního Dánska, stopáž mi přišla ještě krátká, některým pasážím by se dalo hlouběji věnovat, i konec a obrat po upečení koláče by mohl být klidně delší. Neuvěřitelný mix dramatu a komedie, autoři se nebojí ničeho, čeho je jen malý náznak, to se opravdu tak stane... a že to je brutální? No a co! V Hollywoodu nejspíš nemyslitelné. Je ovšem poznat, že film má už pár let za sebou, protože vykreslení Araba jako teroristy se vším všudy - to by dnes už vlivem novodobé propagandy (a nejen ve sluníčkářském Dánsku) nebylo možné - a pokud přeci jen ano, tak by film na všech evropských festivalech "náhodou" zcela propadl.

Příběh je hezký, ale průměrný, jedná se spíše o takový polodokument. Plně musím ale Rakušanům smeknout za to, jak si vyhráli s jednotlivými záběry orlů a ostatních zvířat, na konci filmu jsem opravdu nevěděl, zda to bylo real, nebo dodatečně upravené počítačem. Všechny záběry ale byly skutečné a jejich natočení trvalo mnoho let, orli byli i vycvičení na to, aby vedle nich mohl letět vrtulník a snímat je rovnou za letu hned vedle. Tleskám!

Naprosto souhlasím s tím, co napsal Pantata. Světový unikát, snad jediný dokument, po kterém máte v hlavě ještě více otázek než na začátku. Předtím už jsem totiž něco o Kaiserovi četl, ale po divném konci se mi ty souvilosti sesypaly v hlavě jako domeček z karet.

Jako fotbalový fanatik (a zejména toho britského od Premier League až po League Two) jsem přesně na něco takového čekal. I když jsem fanoušek Cottagers a Manchesteru, příběh pádu tradičního fotbalového týmu mě chytl, stejně jako asi musí i ostatní fanoušky dalších týmů, kteří mají prostě rádi fotbal. Už bylo natočeno mnoho sportovních filmů a dokumentů o velkých sportovních vítězstvích, jako poslední mě napadá Totální sezona v podání Slavie. Tady se ale jedná o pořádnou fotbalovou depku, která si na nic nehraje a ukazuje ty pravé fanoušky, kteří svůj milovaný klub nikdy neopustí. Člověku je až líto, že některá přední místa v Premier League zaujímají umělé kluby bez fanoušků (Manchester City), zatímco tradiční celky s normálním vedením a poctivým přístupem paběrkují mezi nižšími ligami. Je to smutné, o to více ale intenzivní a hezké, protože věřím, že se z toho Sunderland dostane - právě v tom je Anglie specifická, že týmy běžně pendlují z Premier League rovnou do League One a pak se dokáží hned vrátit zpět. Své by o tom již mohlo povědět mnoho týmů, teď mne napadají Southampton, Sheffield United, Bournemouth, Huddersfield nebo jako poslední Wolverhampton. Klidně se tedy může stát, že se Sunderland znovu vytáhne a za nějaké tři čtyři roky se v klidu může vyhřívat v horní polovině Premier League, jak tomu je v právě v případě Wolves. Obdivuji celý klub, že to s natáčením nevzdal ani ve chvílích, kdy jim dost teklo do bot, ono se totiž lépe točí to vše okolo, když se vám daří. Ale takhle zaznamenávat vaše neúspěchy a trápení, to je věc druhá - to se člověk potom ani nediví, že fanoušci na jednom zápase v po prohře 3-0 v poločase rozbili kameru. Výborný zážitek, který mi nahradil aktuální absenci fotbalu na celém světě, jednotlivé zápasy jsou dokonale a napínavě sestříhané. Jen škoda, že v první sérii bylo v Championship vypuštěno pár zápasů, jako např. ten předposlední s Fulhamem, jako Cottager bych se rád podíval na Craven Cottage i v tomto dokumentu. Šťastnou ruku měli také producenti, vybrali si tým, co zažíval velmi turbulentní časy a některé zápasy byly opravdu velkým dramatem, co by jen tak nikdo nevymyslel. Sám si pamatuji neuvěřitelné chvíle, jako když přišel Chris Coleman z úspěšné reprezantace Walesu na lavičku jako spasitel, ale všem bylo jasné, že si tím zničí kariéru, nebo příchod Willa Grigga, který je na ostrovech prostě legendou - jen bylo škoda, že to nebylo těch "28 this season" jak tenkrát ve Wiganu. Zejména v Championship měl Sunderland velmi dobrý tým, že bylo až neuvěřitelné, jak moc se jim nedařilo - vždyť tam hráli bývalí Fergusonovi svěřenci v Manchesteru O'Shea, Gibson, ale třeba i velmi známá jména jako Rodwell, Steele či Vaughan.

To Slovensko vykreslili ještě celkem dobře, naši bratia mohou být rádi.