muskcz

Zaslouženě oskarový snímek, retrospektivně nahlížející do smutného života jedné z největších francouzských zpěvaček, mě naprosto uchvátil nekončící záplavou emocí, senzační hudbou a hereckou virtuozitou v podání Marion Cotillard. Tak působivé biografické filmy se nerodí každý den.

Nádherný příběh o nezničitelném osudovém poutu dvou lidí, kterým pomůže zapomnění v překonání krize a možnost začít znovu je opět spojí dohromady. Romantika s nádechem sci-fi mě potěšila nejen skvělými herci, ale také originálním inteligentním scénářem, který neprovokuje a zachovává si logické souvislosti. Experimentování ve filmu se mi velmi líbí, zde např. v podobě ztvárnění mizejících vzpomínek, musí si však zachovat alespoň základní logickou strukturu. Nemám moc rád experimentální snímky, ve kterých se záměrně ztrácí i sám scénárista a režisér, konkrétně např. nekonečně absurdní Mulholland Drive a většinu filmů D. Lynche.

Na tohle jsem se podíval omylem v domnění, že se jedná o ten nový Emmerichův trhák. (OMG! Za co??!) Kanál všech kanálů. Hnus. Špína. Dobré tak možná jako propagační materiál nějaké sekty. (!) Brr. Nejhorší "film" všech dob.

Od Woodyho jsem moc filmů neviděl, ale kdykoli si nějaký pustím, nikdy mě nezklame. Ani tato výborná komedie není výjimkou. Líbí se mi, jak si pohrává s dialogy, s charaktery postav, které se často v průběhu filmu vyvíjí a někdy až radikálně mění své názory a postoje. Střelený stařík Larry David mě skvěle bavil od začátku do konce a Evan Rachel Wood, v jejíž filmografii působí Woody Allen jako zjevení z jiného světa, to vážně sedlo. Více takových rolí. Právě kvůli ní dávám jednu hvězdičku navíc a ve výsledku tedy plný počet. 95% "I happen to hate New Year’s celebrations. Everybody desperate to have fun. Trying to celebrate in some pathetic little way. Celebrate what? A step closer to the grave? That's why I can't say enough times, whatever love you can get and give, whatever happiness you can filch or provide, every temporary measure of grace, whatever works."

Možná se po dalším shlédnutí hodnocení zvedne, ale napoprvé na mě tento film moc nezapůsobil, snad kromě výkonu Bruce Willise, vizuálních efektů a relativně napínavého konce. Co se týče humoru, připadal mi místy dost vlezlý a za celý film jsem se zasmál asi jen dvakrát. Bohužel, zatím to zůstane u dvou hvězdiček. // Pozn.: O 11 let později zvedám na plný počet. Pecka! :D

Normálně bych dal 4, ale dost mě zklamal ten "nijaký" závěr. (Tak přežil to nakonec, nebo co? ^^) Film ze života, který si na nic nehraje, příběh stárnoucího muže, který zjišťuje, že wrestling je pro něj víc než jen sport, je jeho součástí, které se nehodlá vzdát za žádnou cenu. 3,5*

„Hello, I'm Johnny Cash.“ Životní příběh "Muže v černém", který na můj vkus až moc zdůrazňuje Johnnyho závislost na drogách, čímž asi moc nenadchne skalní příznivce. Zajímal by mě jeho vlastní názor na film, škoda, že se nedožil konce natáčení. Jinak Reese Witherspoonové ta zasloužená oskarová role moc slušela, nakročila si dobrým směrem a příjemně překvapila i pěkným hlasem, důstojně reprezentujícím June Carter. Jen tak dál.

Příjemná oddychovka, která dokáže pozitivně naladit. Nečekal jsem od toho žádné zázraky, ale Hayden Panettiere zazářila a ani zmatený Američan Ken Leung, hledající vlastní identitu v ulicích Šanghaje, filmu neubírá na kvalitě. Jiskru tomu jistě dodává i příjemná hudba a pár výborných situačních vtípků. 80% "Wow. That was amazing! You know, I really believed you had genital herpes. Heh. ...Do you?!"

Ne, takový odpad skutečně hned tak někdo nevymyslí.

"Éréč piklóš neméči, huňár scépeň kámoš."