Recenzie (129)
Precious (2009)
Recept na depresi. Deprese bezpečně přehluší veškeré ostatní vjemy, které by se zde nabízely (lítost, soucit, vztek,...) a já zírám s otevřenou pusou, neschopen se ani na okamžik vžít do situace na plátně, protože je natolik zoufalá, bezvýchodná, odporná a frustrující, že bych to taky nemusel ve zdraví ustát. Hrůza.
Great Balls of Fire! (1989)
Jeden z nejlepších životopisných filmů vůbec. Dennis Quaid hraje opravdu senzačně (a nejen on). Dokázal tak skvěle odkoukat zpěvákovo povýšené, arogantní, téměř šílené vystupování, až se divím, že za roli nedostal Oskara. Ačkoli Jerry Lee byl (a stále je) potrhlej blázen, k Rock'n'Rollu neodmyslitelně patří.
Rollerky (2009)
Ellen Page je prostě skvělá a je to kočka. :-) Jenom to samo už vydá za tři hvězdičky, a když se přidá ne zas tak tragickej scénář se správně ujetým druhem humoru a hezký holky na bruslích, musím říct, že to nevypadá tak zle, jak jsem původně očekával. Naopak - vypadá to víc než dobře. :-)
Žena cestovateľa v čase (2009)
Trochu mě mrzí, že děj celého filmu se táhl v tom samém (nijakém) duchu a v tom také nakonec skončil. Propracovat trochu víc to sci-fi cestování v čase by scénáři neuškodilo, i když tady asi nebylo moc na výběr, protože se jedná o knihu. Na druhou stranu jakožto čistě romantický film u mě The Time Traveler's Wife vítězí na celé čáře. Rachel McAdams je skvělá.
Sirota (2009)
"Malá" holčička v roli vraždícího psychopata - jedním slovem nářez. Potkat Isabelle Fuhrman na ulici, asi by mě kleplo. :-) Ne vážně, perfektní psycho-thriller, skvěle propracovaný charakter Esther - to jak se všemi dokonale manipuluje a systematicky se tak připravuje na tolik očekávaný krvavý závěr. Bohužel právě závěr je to, co se mi na celém snímku líbilo nejméně. Hororovou atmosféru přeci jde navodit i jinak než sekvencemi laciných klišé. Při finální scéně na zamrzlém rybníčku jsem se musel smát - to už bylo fakt moc. Každopádně celkově vzato se tvůrcům povedl vnést do hororové kinematografie zase nádech něčeho nového a sázka na herecké duo Isabelle Fuhrman & Vera Farmiga se jim určitě vyplatila. Dvanáctiletá (!) Isabelle Fuhrman má slušně našlápnutou kariéru. Tu rozhodně nevidíme ve filmu naposledy. Hodnotím za čtyři hvězdičky; kdyby nebylo těch klišé, neváhal bych s pěti.
Do Geese See God? (2004)
Mně se to líbilo. Myšlenku to, byť prostou, má, k tomu ta výborná kamera. Zastavme se občas na chvíli, přestaňme být otroky času a přivoňme si k růžím. 70%
Unesení (2002) (seriál)
Bohužel mě seriál celkem zklamal, od Spielberga jsem očekával něco víc. Navzdory slibnému rozjezdu a relativně důstojnému (i když předvídatelnému) konci je většina dílů vyplněna zcela zbytečnými a v některých momentech až otravnými klišé. Jakožto příznivci Akt X mi místy vadila neoriginalita seriálu (dehtové oči, karcinogenní implantáty aplikované nosní dutinou, záhadné mimozemské hieroglyfy apod. - to už tu někde bylo). Hlavním pozitivem a nosníkem celé sc-fi ságy je jednoznačně výkon tehdy ještě neznámé Dakoty Fanning, který paradoxně kvůli neobyčejně špatnému dabingu nemůže český divák dostatečně docenit. Je to hlavní postava, jejíž hlas provází celým příběhem, tak se mohli v ČT trochu snažit a sehnat někoho lepšího než děcko, co se sotva naučilo slabikovat. Dakota je jediným důvodem, proč dávám čtyři hvězdičky, jinak by to byly s bídou tři.
Vianočná koleda (2009)
Tak jsem zase po nějaké době zašel do IMAXu a až na předražené vstupné a ticho vyplňující brebtání nudících se cizinců, kteří nerozuměli českému dabingu (!), jsem byl příjemně překvapen. Kouzelné zpracování dickensovské klasiky, umocněné záplavou 3D efektů, se Zemeckisovi opravdu povedlo a myslím, že ani sám Mr. Dickens by adaptací své novely nepohrdl. Jen by mě zajímalo, jestli nápadná podobnost s knižními ilustracemi italského malíře Roberta Innocentiho je čistě shoda náhod, inspirace stylem nebo obyčejná vykrádačka.
2012 (2009)
Opomenu-li špatný scénář, (ne)úmyslný humor plný patosu a klišé vkládaný do úst bizarním hrdinům, zůstanou už jen spektakulární efekty, které se Emmerichovi, musím říct, opravdu vydařily. A efekty jsou také to jediné, co jsem od snímku čekal, takže mě ve výsledku nezklamal a z kina jsem si odnesl nevšední vizuální apokalyptický zážitek.
Pre moju sestru (2009)
Výjimečné drama, velice citlivým a přirozeným způsobem zpracovávající téma nevyléčitelné nemoci a smrti. Na výsledku má nepochybně velkou zásluhu knižní předloha, ze které film těží, ale určitě také výborní herci (Cameron Diaz, Abigail Breslin - že by nová Dakota? ^^), kteří zachraňují na můj vkus poněkud vleklý scénář. Celkově dávám 75%.